A je to tu. Konec měsíce, konec prázdnin a konec mé blog tour. Opravdu doufám, že se vám moje články líbili a že jsem vás na tuto sérii, pokud jste ji nečetli, nalákala. Na závěr jsem slíbila soutěž a tady je. A šance na výhru bude dosti velká, mám pro vás totiž 4 podepsané záložky/nálepky od autora série Petera V. Bretta. Při domlouvání rozhovoru jsem totiž dostala za dlouhé čekání možnost, dostat podepsané záložky a tím darem vlastně celá blog tour začala. A aby to nebylo úplně jednoduché a záložky dostali opravdoví zájemci, připravila jsem si pro vás pár otázek. Jejich odpovědi jsou jednoduché. Všechny jste si je mohli vyčíst v jednotlivých článcích, které jsem celý týden uveřejňovala.

Než přejdu k otázkám, stanovím i pár pravidel:

• Soutěž probíhá od 31. sprna do 10. září 2014
• Budou 4 výherci, každému zašlu oznamovací email o výhře
• Výherci, které jsem vylosovala a kteří správně zodpovězeli všechny mé otázky, mají dva dny na to, aby se ozvali se svou adresou
• Soutěž je pro všechny, bez ohledu na věk, z České a Slovenské republiky

Svoje odpovědi mi posílejte na email: terezavrskova@seznam.cz, do předmětu napište Blog tour

1. Co vás vedlo k napsání Války za bílého dne?
Sérii jsem začal psát jako úkol, který jsem dostal ve třídě v roce 1998 na New Yorské univerzitě. Úkolem bylo napsat originální první kapitolu z rozsáhlé fantasy novely. Napsal jsem krátkou kapitolu o chlapci jménem Arlen, který toužil po cestách, ale venku mohl být jen pár hodin během dne. Důvodem byli démoni, kteří v noci vylézali a on se musel ukrývat za magické chrany.

Pracoval jsem na příběhu, ale něco mi unikalo. Stvořil jsem svět plný démonů a chranové magie, ale to mi nestačilo. Potřeboval jsem porozumnět tomu, jak lidé reagují na všudepřítomný strach a jak by s ním žili.

O mnoho let později, po 11. září 2001, jsem pochopil, co to je strach. Ten den jsem totiž v New Yorku byl a pamatuji si každého okolo sebe. Každý se bál a každý reagoval různě. Někteří lidé utekli. Někteří běželi dál, směrem k nehodě. Sledovali to nebo nabízeli svoji pomoc. Někteří stáli na místě jako zmraženi a byli nerozhodní. Tohle byla věc, která mě po následujících let pronásledovala a která silně ovlivnila celý příběh. Tohle není kulturní či politický komentář, ale spíše studie strachu a její vliv na lidi.

2. Jaká je vaše oblíbená postava z knihy?
Mám pocit, že vybrat svého oblíbeného hrdinu je jako vybrat si, které z dětí máte nejraději. Mám tendenci o postavách hodně přemýšlet, i o těch ve vedlejších příbězích a miluju je všechny, opravdu. Myslím, že nejpříjemněji se mi psalo o postavě Bruny. Je to nejstarší žena ve vesnici a přežila dokonce i svoje vnoučata. Smrt očekává každý den a tím se stála odolnou vůči jiným životním výzvám.

3. Kde jste čerpal inspiraci?
Moje inspirace nejvíce pochází z mého vlastního života, komiksů, knih, filmů a televize. Myslím, že většina umělců jde tímto směrem, vstřebávají umění ostatních, smíchají ho se svými zkušenostmi a pak vytvoří něco nového. Není to žádná ostuda, je to prostě povaha umění.

4. Chtěl jste být vždycky spisovatelem?
Vždycky jsem chtěl být profesionálním spisovatelem, ale vždycky jsem to považoval za sen a koníček. Tvrdě jsem pracoval na svých příbězích a tak jsem byl překvapen, když jsem dostal literární agenta, který mě měl zastupovat. Když knihu prodáte velkému nakladateli, je to sen ale jako každý jsem očekával malé vydání. Teďka patřím mezi bestsellery prodávající své knihy ve 20 jazycích. Stále mívám problém tomu uvěřit a čekám, že se z tohoto snu probudím.

5. Jaká byla vaše oblíbená kniha v dětství?
Moje první neškolní kniha bez obrázků, kterou jsem četl, byl Hobit od J.R.R. Tolkiena. Myslím, že jsem tu knihu četl tak stokrát a to je asi také důvod, proč mám tak blízký vztah k fantasy. Nikdy jsem nechtěl psát něco jiného.

6. Jakou knihu právě čtete?
Nedávno jsem dokončil Half a King od Joeho Abercrombieho a Trnového prince od Marka Lawrence. Obě to byli excelentní knihy. Chystám se začít číst knihu The Crimson Campaign, druhý díl Powder Mage série od Briana McClellana.

7. Jaké jsou vaše plány do budoucna?
Zrovna jsem dokončil psaní čtvrtého dílu The Skull Throne. Jednotlivé aktualizace si můžete přečíst na mých stránkách. Pak chystám další knihu z hlavní série a samostatnou knihu ze stejného světa, ale s jinými charaktery. A potom, kdo ví?

8. Chtěl by jste vzkázat něco vašim fanouškům v České republice?
Určitě! Znamená to pro mě hodně, že lidé, kteří žijí na druhé straně Země, čtou mou práci. Děkuju moc!

Moje webové stránky www.petervbrett.com jsou velmi aktivní. Najdete v nich smazané scény a spoustu materiálu navíc a snažíme se ho pravidelně aktualizovat. Pořádám spoustu zábavných soutěží pro čtenáře o podepsané knihy a další materiály.

Stačí mě sledovat na twitteru @PVBrett nebo na mé facebookové stránce. 

Tři díly pětidílné série jsem vám už představila. Ale co bude s celou sérií teď? Kdy bude další díl? Tuhle otázku si asi položí spousta z nás, hlavně po dočtení Války za bílého dne. Ona kniha totiž vypadá, jako by z ní někdo vyškubal poslední stránky a děj usekl v tom nejnapnutějším okamžiku z celé série. Ne není vyškubaná, ale je jen geniálně ukončená. Jak bude ale celý příběh pokračovat, na to si budeme muset ještě počkat. I když ona to dlouhá doba už ani nebude.

Pokud jste se na sérii vrhli třeba letos, stačí vám počkat do příštího roku. A pokud jste zdatní v angličtině, můžete si Skull Throne přečíst už na jaře. Na jaře! Ano, Peter V. Brett oznámil 5. srpna na svým blogu, že dopsal čtvrtý díl, který ponese název Skull Throne. A není to jediná informace, kterou zveřejnil. Dovolím si proto shrnout jeho článek vlastními slovy.
"Psaní knih je velký projekt. Obzvlášť můj žánr. Proto není možné uspěchat věci a psaní. Člověk se musí soustředit a dopřát si i náležitého odpočinku. A pokud nedodržím lhůtu..."

"Když jsem psal Tetovaného, byl to můj koníček a nikdy jsem nedoufal, že kniha bude publikována. Měl jsem všechen čas světa. Začal jsem v roce 1999 a o spoustu a spoustu přepisování později jsem v roce 2006 kontaktoval mého agenta Joshua Bilmese."

• Tetovaný: 7 let psaní, 182 278 slov, 650 stran (uvedena anglická verze). Joshua prodal Tetovaného nakladatelství Del Rey velmi brzo. Měl jsem Pouštní kopí dokončit do 9 měsíců. Jak moc jsem se ale sekl.
• Pouštní kopí: 17 měsíců psaní, 231 331 slov, 795 stran. Myslel jsem, že bych na Válce za bílého dne mohl pokračovat brzo, ale došlo k velkému pozdvižení a vše nešlo podle plánu.
• Válka za bílého dne: 26 měsíců psaní, 242 965 slov, 823 stran. Vše se okolo Války změnilo. Cassie šla zpátky do školy, s Lauren jsem si našel krásný byt na Manhattanu a úspěch knihy mi dodal větší důvěry v to, že by se psaní stalo prací na plný úvazek. Zabezpečil bych rodinu do budoucna. Tohle ale nebyl jediný blok. Měl jsem 40 a měl nadváhu. Neměl jsem chuť psát několik měsíců. Turné okolo knihy mě až moc zaměstnávalo. Proto jsem si nastavil nový plán, začal chodit do posilovny a stanovil si 5 000 slov týdně. Žádné vymluvy mě nemohli zastavit. Nejsou to vznešené cíle, ale rozumné. V posilovně mě naučili vytrvalosti, až jsem ji začal navštěvovat pětkrát týdně a po pěti měsících jsem ztratil 18 liber. Co se týče knih...
• Skull Throne: 16 měsíců psaní, 226 318 slov, 833 stran, 5148 slov týdně. Tohle už jsou dobrá slova. Říkám to sice u každé knihy, ale jsem opravdu hrdý na to, jak to všechno vyšlo. V současnosti knihu čte můj agent a beta-čtenáři. Očekávám zpětnou vazbu, kterou chci zahrnout ještě před dovolenou. Kniha pak půjde do výroby a odeslána k tisku. Brzo budu potvrzovat data vydání a pokud vše dobře půjde, kniha vyjde na konci března 2015.

Další část článku, který si můžete v angličtině přečíst zde, je věnována fanouškovských obálkám čtvrtého dílu a vydání povídkové knihy Messenger’s Legacy, která rozšiřuje neuvěřitelný svět Démonské série. Kniha je už v dnešní době k sehnání. Stejně tak si můžete předobjednat i Skull Throne. 

Moje blog tour se už pomalu blíží k samotnému závěru. Zbývá už jen slíbený rozhovor a giveaway. Osobně se v poslední době snažím více pilovat angličtinu a v brzké době se chci vrhnout na čtení v tomto jazyku. Každý den mám totiž co dělat, abych si Skull Throne nepředobjednala. A jak jste na to vy? Těšíte se na čtvrtý díl? Jak na vás působil konec Války za bílého dne (komentujte bez spoilerů)? A vlastně, donutila vás tato blog tour koupit si knihy? Nebo si přidat Tetovaného a ostatní díly do to-be-read seznamu?

Válka za bílého dne bylo dlouho, dlouho očekávané pokračování Démonské série. Jedná se o už třetí díl, který v originále nese název The Daylight war a vyšel v roce 2013 rovněž u nakladatelství Triton. Kniha se opět dočkala nominace na nejlepší fantasy knihu v Goodreads choice awards a pyšní se hodnocením 4,23.

Lidstvo na obou stranách vzdoruje. Každý trochu jinak, ale nepřítel je jen jeden. Jadrnci. Blíží se novoluní, což je doba, kdy horda démonů dosahuje největšího maxima a lidstvu tak hrozí úplné vyhynutí. Tentokrát je ale pozornost démonů zaměřena na dva největší protivníky. Dva Osvoboditele.

Stejně jako v Pouštním kopí, i tady se zástup hrdinů rozroste o dalšího. Nebo spíš o další. Už předtím zmiňovaná žena Jardira, Inevera, dostává nejvíce prostoru v ději. Její příběh začínal, když jako malá žila se svou rodinou a pletla košíky. Pak byl ale u ní objeven dar a po několika letech plného trýzně, šikany, ale i vzdoru, pohrdání a úspěchu se z ní stala nejen mocná kněžka ovládající magii démonských kostí, ale především pravou rukou muže, který má možnost zvrátit osud všech.

Co nemám na knihách ze sérií ráda, jsou otevřené konce. Myslím ale takové ty konce, kdy koukáte s pusou dokořán, nevěříte vlastním očím a nejradši by jste knihu vyhodili z okna a zapomněli, že jste něco četli. Válka za bílého dne má opravdu otevřený konec, který vám rozproudí krev v žilách a jediný po čem pak toužíte je číst dál. 

Inevera dodělala svůj košík a postavila ho na jednu z mnoha hromad. Rychle počítala. „Ještě tři a budeme mít zakázku damy Badena hotovou.“
„Třeba mě Kašív pozve na oslavu Dorůstání, až si ty košíky přijde vyzvednout,“ napadlo Soliho. Kašív, kai’šarúm damy Badena, byl Soliho adžín’pal, válečník, který k němu byl za jeho první noci v Labyrintu připoután provazem a bojoval po jeho boku. Říkalo se, že silnějšího pouta mezi dvěma muži není.

Válka za bílého dne byla určitě mezi fanoušky dlouho očekávaná. Autor si dal opravdu načas. Proč ale? Něco málo informací si počtete v zítřejším článku, teď ale něco ke knize. Ozývali se totiž hlasy, že třetí díl je zatím dílem nejslabším. V příběhu moc děje neuteče a prakticky se opakuje stejná historie jako v Pouštním kopí, kdy je představena životní cesta jedné z postav. Upřímně si myslím, že Válka není slabší a ani není nejhorší. V příběhu se toho teda podle mě dělo setsakra dosti, vždyť jsme tu měli zmíněné novoluní, dobu, kdy na zem vylézá nejvíce démonů a o závěru knihy radši ani nemluvím.

Co se týče Ineveřina příběhu, myslím, že kdyby nebyl odvyprávěn, ozývali by se hlasy, že je její charakter zanedbaný. Přítom hraje tak výraznou a podstatnou roli. Její osud je opravdu spletitý a osobně se mi zdálo zajímavé nahlédnout do tajemného a mystického života kněžek a jejich magických démonských kostek.

Třetí díl nezklamal, doslova nastavil obrovskou laťku a potvrdil mi to, co jsem začala tušit po prvním díle. Peter V. Brett je jedním z nejlepších fantasy autorů naší generace. 

Válka za bílého dne mezi blogery

I do třetice autor ukazuje, že finišovat umí bravurně, a to je třídenní boj s démony za novoluní jen pouhou předehrou k úchvatném mači v poslední kapitole. A na poslední straně asi stejně jako já budete mít chuť shodit Bretta z útesu za to, že vás nutí čekat na pokračování zrovna v tak napínavém momentu.

Renata Heitelová, Sarden

Ač tu akce nechybí, je to především kniha rozmanitých a čtenářsky přitažlivých hrdinů, jejichž osudy se vzájemně proplétají do dokonale propracovaného příběhu, který ani po šesti stech šedesáti stranách neztrácí dech a kvalitou se může směle rovnat prvním dvěma dílům.

Pavla Lžičařová, Daemon

Ineveřin příběh je napínaný a emotivní a dalšími podrobnostmi dobarvuje krasijskou fascinující, propracovanou pouštní kulturu a jejich způsob zacházení s magií a věštěním. 

mfantasy.cz

Při čtení jsem doslova cítil chuť zabíjet jadrnce a nasát jejich sílu jako knižní hrdinové. Svět je totiž vykreslen mimořádně zajímavě, plasticky a do nejmenších detailů. Ponoříte se do něj a zapomenete na všechno kolem. Samozřejmostí je vhled do komplikované krasijské společnosti, spousta zajímavých myšlenek vyplývajících většinou z kontrastu kultur a také perfektní akce, které je v knize tak akorát. Prostě zase jednou kousek, po kterém se můžu utlouct.

Jeremiáš, Anekron

Pouštní kopí neboli v originále Desert Spear je druhý díl Démonské série. Kniha vyšla jak v originále, tak i v českém jazyce v roce 2010 opět u nakladatelství Triton. Pro rok 2010 byla na Goodreads nominována v kategorii fantasy a celkově se dočkala hodnocení 4,25 od 31 584 čtenárů. 

Tento díl čtenáře zavádí do úplně nového prostředí. Líčí především střet dvou kultur, dvou odlišných světů. První svět je ten známý, kde prožívají svoje osudy Arlen, Leesha a Rojer. Snaží se společně s ostatními přežít každou noc útok smrtonosných démonů. Je to ale svět, kde si lidé cení ostatních, respektují se, pomáhají si a brání se. V tom druhé světě je ale dána pozornost boji, boji proti démonům. Člověk jako jednotlivec nezmůže nic, moc má pouze skupina. 

Pouštní kopí se rozrůstá o další hrdiny. Tentokrát je pozornost soustředěna na Jardira, muže s mocí, kterého jeho lid oslovuje Osvoboditel. Stejně jako u známých postav, tak i tady se autor zaměřuje na dvě doby - současnost a minulost. Máme možnost poznat Jardira jako malého kluka a vidět jeho postupný vývoj a dospělost. V současnosti je pak zachycena jeho vláda a odhodlání porazit démony navěky. Zároveň je zobrazen střet životu na jihu a na severu. Každá kultura má svoje zvyky a obyčeje, mají odlišné názory na život. Spojuje je ale jedna věc. Osvoboditel. Kdo jím ale bude?

Pouštní kopí je jiné. Je to jiný příběh a přesto stejný. Čtenáři se dostane pohled na druhou stranu. Dozvídá se o zvycích a pravidlech krasijského lidu. A i když se nakonci prvního dílu zdálo, jak krutí a nemilosrdní jsou, tak tento pohled všechno vyvrací. Jsou krutí, ale trochu jiným způsobem.

She is a Bookaholic

Co si budeme povídat, Pouštní kopí skvěle navazuje na první díl a jedná se často o knihu ještě lepší. A přitom se o druhých dílech tak často mluví, že jsou nejslabší. Tady je to opravdu naopak. Děj je narvaný od začátku do konce. Přibude více postav a to hodně zajímavých postav. Jen málokdy autor dokáže ukázat pohled na odvrácenou stranu a tady se ji dočkáme se vším všudy.

Opět se jedná o knihu, u které vydržíte sedět od rána do večera. Jsou tam části které překvapí, znechutí ale i uhranou. Brettův svět ale není procházkou růžovým sadem, svým hrdinům hází klacky pod nohy a když už si říkáte, že jste připraveni na všechno, stále vás něco překvapí. Pokud vás tedy Peter V. Brett zaujal svým prvním dílem, dlouho nečekejte a vrhněte se na Pouštní kopí. Ono na tom něco bude, když tuhle sérii neustále doporučuji a přesvědčit se musíte jen na vlastní oči.

Pouštní kopí mezi blogery

Peter V. Brett se při psaní druhého dílu Démonského cyklu opravdu vytáhnul. S klidem ho zařadím po bok takových mistrů jako je Martin, Rothfuss či Tolkien. Konečně něco jiného než upíři, konečně perfektně zpracovaný svět, konečně něco nepředvídatelného. Za mě deset hvězdiček, zcela bez debat. Co je dobrý, to je dobrý, tečka.


Poté, co blíže poznáte Jardira a Abbana, se asi od druhé třetiny Pouštního kopí opět setkáte s Tetovaným, Leeshou a Rojerem. Tyto postavy zrají jako víno, jsou čím dál zajímavější a skutečnější. Nejedná se o klasické černobílé hrdiny, jež vždy vědí, jak se zachovat správně, ale každá z nich jedná podle toho, co jim napoví jejich srdce


Děj nenavazuje přímo na první díl Tetovaného, ale vše se odehrává zároveň a místy se určité situace protnou. To se mi moc líbilo, vidět určitou situaci zpětně z jiného pohledu, a pomohlo mi to lépe některé postavy poznat. Nic není jen černé a bílé.


Ve srovnání s prvním dílem u mne stojí Pouštní Kopí o stupínek výš, možná to bylo znalostí postav a prostředí, možná tou romantickou linkou, nejspíše však komplikovanou osobností Jardira. Mám radši rozervané hrdiny, o kterých se nedá jednoznačně říct, zda jsou dobří či zlí. 

Tetovaný, v originále The Painted Man, je první díl rozsáhlé pětidílné série. Kniha byla poprvé publikována v roce 2008, u nás v českém jazyce vyšla v roce 2010 u nakladatelství Triton. Tetovaný byl přeložen do více jak 20 jazyků.

Celá kniha vypráví životní osudy tří hrdinů - Arlena, Leeshy a Rojera - od jejich raného dětství až po dospělost. Jejich prostřednictvým se tak čtenář seznamuje s drsným světem, ve kterém žijí a které je ovlivňuje po celou jejich existenci. Každou noc, každý den, každá bytost čelí jednomu  nepříteli - jadrncům, démonům ze samotného jádra země. A bránit se můžete jen jednou věcí - chranami.

Zdá se to složité? Není. Když se do příběhu začtete, těžko přestanete. Tetovaný je závislost. Zběžně jsem si přečetla svoji vlastní recenzi, kterou jsem psala před rokem. A pamatuju si to dodnes. Byly tak tři ráno, co jsem dočetla Tetovaného, a byla jsem tak uchvácena, že jsem následující hodinu sepisovala svoje dojmy na blog.

Kniha je od začátku do konce strhující. Hrdinové si procházejí úplně vším a autor je vrhá do různých a často drsných situací. Nechybí ani kruté a násilné pasáže nebo závěrečná nervydrásající bitva. Tímhle stylem mi autor trochu připomněl George R. R. Martina, který je známý ve svých knihách tím, že se se svými postavami nepáře a klidně je nechá povraždit.

Ahoj všem, hlásím se konečně s projektem, který tak docela plánuju už od začátku roku. V lednu jsem si totiž říkala, že by to chtělo na blogu oživit. Třeba rozhovorem. Se zahraničním autorem. Udělala jsem si proto seznam pár svých oblíbenců a obeslala jim zprávu. Dlouho bylo ale ticho. Pak mi ale v dubnu přišel email od agenta samotného Petera V. Bretta. A nápad byl tady. Pan Brett se nejen hrozně omlouval, že mu odpověď trvala tak dlouho, ale také mi poslal něco zajímavé do giveaway. Navíc musím říci, že celkově celá spolupráce byla opravdu hrozně milá a vstřícná. Nejen pan Brett ale celý jeho tým jsou velmi milí lidé a jsem opravdu ráda, že vám tohoto autora mohu představit. Možná už jste o něm už slyšeli, často se o něm totiž zmiňuji. Tentokrát vám ho ale představím pěkně dopodrobna.

S fantasy sérií Démonský cyklus jsem se setkala v minulém roce. Musím ale přiznat, že o existenci knihy Tetovaný vím asi 4 roky. Moc se mi ale do ní nechtělo a já nevím dodnes proč. Proččč? Někdy prostě člověk dělá rozhodnutí, aniž by se osobně přesvědčil, jestli to stojí  nebo nestojí za to. Loni jsem se ale překonala a začetla se do úžasného a drsného světa plného démonů.

Peter V. Brett se narodil v New Rochell ve státu New York roku 1973. Vystudoval anglickou literaturu a historii umění na univerzitě v Buffalo. Už v té době se věnoval amatérskému psaní. Jeho první román bohužel ale nikdy nikdo neuvidí, protože ho ztratil. Podle samotného Bretta to nebylo ale nic zajímavého a hlavně se jednalo o dosti nevyvinutý příběh. Proto roku 1999 absolvoval kurz tvůrčího psaní zaměřený na fantasy. A právě tam započal svou dlouho pouť s démonskou sérií. Uběhlo ale spousta let, spousta přepisovaní, spousta změn než Tetovaný spatřil světlo světa. Peter se k němu neustále vracel, pořád něco upravoval, dopisoval, rozvíjel složitý děj i mytologii svého světa. Pak se ale čtenáři dočkali a roku 2008 vyšel Tetovaný.

Tetovaný neboli v originále The Painted Man dosáhl úspěchu. V Americe došlo ke změně názvu na Warded Man a o knize se mluvilo jako o nejlepším fantasy debutu od Jména větru. V češtině pak kniha vyšla v roce 2010 u nakladatelství Triton. Po Tetovaným pak přišla dvě pokračování - Pouštní kopí (2010) a Válka za bílého dne (2012). Původně se mělo jednat o trilogii, ale nakonec se z toho vyklubala série o pěti dílech. Čtvrtý díl, o kterém bude samostatný článek, s největší pravděpodobností vyjde příští rok na jaře. Kromě samotné série napsal Peter i povídky navazující na jeho mytologii - The Great Bazaar and Other Stories (2010), Brayan’s Gold (2011) a Messenger’s Legacy (2014).

Psaní ale není jedinou Peterovou zálibou. Už na škole objevil kouzlo komiksů a her. Zamiloval si sérii o X-menech a stal se z něho nadšený fanoušek počítačových her. Právě z nich často čerpal inspiraci pro svoji tvorbu. V současné době ho můžete potkat někde v ulicích Brooklynu, kde žije se svou ženou a dcerkou Cassie.
Mail Address - Peter V. Brett, P.O. Box 1022, New York, NY 10276

Už v pondělí startuje na She is a Bookaholic první blog tour. Celá bude věnována americkému autorovi Peterovi V. Brettovi a jeho tvorbě. Tohle je jen takový organizační článek, aby jste mohli vědět, co můžete čekat. 

Od pondělí 25tého srpna do neděle 31ního můžete každý den na blogu najít jeden článek na moje zvolené téma. Bude tu něco o autorovi a jeho životě. Dále si pak rozeberu jednotlivé díly, názory na ně, specifické obálky. Pak jsem si připravila, či spíše jsem přeložila, informace o novém díle, který vyjde příští rok. Na závěr si pak budete moci přečíst slíbený rozhovor. Celý týden pak ukončím soutěží o podepsané záložky/nálepky, který mi poslal samotný autor. Nebýt jeho ochoty, tak by celá blog tour asi nevznikla a byl by tu jen samotný rozhovor. Myslím si ale, že tento spisovatel stojí za pozornost. Já sama ho na blogu dost často zmiňuji, ale ani to mi není dost. Doufám tedy, že si celý týden užijete stejně jako já, přispějete svými komentáři a zúčastníte se giveawaye.