Svět bez elektrické energie. Dokážete si to představit? Co by jste dělali v dnešní době, která je občas až nezdravě závislá na moderní technice? Možnost uvařit si vodu v konvici, odjet autem nebo se jen připojit na sociální síť je dneska tak běžnou součástí života, že je pro některé jedince nepředstavitelné existovat bez těchto "vymožeností". 

"Podstatná otázka není, jestli se to stane, ale kdy se to stane."

John je vysloužilý armádní důstojník a se svými dcerami žije v Severní Karolíně. Učí na zdejší univerzitě a žije si svůj poklidný maloměstský život. Během oslavy narozenin mladší dcery z ničeho nic přestanou fungovat všechny elektrické spotřebiče. A to všude. Obyvatelé malého města to berou jako dočasný výpadek, který bude za pár hodin zapomenut. Realita je ale úplně jiná a Johna společně s celou komunitou čeká návrat do daleké minulosti. Do světa plného hladu, krutosti a strachu.

Vteřinu poté je první díl postapokalyptické trilogie od Williama R. Forstchena, který už napsal okolo čtyřiceti románů. Jeho drsná vize ne až moc vzdálené budoucnosti zaujala čtenáře nejen po celém světě, ale také se stala předmětem diskuze v Kongresu USA. Ono knih zobrazující naši možnou budoucnost je spousta, ale jen některé zobrazují situaci, která se opravdu může stát a nemusí to být až za sto let. Může to být teď hned nebo třeba za rok. Forstchen se ve svém románu zaměřil na reálnou hrozbu, která ale bývá dost často přehlížena. Když se ale člověk zamyslí nad důsledky, které by mohly nastat...

Celý příběh se točí okolo Johna a městečka Black Mountain. Sledujeme tak situaci na malém místě, den po dni a jak se postupně mění celá komunita. Na pohled malý problém se totiž ukáže jako něco, co změní život nejen tohoto města, ale celého světa. Celá kniha má tak pomalé ale vzestupné tempo, kdy se začne nabalovat jeden problém za druhým. Postupně se buduje sama atmosféra, bezstarostnost se mění v neustálý strach. Strach z toho, co přinese další den. 

Člověk si řekne, že je to jen elektřina, ale kdo všechno je na ni závislý? Nepojízdné auto je jedna věc, ale co nemocní lidé? Co jídlo v lednici? Co léky, které potřebují neustálý chlad? Den po dni si všichni začínají uvědomovat, co brzo nastane. Panika, strach, agrese. Umírající lidé, hladomor, rabování, nemoci. Moderní svět se tak najednou ocitne ve středověké situaci, na kterou není nikdo připravený. 

A přežít chce každý. I John a jeho rodina, jehož prostřednictvím sledujeme vývoj celé situace. Jako vysloužilý důstojník dokáže ze začátku zachovat chladnou hlavu a reálně uvažovat, ale i on dosáhne svého dna, kdy se všechny jeho emoce bouří a dostávají se na scestí. Občas totiž nastane situace, kdy člověk nevybírá mezi tím dobrým a špatným, ale mezi špatným a dalším špatným. Celá kniha popisuje jeden rok od výpadku a přitom stačilo pouhých pár dní, aby se všechno vymklo z rukou. A tady se situace vyostřuje každý den víc a víc. Šílenství si podává ruku s agresí.

William R. Forstchen vypráví svůj příběh jednoduše a reálně, nezahývá do velkých detailů, ale až s lehkostí zachycuje jak se všechno postupně hroutí jako domeček z karet. I přes všechny vymoženosti a technologie, které máme, je totiž naše komunita křehká. Forstchen si vybral zajímavé téma, dává hodně (ale opravdu hodně) do popředí vlastenectví a takovou tu klasickou americkou hrdost a nese v sobě několik poselství, nad kterými je dobrý se zamyslet.

Vteřinu poté spadá do škatulky těch klasických postapokalyptických knih. Mezi jeho přednost ale patří vidina reálné hrozby. Hrozby, která nemusí být otázkou několika desítek nebo stovek let. A na to je kladem největší důraz. Dějová linka je sice předvídatelná, ale tím jak se autor zaměřuje na jedno malé místo, dokáže smysluplně a reálně zachytit chování a celkový vývoj. 

Možná si při čtení budete občas klást otázku týkající se situace v celém světě, ale ono stačí vidět, co děje v Black Mountain. A je to občas pěkně děsivé. Jak by jste se ale zachovali vy? Jak dlouho by jste vydrželi?