"Přečetla jsem mnohem víc knih než vy. A je úplně jedno, kolik jste toho přečetli. Já jich přečetla víc. Věřte mi. Měla jsem čas."

A ten opravdu měla. Madeline totiž celý život nikdy nevyšla z domu. Už od dětství totiž trpí velmi ojedinělou nemocí zvanou SCID, což je jednoduše řešeno něco jako alergie na celý svět. Nesmí vykročit z domu, nesmí dýchat venkovní vzduch, nesmí skoro vůbec nic. Skoro osmnáct let nepoložila nohy do trávy ani nepoznala osobně žádné své vrstevníky. Její život se tak točí jen okolo knih, domácí výuky a jediné společníky, které má, jsou její máma a ošetřovatelka. A jednoho dne se do sousedního domu nastěhuje nová rodina a s ní i kluk jménem Olly.

Všechno, úplně všechno je debutový román spisovatelky Nicoly Yoonové. Kniha na sebe v době vydání strhla velkou pozornost a ještě před samotným vydáním byla prodána práva na překlad do patnácti zemí. Všechno, úplně všechno se řadí mezi další romantické young - adult příběhy, které se, jako obvykle, snaží přijít s něčím novým a neotřelým. Téma vážné nemoci už tu bylo sice několikrát, ale autorka do své knihy zakomponovala i víc než je samotný příběh.


Kniha se točí okolo Madeline a jejího vyprávění. Vypráví o svém životě za zdmi, jak se učí online, jak ji baví číst některé knihy pořád dokola a jak ráda se večer s mamkou kouká na oblíbené filmy. Každý rok se ale objeví den, kdy si víc než kdy jindy uvědomuje, že je nemocná a o co přichází. Den, kdy má narozeniny. Madeline díky nim ví, jak ten čas letí a jak moc je odlišná. Nikdy neměla kamarády, nikdy nechodila do školy, nikdy nebyla v kině ani na koupališti. A podle všeho ani nikdy nepozná, co je to první polibek, první láska nebo jaký pocit to je, držet někoho za ruku. V hloubi svého srdce ví, že pro ni máma dělá první poslední a snaží se ji tento život "ve vězení" dělat co nejlepší. Sama ale ví, že to nestačí.

Postava Madeline je ze začátku dobře sympatická a zajímavá. Jen málokdy se můžeme osobně setkat s někým, kdo nepoznal "reálný" svět. I když sice vyrostla jinak než normální dospívající, je to naprosto obyčejná holka, která se hledá. A hledá taky něco, co by ji vytrhlo z její monotónnosti. A tím se pro ni stane Olly, nový soused. S Ollym si nejdříve dopisuje online a postupem času zjistí, že si s ním dobře rozumí. Madeline tak začne pociťovat to, o čem si myslela, že nikdy nepocítí. A v tu chvíli je schopná zapomenout nejen na svoji nemoc, ale i na své okolí, na své zákazy i povinnosti. Život mezi zdmi ji už nestačí, cítí se jako pták v kleci a jediné, po čem touží, je vylítnout a objevovat svět. A také milovat.


Příběh je velmi čtivý a je vyprávěn z pohledu Madeline. Kromě toho obsahuje i několik zajímavých věcí, např. různé poznámky, seznamy, tabulky, Madeliiny ilustrace, její osobní slovník, internetové konverzace s Ollym nebo denní rozvrhy. Pro knihu je to znatelné zpestření, protože samotné vyprávění hlavní hrdinky občas sklouzne do zbytečné nudy. Asi v půlce knihy ale dojde k většímu obratu v ději a příběh se zase rozběhne dál.

Všechno, úplně všechno vybočuje z young adult knih, ale ne moc. Romantická linka je hezká, milá, občas i vtipná, ale nic nového. On poznal ji, ona jeho a zamilovali se. Jejich lásce ale nebylo přáno. A dopadne to tedy tak, že se oba vzbouří a pak je z toho velký průšvih. Co se ale autorce povedlo zachytit dobře jsou následky nemoci. Při čtení si tak čtenář uvědomuje, o co hlavní hrdinka vlastně přichází. Nám přijde normální jít do obchodu nakoupit nebo se jen tak projít venku se psem. Ona tyto běžné věci nikdy nepoznala a když dostane tu možnost, poznat nepoznané, tak to nezahodí, ale vrhne se na to po hlavě.