Bajky barda Beedleho jsou nedílnou součástí světa Harryho Pottera. Poprvé se s nimi čtenáři setkali v posledním díle série, kde hrály důležitou roli při pátrání po relikviích smrti. J. K. Rowlingová pak samotnou sbírku povídek sepsala a vydala v knižní podobě. A protože jsme v době, kdy je populární vydávat speciální ilustrovaná vydání, i Bajky vyšly v této podobě.

Sbírka obsahuje celkem pět bajek, které jsou v kouzelnickém světě běžně známé. Pohádky jsou většinou krátké, ale každá v sobě nese určité morální poučení. Každý příběh je pak doplněn o podrobný rozbor profesora Brumbála, který poukazuje nejen na skrytý podtext příběhu, ale jaký měl přínos pro kouzelnickou společnost, proč byly některé bajky zakázány a některé dokonce i převyprávěny.

Nejznámější pohádkou je pak ze sbírky Příběh tří bratří, kterým se do rukou dostaly samotné relikvie smrti. Darovala jim je Smrt, protože unikli jejím nástrahám. Každý bratr ale se svým darem zacházel jinak, protože každý z nich byl různé povahy a ve svém srdci toužil po něčem jiném. Nejmoudřejší byl ale jen jeden z nich.

Králice Alice a chechtavý pařez se pak stejně jako Příběh tří bratří dotýká tématu smrti a to schopnosti vrátit život mrtvým. Ať už se vývoj v kouzelnickém světě posunul jakýmkoliv směrem, nikdo dosud nepřišel na to, jak oživit mrtvé. A určitě je to i správné. Králice Alice je z příběhů jeden z neoriginálnější, s hlubokou myšlenkou a plný magie.

Ne každá povídka má ale veselý konec. Mágovo chlupaté srdce je příběh člověka, který pohrdal láskou a aby nikdy nezahořel k někomu city, schoval své srdce do truhlice. A čím déle žije, tím více ztrácí na lidskosti, stává se necitelným a násilnickým.

J. K. Rowlingová v těchto pohádkách zachytila dlouholeté problémy kouzelnické komunity. Sympatie k mudlům a naopak odpor k nim se tak ukazuje v mnohem větším měřítku, který sahá až do daleké historie. Děti z kouzelnických rodin se díky nim ale učí o nejrůznějších lidských vlastnostech, zákonitostech jejich světa a celkově o konfrontaci dobra se zlem. Kouzla totiž dokáží vyvolat jak potíže, tak je i napravit.


Součástí tohoto vydání jsou i barevné ilustrace, které si tentokrát vzal na starost Chris Riddell. Oblíbený výtvarník a politický karikaturista je známý díky svým dětským knihám a spoluprací např. s Neilem Gaimanem. Styl jeho kresby je hodně specifický a při srovnání s ilustrovanými Fantastickými zvířaty a Harry Potterem jsou ilustrace hodně výrazné, hýří barvami a roztodivností. Bajkám dodávají ten správný pohádkový motiv a pěkně umocňují atmosféry jednotlivých příběhů.

Bajky barda Beedleho jsou staré kouzelnické pohádky, které mají za úkol své čtenáře pobavit a také je něčemu přiučit. J. K. Rowlingová vymyslela originální a zajímavé příběhy, které ve svém nitru řeší lidské problémy - staré i současné, problémy lidskosti a lásky. Tyto příběhy vznikly jako součást fiktivního světa, ale vůbec není na škodu je vyprávět svým dětem před spaním.

Ilustrace hýbou světem. Hlavně tedy tím knižním. Nejprve se dočkal ilustrované verze Harry Potter, konkrétně zatím první tři díly a na čtvrtý si musíme už tradičně počkat do podzimu. Zájem o tyto verze knih je opravdu velký a je to poznat z toho, jak jsou čtenáři nadšení z každé malé ukázky připravovaných dílů. Není se tedy čemu divit, že své své ilustrace dostala i Fantastická zvířata.


Fantastická zvířata a kde je najít patří společně s Bajkami barda Beedleho a Famfrpálem v průběhu věků mezi tzv. Bradavické učebnice. Minulý rok slavil Albatros Harryho dvacáté výročí a vydal nejen novou edici celé Potterovské série, ale znovu poslal do tisku i Bradavické učebnice. Knihy tak dostali nové obálky, byly doplněny o pár bonusů nebo o nové ilustrace. Fantastická zvířata existují ve dvou verzích - první je oblíbená Harryho učebnice a druhý je scénář k prvnímu dílu nové filmové série, která se odehrává několik desítek let před Harryho dobou.

Harryho učebnice dostala v minulém roce nejen nový kabátek, ale nově se objevila Mlokova předmluva a seznam fantastických zvířat se rozrostl o několik jedinců. Ilustrované vydání je pak speciální nejen díky svému obrovskému formátu, ale hlavně díky nádherným ilustracím od Olivie Lomenech Gillové. Ilustrace jsou naprosto jiné než je zvykem u ilustrovaného Harryho Pottera. Gillová má úplně jiný styl než Jim Kay, stejně tak i její představivost je jiná. Každému zvířeti je pak věnována celá strana nebo i dvoustrana, nechybí klasický popis a klasifikace Ministerstva kouzel.


Kniha, ať už tato verze nebo klasická, není po obsahové stránce moc rozsáhlá. Svým čtenářům poskytuje základní a zajímavé informace a často i pomáhá rozvíjet vlastní fantazii. Encyklopedie je ale sama o sobě hodně čtivá a odráží v sobě už klasický podpis J. K. Rowlingové. Nechybí lehký nadhled nebo humor a protože bradavické knihy vznikly nejen pro fanoušky, ale i pro nadační úkoly, tak i touto verzí knihy přispějete nadaci Comic Relief a Lumos.

Patříte-li mezi fanoušky ilustrovaných verzí nebo celkově sbíráte cokoliv co se Pottera týče, je tato kniha takovou vaší povinností. Přečtená je za chvíli ale prohlížení nádherných kreseb vám klidně zabere i několik dní. Jsou nejen detailní a vymazlené, ale často v sobě sami ukrývají ten svůj příběh. A je jen na čtenářích, jaký ten příběh vlastně bude.

Zajímalo vás proč vznikl Famfrpál a za jakým účelem? Proč se Potlouku říká Potlouk a kolik dalších družstev existuje? Famfrpál v průběhu věků na svých stránkách dopodrobna zachycuje vznik a historii této oblíbené hry se všemi detailními popisy míčů, hráčů, nejznámějších faulů a družstev.

Hned v samotném úvodu se čtenář dozví vlastně to nejdůležitější. Jak vzniklo létající koště. Famfrpál bez koštěte totiž není Famfrpál. Následuje pak už vznik samotné hry a to co ji předcházelo. Kromě historie se autorka věnuje i detailnímu popisu jednotlivých míčů a jejich účelu. Nechybí i nejrůznější zajímavosti např. že zlatonku dříve ztělesňoval drobný živý ptáček. Kvůli častému úmrtí a hrozícímu vyhynutí se ale musela najít alternativa v podobě zlatého míčku s křídly.

Velká pozornost je pak věnována postupnému vývoji hry, protimudlovskému opatření nebo pravidlům. V knize jsou také popsány charakteristiky samotných hráčů, důležité vlastnosti, kterým musí disponovat a jakých faulů se mohou dopustit. Menší půlka knihy pak zahrnuje seznam nejslavnějších famfrpálových družstev. Největší pozornost je věnována hlavně Británii a Irsku, nechybí ale i zmínky o týmech z ostatních koutů světa jako je Austrálie, Nový Zéland, Afrika nebo Amerika.

Famfrpál v průběhu věků je stejně jako Bajky barda Beedleho nebo Fantastická zvířata hodně útlá knížečka, která ale na málo stran ukazuje hodně. Ukazuje jak je svět J. K. Rowlingové promyšlený, složitý a komplexní. Kniha obsahuje opravdu velké množství informací a mezi to nejzajímavější patří právě zmíněná historie vzniku samotné hry. Jako každá doplňující kniha i Famfrpál obsahuje krásné černobílé ilustrace, nákres famfrpálového hřiště nebo erby britských a irských mužstev. Bradavické učebnice jsou prostě must-have pro každého fanouška Harryho Pottera.

Určitě si mnozí pamatujete na poslední díl Harryho Pottera a relikvie smrti. Tyto tři kouzelné předměty - bezová hůlka, plášť neviditelnosti a kámen vzkříšení sehrály v příběhu důležitou roli a o jejich původu se hlavní hrdinové dozvěděli ze sbírky starých pohádek. Bajky barda Beedleho se ale nedostali do rukou jen Hermioně, ale i nám čtenářům.

Sbírka obsahuje celkem pět pohádek nebo bajek, které jsou v kouzelnickém světě běžně známé. Vám třeba máma před spaním vyprávěla o Červené karkulce nebo Popelce, mladí kouzelníci ale usínali nad příběhy Tří bratří nebo Králice Alice. Pohádky jsou většinou krátké, ale každá v sobě nese určité morální poučení. Každý příběh je pak doplněn o podrobný rozbor profesora Brumbála, který poukazuje nejen na skrytý podtext příběhu, ale jaký měl přínos pro kouzelnickou společnost, proč byly některé bajky zakázány a některé dokonce i převyprávěny.

Nejznámější pohádkou je jednoznačně Příběh tří bratří, kterým se do rukou dostali právě zmíněné relikvie smrti. Darovala jim je samotná Smrt, protože unikli jejím nástrahám. Každý bratr ale se svým darem zacházel jinak, protože každý z nich byl různé povahy a ve svém srdci toužil po něčem jiném. Nejmoudřejší byl ale jen jeden z nich.

Velmi pěkná a poučná je i pohádka Čaroděj a skákající hrnec. Jedná se o příběh čaroděje, který po svém zemřelém otci zdědil kouzelnický hrnec. Oproti hodnému a srdečnému otci, je čaroděj krutý a nemá rád lidi bez kouzelnických schopností. Díky hrnci se mu dostane nejen potrestání, ale hlavně i prozření.

Králice Alice a chechtavý pařez se pak stejně jako Příběh tří bratří dotýká tématu smrti, konkrétně schopnosti vrátit život mrtvým. Ať už se vývoj posunul jakýmkoliv směrem, nikdo z kouzelníků nepřišel dosud na to, jak oživit mrtvé. A nejspíš je to i správné. Králice Alice je z příběhu jeden z neoriginálnější, s hlubokou myšlenkou a plný magie.

Ne každá povídka má ale veselý konec. Mágovo chlupaté srdce je příběh člověka, který pohrdal láskou a aby ho nikdy nedostala, schoval své srdce do truhlice. A čím déle žije, tím více ztrácí na lidskosti, stává se necitelným a násilnickým.


Fontána příznivé sudby je pak ze všech pohádek nejvíce nadčasová a dotýká se tématu štěstí. Je totiž jedno, zda je někdo kouzelník nebo mudla (popř. nečar), ke štěstí nepotřebujeme hmotné věci. Všichni lidé, bez ohledu na vyznání nebo kouzelnické schopnosti, si své vlastní štěstí mohou zajistit sami.

Tak jak to bylo v příběhu o Harrym Potterovi, tak i v těchto pohádkách autorka zachytila střet kouzelnické komunity. Sympatie k mudlům a naopak odpor k nim se tak ukazuje v mnohem větším měřítku, který sahá až do daleké historie. Děti z kouzelnických rodin se díky nim ale učí o nejrůznějších lidských vlastnostech, zákonitostech jejich světa a celkově o konfrontaci dobra se zlem. Kouzla totiž dokáží vyvolat jak potíže, tak je i napravit.

Bajky barda Beedleho jsou staré kouzelnické pohádky, které mají (stejně jako ty naše tradiční pohádky) za úkol své čtenáře pobavit a zároveň i něčím poučit. J. K. Rowlingová vymyslela opravdu originální a zajímavé příběhy, které ve svém nitru řeší problémy lidské, problémy staré i současné, problémy lidskosti a lásky. A pro tu správnou atmosféru jsou rozšířeny o krásné černobílé ilustrace. Tyto příběhy sice vznikly jako součást fiktivního světa, ale kdo ví, možná je jednou budete sami vyprávět svým dětem před spaním.

Fantastická zvířata a kde je najít, Famfrpál v průběhu věků a Bajky barda Beedleho je trojice knih známá i pod souhrnným názvem jako bradavické učebnice. Všechny tři publikace rozšiřují univerzum Harryho Pottera a navíc jejich koupí přispějete na nadaci, kterou spravuje samotná autorka J. K. Rowlingová. S dvacátým výročím Harryho Pottera se bradavické učebnice dočkaly nového výtisku, nových obálek a celkově i kvalitnějšího zpracování.

Na literárním poli existují dvě knihy s názvem Fantastická zvířata a kde je najít. První je již zmíněná bradavická učebnice a druhá je původní scénář prvního dílu nové filmové série, která se odehrává několik desítek let před známými událostmi z Potterovské série. Bradavická učebnice, která svým pojetím připomíná encyklopedii, obsahuje stručné popisy zvířat vyskytující se v magickém světě.

Nové vydání Fantastický zvířat je ale trochu jiné. Obsahuje předmluvu "autora" Mloka Scamandera a samotný obsah je obohacen o nové druhy zvířat. Hned na začátku je ale čtenář seznámen s pojmem magizoologie, její podstatou a důležitostí a se stručným nástinem historie mudlovských znalostí o fantastických zvířatech. Převážná většina knihy se pak stručně věnuje jednotlivých druhům zvířat.

Encyklopedie se zaměřuje především na tvory, kteří měli určitou roli v Potterovské sérii, ale nechybí i jiné a známé bytosti. Všechna magická zvířata mají v knize svou stručnou charakteristiku, klasifikaci ministerstva kouzel, místo výskytu a nejrůznější zajímavost. Některá se pak můžou pyšnit i krásnou černobílou ilustrací. I přes to, že se jedná o encyklopedii, tak je kniha od začátku velice čtivá (Rowlingová nezapře svůj styl), nechybí poznámky pod čarou nebo velice stručné povídání o Mlokovi Scamanderovi. Jelikož se ale jedná o velice tenkou publikaci, není možné čekat obrovské množství informací. 

Kniha vznikla především pro nadační účely a tak je nutné ji brát jako malé rozšíření, doplněk pro fanoušky kouzelnického světa. I přes to se v ní dokonale odráží představivost a fantazie autorky a je jen dalším důkazem toho, jak promyšlený a komplikovaný svět Rowlingová vymyslela. Nové hardbackové vydání je pak opravdu vymazlené a rozhodně patří mezi povinnou výbavu každého Potterofila.

Harry Potter je a už navždy bude velký pojem. Velké lákadlo. A všechno týkající se tohoto světa plného kouzla a magie bude fanoušky přitahovat. Minulý rok jsme se do světa lidí a mudlů vrátili po několikaleté pauze. Tentokrát ale nesledujeme příběh brýlatého kouzelníka, nýbrž se vracíme daleko do minulosti. Do New Yorku 20. let.

Kouzelník Mlok Scamander přijíždí do Ameriky, aby vrátil do své domoviny jedno podivuhodné stvoření. Ve svém kufru má ale takových zvířat desítky, stará se o ně a chystá o nich knihu. V New Yorku je ale v poslední době dost zvláštní atmosféra. Lehce tajemná, s příchutí blížícího se nebezpečí. V poslední době se totiž po městě dějí divné věci a kouzelníkům na americké půdě hrozí prozrazení. A prozrazení by znamenalo jednu věc. Válku.

Tak jsme se dočkali. A dočkali jsme se něčeho, co jsme vlastně asi ani moc nečekali. Před devíti lety skončila jedna velká série, série, za kterou bych se bila hlava nehlava. Série, kterou jsem četla jako jedenáctiletá a i teď, po dvacítce, ji čtu ráda a pořád se stejným nadšením. A jestli jsem si něčím jistá, tak tím, že ji budu číst i v důchodu. Harry Potter je jedna z malá knih, která pomohla změnit svět. I když asi nepomohla ke světovému míru, změnila život nám, čtenářům.


O Prokletém dítěti se už mluvilo a psalo tolik, že vlastně ani nemá cenu tu moc rozebírat, o čem to vlastně bude. Původem divadelní hra, která se dočkala až enormnímu zájmu, vyšla na konci červenec v knižní podobě. Nejedná se o klasickou beletrii, ale divadelní scénář. A pokud jste četli třeba takového Shakespeara, tak víte, do čeho jdete. Příběh se odehrává o devatenáct let později od Relikvií smrti a na scénu se dostávají úplně noví hrdinové. Ale ani o ty staré nepřijdete.

Je to už týden, co jsem Prokleté dítě přečetla a pořád jsem plná toho příběhu. Stále to vstřebávám. Není to jen o tom, že jsem se konečně dostala k tomu, abych si přečetla knihu v angličtině. Je to prostě Harry Potter. A teď mi prominou ti, kteří začali Harryho číst v době, kdy už vyšly všechny díly, ale pro mě osobně je to naprosto jiný pocit. Víte, vyrostla jsem v době, kdy mamka jednou přišla a hodila mi knihu do ruky. "Přečti si to." řekla. "Je to prý teď oblíbené." Díky tomu pak začala jedna velká etapa. Čekání na nové díly, spekulování, jak to dopadne, kdo umře, kdo přežije. To napětí, kdy se mělo zveřejnit datum vydání nového dílu. Ty emoce, když vyšel poslední díl. Tohle je věc, kterou zažil je ten čtenář, který s Harrym vyrostl. Jak vycházel nový a nový díl a Harry šel do školy, byl v pubertě, dospíval, našel si první lásku apod, tak i my čtenáři jsme dospívali a budovali si svůj život. Rostli jsme s těmi knihami, s těmi příběhy. Harry, Ron i Hermiona tak pro nás nebyli jen ty postavy na kusu papíru, ale byli to naši kamarádi. A proto je to pro mě asi kapku jiné. Ty knihy se mnou žily podstatnou část mého života a vryly se mi do něj nesmazatelným inkoustem, a tak je všechno okolo nového dílu pro mě velice bouřlivé a emotivní. (Pozn. Takový pocit jsem zažila už jen u jedné série a to filmové. U návratu Star Wars, která mě provází ještě déle než Harry. Zrovna dneska, v sobotu, jsme s mamkou řešily, kdy jsem poprvé viděla Star Wars a shodly jsme se na tom, že to bylo už v době, kdy jsem byla u mámy v bříšku. Ona je totiž taky velký fanoušek této vesmírné pohádky.)


A co tedy říkám na samotnou knihu? Jsem hlavně moc ráda, že jsem se nedozvěděla žádný spoiler. Ono ani nebyla moc šance a čas, protože jsem knihu začala číst hned v den vydání. A všem vám, co jste četli, teď doporučuji - uchovejte tajemství! Neprozrazujte nikomu ten příběh, ani když vás budou lidé prosit. Nechte je, ať si to v klidu užijí se vším všudy. A vy, co čekáte na český překlad, nic si o příběhu nečtěte, ani anotaci klidně. Ten příběh si pak budete užívat stranu po straně. Věřte mi. Já sama jsem nestačila koukat. Pokud patříte mezi ty opravdu zaryté Potter fanoušky, ta nostalgie z vás bude kapat. Přiznám se, že od prvních stran jsem dosti pofňukávala, zamačkávala slzy a bláznivě se smála. Občas jsem i u toho čtení vykřikovala něco jako: "Co?! Cože?! Jako fakt?! Ne! No to se pos...li. atd". A když si u toho budete ještě říkat, že je to vlastně divadelní představení, že se tohle odehrává naživo před lidmi, tak budete jen koukat s otevřenou pusou.

Naši hrdinové, se kterými jsme vyrostli, mají za těch devatenáct let úplně jiný život a autoři nás s ním pěkně seznámí. Uvidíme jejich život v úplně jiné rovině, uvidíme jejich dospělý život naplněný prací a staráním se o rodinu. Jaké jsou teď jejich životy po bitvě o Bradavice? Dosáhli něčeho významného? Je dospělost těžší než život studenta kouzelnické školy? Autoři této hry nám o tom něco málo prozradí, ale často si budete muset vypomoci i vlastní fantazií. Divadelní scénář totiž neposkytuje tolik prostoru pro vyprávění.

V knize mají velkou roli ale naprosto nové postavy. Máme tu děti naší slavné trojky - Albuse Severuse Pottera a Rose Weasleyovou. Velmi důležitou roli ale hraje třeba takový Scorpius Malfoy. Noví hrdinové jsou zajímaví, někdy ale i pěkně otravní, ale to byl občas i Harry sám. Jsou to studenti a mají toho ještě spoustu před sebou. Oblíbila jsem si je ale všechny, hlavně ústřední dvojici, trochu nesourodou asi, ale vtipnou. Bylo až neskutečně zajímavé vidět kouzelnický svět trochu z jiného pohledu, než jsme byli zvyklí z předchozích knih.


Prokleté dítě ale není jen o nováčcích a zjišťování, kdo je vlastně tím prokletým dítětem. V knize se objeví i pár návratů a řeknu upřímně, že to bylo prostě jedno velké "Wauuuuuuuu." a "Coooooo??". Do toho si pak přidejte všelijaké zvukové kulisy od smíchu, pláče a dosti neidentifikovatelných jiných pazvuků, které jsem byla schopna ze sebe vydat. A taky u čtení často měním výrazy. Kulím oči, kroutím pusou a nebo mám něco jako křeč, když zadržuji pláč. Ono sedět vedle mě ve vlaku, když jsem knihu dočítala, byl asi zážitek.

Harry Potter je zpět. Alespoň na chvíli. Ke konci září vyjde český překlad Prokletého dítěte, v říjnu vyjde nové ilustrované vydání Tajemné komnaty a pak v listopadu budou v kině Fantastická zvířata a kde je najít. Bude to nabitý podzim, plný kouzla a magie. Trochu se ve mě probouzí ta dětská a nespoutaná radost, kterou v sobě ještě pořád mám. A jsem moc zvědavá, co vy řeknete na Prokleté dítě. Snad se vám bude líbit. Já jsem totiž nadšená. Ano, občas je to dosti šílené, někdy až moc, ale pořád to má své kouzlo a tu pravou Potterovskou atmosféru.

Na světě existuje jen asi minimum lidí, kteří by o ní neslyšeli. Kniha, o které se mluvilo, že naučila děti zase číst. Osobně neznám nikoho, kdo by neviděl aspoň filmové zpracování příběhu o malém kouzelníkovi. Harry Potter. I když je to série, která skončila, pořád má své věrné čtenáře a pořád si dokáže najít nové. Těch sedm knih se dostalo pod kůži mnohým z nás a je úplně jedno, kolik nám je let. Staří i mladí, potterovská generace nebo i ta nová.

Kámen mudrců je úvodní díl sedmidílné série o malém chlapci, který v jedenácti letech zjistil, že je kouzelník a půjde studovat do školy čar a kouzel. Pro Harryho je to naprosto nový svět. Pohádkový svět, aspoň ze začátku. A prostřednictvím mladého čaroděje objevujeme tento svět i my čtenáři. Učíme se tak používat hůlku a míchat lektvary. Fandíme na zápase Famfrpálu za svou školní kolej a především nacházíme to, co Harry u své rodiny doposud postrádal. Lásku, pochopení a přátele. Přátele na život a na smrt.

V minulém roce se tato série dočkala asi "stého" vydání. Jen v angličtině jich můžete najít desítky a člověk si ani nemůže pořádně vybrat, protože je to jedna krásná obálka za druhou. Tohle vydání je ale speciální. Vyšlo nejen v originále, ale i v desítky dalších zemí, včetně té naší. Kámen mudrců dostal nejen nový rozměr, ale především dostal naprosto nádherné, až dechberoucí ilustrace. 

Jim Kay je ilustrátorem na volné noze. Podílel se na několika filmových nebo seriálových projektech a pro mnohé z nás bude ten, kdo nakreslil ty mrazivé černobílé kresby v knize Volání netvora od Patricka Nesse. Za tuto práci dostal hned několik ocenění a určitě to byl krůček k tomu, aby dostal práci, která ho proslaví po celém světě. Dostal na starost ztvárnit tolik milovaný svět kouzel a nadpřirozena. 

A povedlo se mu to na výbornou. Pod jeho tužkou postavy na stránkách knih ožili a z knihy udělali mistrovské dílo. Kresby, ať už malé nebo přes celé strany, jsou velice detailní a vyzařuje z nich jakási radost a potěšení. Aspoň na mne to tak působí. Jako zajímavou volbu beru to, že se autor nenechal ovlivnit filmovým zpracováním. Najdete tu i různé zajímavosti navíc jako Atlas trollů nebo profily Albuse Brumbála či Minervy McGonagallové. 

Kámen mudrců patří mezi klasiku, kterou četlo statisíce čtenářů. Nový design a zpracování společně s ilustracemi přiblíží tuto sérii dalším čtenářům. Každý rok se tak můžeme těšit na "nové" vydání dalšího dílu. Už sice nebudeme s napětím čekat, jak příběh dopadne, ale jakými kresbami nás Jim Kay překvapí.

Český název: Harry Potter a relikvie smrti

Originální název: Harry Potter and the Deathly Hallows

Autor: J.K. Rowling

Série: Harry Potter 7

Počet stran: 627

Nakladatelství: Albatros

Anotace: Potterovská fantasy-sága se uzavírá, sedmým dílem nelítostný zápas dobra se zlem vrcholí. Trojice věrných kamarádů – Harry, Hermiona a Ron – tentokrát do posledního ročníku bradavické školy nenastoupí. Plní úkol, který po zásahu smrtící kletbou nemohl splnit moudrý Albus Brumbál. Vypátrání a zničení viteálů, do nichž Pán zla rozdrobil svou duši, je jedinou zárukou vítězství nad ním. Na trojlístek hrdinů číhají nebezpečné nástrahy na každém kroku, ale ani v nucených úkrytech neztrácejí podporu oddaných přátel a tajné spojení s nimi. Závěrečná bitva s Voldemortem a jeho přívrženci se odehraje v Bradavicích…

Sedmička prý přináší řešení problémů – a tak si věrní fanouškové vychutnají kromě dobrodružství i „odtajnění“ dosud nevyjasněných záhad a dostanou odpověď na četné nezodpovězené otázky.A ještě bonus nakonec: dočtou se, jak si hrdinové ságy stojí O devatenáct let později…

A je to tu, poslední díl, poslední rok, poslední bitva, poslední hledání viteálů. Harry spolu se svými nejlepšími kamarády - Ronem a Hermionou začínají školní rok poněkud netradičně. Rozhodnou se nenastoupit do školy, ale pokračovat v úkolu, který jim před svou smrtí dal Brumbál. Najít a hlavně zničit všechny viteály, v kterých je ukryta duše Pána zla. Bez jejich zničení totiž nelze černokněžníka zabít. Začne proto honba plná nástrah a bolestivých ztrát. Začne nekončící maratón plný nečekaných spojenectví i ztrát, plný šokujících překvapení a zodpovězení všech nezodpovězených otázek. 

Poslední díl Potterovské ságy bude pro mě vždycky hrozně melancholický, protože tímto dílem skončila jedna velká etapa. A myslím, že nemluvím jen za sebe. Když pak skončilo i filmové zpracování, spousta fanoušků to označovala jako konec svého dětství. A oni svým způsobem mají pravdu. Skončilo netrpělivé očekávání na další nový díl, skončilo jedno velké dobrodružství. Naštěstí se k němu ale můžeme kdykoliv vrátit a prožít celé to dobrodružství odznovu.

Relikvie smrti je opravdu jedna velká smršť. Děje se toho hodně a taky se toho hodně dozvíme. Dostane se nám šokujících odhalení a nových zajímavých věcí. Příběh je opravdu strhující a já doslova závidím lidem, kteří budou číst Relikvie poprvé. Protože vůbec netuší, co je čeká. Ne nadarmo říkám, že Relikvie je jeden z nejlepších dílů série. Celá série a tento díl obzvlášť v sobě nese něco jako poselství, že ať už se děje cokoliv hrozného, tak láska a přátelství zvítězí nade vším. Obzvlášť ta láska má v této sérii vysoké postavení.

Sedmý díl ale není jen o hledání viteálů a zjištění, co to jsou relikvie smrti. Je o vzájemných vztazích, o lidských citech a boje za svobodu. Právě tohle se ukáže být jako největší Voldemortovou slabostí, protože on sám je naprosto bezcitný a touží být jen nejmocnější a nesmrtelný. Oproti tomu se náš hlavní trojlístek stane ještě více semknutý, jako nikdy předtím. Jejich odhodlání porazit zlo se kapitolou zvětšuje a nakonci na jejich straně stojí celá škola.

Harry Potter bude vždycky jedna z nejlepších knih o čarodějích a kouzlech. Není to jen tím, že má originální a propracovaný příběh, je to ale i díky tomu, že nutí nečtenáře číst a zamilovat se do knih. Tato série má v sobě jakési kouzlo a i když třeba sérii čtete po několikáté, pořád to kouzlo přetrvává. Ne nadarmo je to kniha o kouzlení. Někdy si proto říkám, že je škoda, že J.K. Rowling nenapsala více dílů nebo více knih ze světa Harryho Pottera. Celá série je ale naprosto důstojně a skvěle ukončena. I ten trochu vtipný epilog odehrávající se o devatenáct let později je dobrým završením tolik oblíbené fantasy série. 

Anotace: Zlo je záludné a skrývá se, jak nejdéle to jde. Teď se však dere k moci a má silné spojence: krutost a strach. Přežijí Bradavice a kouzelnické společenství?

Letošní léto je poněkud jiné. Odlišné a hlavně plné vzpomínek na poslední události. A je to také poprvé, kdy Harryho od příbuzných odveze samotný Brumbál. Využije totiž Harryho slávy a přemluví starého kouzelníka Křiklana k návratu do Bradavic. Křiklan ale nebude učit obranu proti černé magii, nýbrž lektvary. Obranu dostane po několika letech profesor Snape, ke kterému Harry cítí ještě větší  nenávist, jak nikdy předtím. Harry se ale musí soustředit na těžkou výuku a na soukromé hodiny, které dostává od Brumbála. Na těchto hodinách se ale neučí nová kouzla. Spolu s ředitelem Bradavické školy nahlížejí do několik desítek let starých vzpomínek, které se týkají jednoho člověka. Lorda Voldemorta. Pomocí vzpomínek chce Brumbál Harrymu ukázat, proč se zlo stalo zlem a jaká je jeho šance navždy zbavit svět temného pána.

Šestý díl Harryho Pottera určitě patřil mezi nejočekávanější. Díky finále pátého dílu, kde jsme se dozvěděli konečně, proč Voldemort šel zabíl Harryho jako dítě, byl určitě každý zvědavý co bude dál. Jak se Harry vyrovná s údělem a naplněním věštby, o tom je celý díl. Nejzajímavější na celé knize jsou právě zmíněné hodiny s Brumbálem. Pomocí vzpomínek a myslánky se dostanou do dávné minulosti, kde Harry pozná nejen Voldemortovu matku a otce, ale také jeho děda a strýce. Už od prvních okamžiků je vidět, že celá rodina je pořádně zvrácená a plná neutuchající krutosti. Je tedy jasné, že Voldemort podědil po své rodině ty nejhorší vlastnosti, které postupem času nabyli na extrémnosti. Právě díky těmto vzpomínkám se Harry dozví, čeho všeho Voldemort dosáhl jako Bradavický student a kam byl schopný zajít, aby se naplnil jeho největší sen - stát se nesmrtelným. A právě jeho sen je vlastně klíčem k tomu, jak se černokněžníka nadobro zbavit.

Už když jsem četla knihu poprvé, říkala jsem si, proč se kniha jmenuje Princ dvojí krve. Teď jsem knihu četla tak po desáté a stále se nad názvem pozastavuji. Podle mě totiž vůbec nevystihuje atmosféru či zápletku knihy. Kdo je zmíněný princ se dovíme až v samotném závěru totiž. Poprvé se Harry s tímto pojmenováním setká ve své staré učebnici lektvarů, kterou podědil po jednom ze studentů. Právě jeho vlastník, princ dvojí krve, měl lektvary hodně v oblibě a celá kniha byla plná jeho poznámek. A právě jeho výpisky Harrymu pomůžou nejen na hodinách lektvarů, ale díky nim i zachrání Ronovi život či hodně krutě ublíží Malfoyovi. 

V každém dílu vystupuje spousta nových postav a Princ není vyjímkou. Nejvýraznější je nový profesor lektvarů Křiklan. Jeho přítomnost na hradě je hodně podstatná ve hledání klíče, jak porazit Voldemorta. Samotný profesor má ve zvyku si okolo sebe shromažďovat nadané studenty a Harry, který není vyjímkou, se snaží této jeho zvyklosti využít. Další novou postavou je nový ministr kouzel Brousek, který je bývalý bystrozor. Sice se snaží vytvořit úplně jinou politiku než Popletal, chce Harryho stejně jako on využit k prospěchu ministerstva. 

Šestý ročník je pro Harryho jeden z nejtěžších, protože se musí vyrovnávat s další ztrátou ve svém životě. Začíná ho proto hodně štvát, že lidé, které má nejradši a kteří nasazují pro něj život, umírají. Proto se stává čím dal zatvrzelejší, když se mu někdo rozhodne pomoci. Nenechává si už do ničeho mluvit a proto nového ministra klidně obviní z využívání a šíření lží. Jeho největší prioritou jsou teďka Brumbálovi hodiny a Malfoy, který se neustále chová podezřele a divně. Bohužel mu jeho nejlepší kamarádi Ron a Hermiona s jeho podezřením nepomáhají, protože sami mají co dělat, aby si neskočili po krku. 

Princ dvojí krve je strhující četba, která čtenáře připravuje na blížící se velké finále, které každého čeká v posledním díle. Není ani třeba zmiňovat, že šestý díl je stejně dobrý jako předchozí. Je totiž jeden z nejlepších dílů. Je totiž hlavně o hledání, o vzájemných vztazích, přátelství a o lásce. 

Anotace: Pátý díl příběhů mladého čarodějnického učně Harryho Pottera a jeho věrných kamarádů Rona a Hermiony. Napětím a nervozitou byly poznamenány už prázdniny a hned od začátku pátého ročníku přichází jeden otřes za druhým: na bradavické škole totiž z vůle Ministerstva kouzel došlo k závažným změnám a atmosféra strachu houstne každým dnem víc a víc. Nerozlučná trojice přátel však přesto dokáže kolem sebe soustředit dost studentů, kteří nebudou chtít se založenýma rukama čekat, až je zlo zahubí. To, co zažijí, už nejsou jen neškodná dobrodružství!

Je léto a Kvikálkov zažívá jedno z nejteplejších lét. Pro Harryho Pottera je to ale léto plné nekonečné nudy spjaté s neustálým ohlížením přes rameno. Nebezpečí totiž může být všude a jelikož lord Voldemort už není jen pouhá vzpomínka na temné časy, ale reálná hrozba, je Harry nucen dávat pozor na každém kroku a sledovat všechny zprávy. Jak se ale zdá, kouzelnický svět ignoruje, že se lord Voldemort vrátil ke své moci.

Harryho léto je opravdu hodně monotóní, to se ale změní díky útoku mozkomorů. Díky tomu je Harry vtržen do středu dění, které mu celé léto chybělo. Dostane se do centra samotného Fénixova řádu. Fénixův řád, tajná společnost vedená Brumbálem, která zbrojí proti narůstající Voldemortově síle, sídlí v domě Harryho kmotra Siriuse. Harry se konečně cítí mezi svými, protože přes léto dostával od svých přátel i kmotra málo informativní zprávy. Dovídá se nejen o tom, proč ministerstvo ignoruje Voldemortův návrat, ale také to, po čem Voldemort v současné době nejvíc touží. 

Když se podíváte na všechny knihy Harryho Pottera, všimnete si, že pátý díl je opravdu tlustá bichle. Osmset stran plné kouzel, napětí, strachu a bolesti hlavy. Právě hlava Harryho od Voldemortova návratu neustále bolí a postupem času si Harry uvědomí, že dokáže náhlednout do Voldemortových myšlenek. Není to ale jediný problém, který má. Začal pátý ročník a studenti Bradavic musí složit velmi obtížné závěrečné zkoušky, které rozhodnou o jejich budoucím povolání. To jim ale výrazně ztěžuje ministerská vyšetřovatelka, která na škole zavede nový řád. 

Pátý rok v Bradavicích je oproti ostatním jiný. Harry má neustále pocit, že proti němu něco stojí a potýká se neustále s výkyvy nálad a vzteklým chováním. Nepřestávající bolesti hlavy a pohrdavé pohledy lidí, kteří nevěří jeho historce o Voldemortově návratu, mu spolu s ministerskou vyšetřovatelkou dělají na škole peklo. Na Harrym se také slušně odráží puberta, chová se drze nejen k učitelům, ale i ke svým kamarádům. Jediný, kdo dokáže jeho chování zmírnit a pomoci mu, je jeho kmotr. Právě Sirius se v tuhle dobu ukáže jako nepostradatelný článek v Harryho životě. 

Kniha je jako předchozí díly plná zajímavých scén a dramatických situací. Tentokrát je všeho ale mnohem více. Objevují se nejen nové postavy, ale i nová pozoruhodná stvoření a spousta odkazů na minulost. Právě Harryho minulost bude hrát velmi výraznou roli. Čtenář se také poprvé ocitne na Ministerstvu kouzel nebo V nemocnici svatého Munga pro kouzelnické choroby. Celý dílem se ale nese jakási zvláštní nálada či atmosféra. Je to nejspíš díky tomu, že všichni, kromě Harryho a jeho okolí, popírají zkutečnost, že Pán zla se vrátil. Všichni se snaží z Harryho a Brumbála udělat blázny a ne jednou  Harryho obviní ze lhaní. 

Svět, který Rowlingová vytvořila je opravdu originální. Každým dílem to jen dokazuje. Musím ale přiznat, že Fénixův řád je jediný díl, který jsem hodnotila 4 hvězdičkami. Není to tím, že by kniha byla méně dobrá, je to spíše jen můj osobní pocit. Knihu jsem poprvé četla před spousty lety a kdykoliv ji čtu, tak stále nemůžu přenést přes srdce, když to řeknu takhle, co autorka udělala se závěrem, konkrétně s jednou postavou. Nebudu ale spoilerovat, je spousta čtenářů, co knihy nečetla. Stále je to Harry Potter, stále je to skvělé čtení a já se k němu budu pořád vracet. 

Anotace: Jaká dobrodružství čekají brýlatého chlapce s nachovou jizvou na čele tentokrát? Proč ho jizva tolik pálí a jakými proměnami hrdinové příběhu s čarodějným Ohnivým pohárem projdou?
ČTĚTE, CO MĚLO PŘIJÍT A PŘIŠLO!

Čtvrtý rok v Bradavicích se nezadržitelně blíží. Harry se nemůže dočkat, až odjede od svých otravných příbuzných, kteří stále ignorují i to, že má v létě narozeniny. Naštěstí ho jeho nejlepší kamarád Ron pozve na Mistrovství světa ve Famfrpálu, kam celá jeho rodina i Hermiona jedou. Všichni jsou plni očekávání z nadcházejícího zápasu Irska proti Bulharsku, Harry dokonce zapomene i na podivný sen, který v létě měl. Sen o Voldemortovi a Červíčkovi...

Ten sen není ale jediná podivná věc. Nikdo tomu nevěnuje moc pozornosti, ale na pozadí všech událostí se něco děje, něco podivného a špatného. Všichni jsou ale zaujati akcí, která rozproudila všem krev v žilách. Bradavice totiž budou letos pořádat soutěž, která se už několik desítek let nekonala - Turnaj tří kouzelnických škol.

Čtvrtý díl série Harry Potter v sobě opět nese plno zábavy, smíchu, ale i napětí a strachu. Toho si v tomto díle opravdu užijeme. Není to jen díky Turnaji tří škol, ale díky skryté hrozbě, která se nade všemi vznáší. Jen málokdo si dokáže spojit podivné události a vydedukovat, co se vlastně děje. Harry je stejně jako jeho spolužáci zaujat Turnajem a jednotlivými úkoly. Podivné sny a časté bolesti jeho jizvy mu ale dávají tušit, že Voldemort něco kuje. Proto se často radí se svým kmotrem Siriusem, který je pro něj největší oporou, když se proti němu otočí i jeho nejlepší kamarád.

Ohnivý pohár patří mezi nejlepší díly série. Příběh je o něco temnější a drsnější než u předchozího dílu, ale to platí u každé knihy o Harrym Potterovi. Vždycky je následující díl propletenější, složitější a drastičtější. Pořád se ale jedná o skvělé čtení, tentokrát už ale pro starší čtenáře. V tomto díle je pozornost dána velké soutěži zvané Turnaj tří kouzelnických škol. V této soutěži se utkají Bradavice s Kruvalem a Krásnohůlkami. Poprvé se v tomto díle setkáváme i s kouzelníky s cizích zemí a škol. Rowlingová tím ukazuje, jak je její svět složitý, ale zároveň i promyšlený.

Kromě ústřední trojice se v tomto díle mihne velká spousta nových postav. Ze zahraničních hostů stojí za zmínku jednoznačně Viktor Krum, slavný bulharský chytač nebo Fleur Delacour, francouzská studentka Krásnohůlek, která očaruje Ronovi hlavu. Právě v tomto díle se hrdinové poprvé setkávají s novou překážkou a tou je zamilovanost. Příběh sám je po celou dobu velice napínavý a vypjatý, ke konci také hodně emotivní a smutný. Všechno ale nemůže být jako v pohádce a každý tušil, že se to jednou musí stát. 

Ohnivý pohár je opravdu čtivý a skvělý příběh, který vás donutí u knihy sedět a neodejít. Zajímavý příběh a slušně propracovaná skrytá zápletka knize přidávají na kvalitě. Navíc překvapující a nečekaný konec, který i některého čtenáře zvedne ze židle. Tomu dopomáhá i dobře zpracovaná filmová verze knihy. 

Anotace: Harry Potter a jeho kamarádi Ron a Hermiona jsou už ve třetím ročníku bradavické Školy čar a kouzel. Harry se nemohl dočkat začátku školního roku, když ale přijede do Bradavic, panuje tam napjatá atmosféra a strach. Proč? Na svobodu uprchl vězeň z Azkabanu, nebezpečný vrah Sirius Black – prý nástupce lorda Voldemorta, Pána zla. A stopa vede – kam jinam než do školy v Bradavicích. Proto je na obranu povolán strážce Azkabanu, který slyšel Siriuse Blacka mluvit ze spaní. Říkal: „ON je v Bradavicích.“ Harry je v nebezpečí a neochrání ho ani zdi bradavické školy, ani jeho přátelé. Zrádce se může skrývat přímo ve škole...

Prázdniny v Zobí ulici bývají vždycky pro Harryho Pottera doslova utrpením. To se ale ještě zdvojnásobí, když k Dursleyovým dorazí tetička Marge. Marge totiž neustále baví Harryho ponižovat. To se jí ale tentokrát nevyplatí a Harry prostřednictvím svého vzteku drahou tetičku nafoukne. Jelikož se ho ale nikdo z Dursleových nezastane, sbalí si svůj kufr a práskne svým příbuzným dveřmi. Harry si uvědomuje, že je ve velkém průšvihu a neví kam jít. Shodou okolností se ale před jeho nohama objeví kouzelný autobus, který ho odveze do Londýna k Děravému kotli. K Harryho překvapení tam na něj čeká nejen samotný ministr kouzel Kornelius Popletal ale taky skutečnost, že nedostane žádný trest. Všichni se okolo něho podivně chovají a neustále je pod něčím dozorem. A pak díky tátovi svého nejlepšího kamaráda Rona se dozví, na co jsou všechna tahle opatření. Z kouzelnického vězení Azkabanu uprchl smrtelně nebezpečný vrah a Voldemortova pravá ruka - Sirius Black. Za celou kouzelnickou historii se ještě nikdy nikomu nepodařilo uprchnout z přísně střeženého vězení a každému je ihned jasné, jaký je vrahův cíl. Zneškodnit Harryho a dopomoci Pánu zla ke znovupovstání.

I když se jedná teprve o třetí díl v celé Potterovské sérii, považuju ho za naprosto nejlepší díl. Vězně z Azkabanu jsem četla opravdu hodněkrát a pořád si tato kniha udržuje svoje kouzlo. Pořád je tak strhující, tajuplná, chvílemi i drsná a plná napětí a akce. A taky se tu poprvé objevuje moje nejoblíbenější postava z celé ságy. Ano, je jím Sirius Black. Dodnes nevím proč, ale když jsem knihu četla poprvé, tak mě hned od začátku postava tajuplného vraha fascinovala a zajímala. Chtěla jsem se dozvědět víc a víc a to jsem se v průběhu čtení dozvěděla. A skutečná pravda mě naprosto dorazila a Sirius si u mě ještě více šplhl. Stal se mým oblíbencem a když jsem byla hodně mladší, tak jsem si přála mít takového kmotra.

Není to ale jen postava uprchlého trestance, která děj posouvá dopředu. Kromě něho se v knize objevuje i nový učitel obrany proti černé magii. Je jím Remus Lupin, který se během pár týdnů stane jedním z nejoblíbenějších učitelů a který se rozhodne Harryho učit obranu proti mozkomorům. Mozkomorové jsou totiž Azkabanští strážní, kteří se teď vyskytují v blízkosti školy. Jsou to nestvůrné bytosti v kápi, kteří z lidí vysávají všechny šťastné vzpomínky a Harry v jejich přítomnosti ztrácí vědomí a slyší poslední okamžiky svých rodičů.

Harrymu, který se musí smířit s neustálým hlídáním ze strany učitelů, zlepšují náladu už jen jeho nejlepší kamarádi Ron a Hermiona a famfrpál. Bohužel ale nastane chvíle, kdy se jeho dva nejlepší přátelé pohádají do krve a Harry neví, jak je usmířit. Do toho se ještě zamotává Hagrid, který se stal novým učitelem Péče o kouzelné tvory. Díky Malfoyovi, který se nechal napadnout hypogrifem Klofanem, se musí dostavit před soud a hájit bájného tvora. 

Už díky anotaci ale i po přečtení každý musí uznat, že knihy o Harry Potterovi jsou dílem od dílu drsnější, strašidelnější a plné temna. Vězeň z Azkabanu je výjimečný i tím, že je to jediný díl z celé série, v kterém se nevyskytuje lord Voldemort. Sice je o něm dosti zmínek, ale jeho samotnou přítomnost zde nenajdete. Díky mozkomorům je ale v knize hodně temná atmosféra. Po celou dobu si ale možná budete říkat, že tady něco nehraje, že je možná všechno úplně jinak, než ve skutečnosti je. Jaká je ale pravda a zda je důležité pro ni bojovat, to se dozvíte až v závěru knihy. Harry se dozví nejednu věc, která otřese jeho dosavadním životem a ukáže mu, jakou cenu má přátelství na celý život.