Příběh sám o sobě je hodně zajímavý - tématika období, konce světa a životy lidí, kteří ale nespadají mezi "obyčejné" jedince. Celý si to nese takovou uvolněnou, pomalou atmosféru a sledujete vyprávění tří postav... A ti lidé jsou největší zajímavostí celé knihy. V tomhle světě jsou tihle jedinci bráni jako věci, jako něco, co můžete použít, zneužít a využít ve prospěch své věci. Nikoho nezajímá, jak se cítí, jaké mají plány, jaký chtějí mít život. Prostě se musí řídit tím, co se jim řekne. Jsou totiž jen zbraní, prostředkem a jejich osud je každému fuk. Na jednu stranu je sice hodně cool být výjimečný, ale za jakou cenu. Ztrátu lidství a svobody?

Páté roční období není zpočátku lehká četba, je náročná, ale jak se postupně dostáváte do celého příběhu, poznáváte ten svět, jeho fungování, tak je to až fascinující. Člověk ale neví, zda je tu něco, co by úplně obdivoval. Pochmurnost a melancholie se totiž táhne od začátku do konce. Je to ale dokonalá ukázka toho, že i místo, kde najdete "nadpřirozeno" nemusí být něco, kam byste se hned chtěli podívat. Kniha navíc disponuje opravdu propracovaným příběhem a čtenáře čeká nejedno překvapení. Je dobré si tak všímat různých narážek a nečíst to jen jako odpočinkovou četbu.

Páté roční období je povedená kniha a ráda ji každému, kdo holduje náročnější ale kvalitní fantastice, doporučím. Autorka vás do svého světa prostě hodí a postupně, s ohledem na děj, vás se vším seznámí. Nic neskrývá, záleží hodně na vás, čeho si všimnete hned a čeho až na konci. A je to skvělý, ty pojítka, narážky a souvislosti. Fascinoval mě ten svět, často mě i mrazilo z pocitů hlavních postav, bylo mi smutno z jejich osudu.