Morana, Vesna, Kostěj, Baba Jaga. Známá jména, o kterých jste možná slyšeli, když jste byli děti. Slovanská mytologie skrývá mnohé příběhy a historky. Jsou plná legend, mýtických bytostí a kreatur. Jsou plná dobra i zla a tak typické podzimní atmosféry.

Morana a Vesna jsou sestry, které postihla kletba. Vesna pořád dokola umírá a prožívá jeden život za druhým. V cizí rodině, plna vzpomínek na minulost. Morana zase žije život nekonečný, plný opovržení a strachu všech v okolí. Vesna, ztělesnění světla a naděje. Morana, plna temnoty a smrti. Obě ale spojuje sesterská láska a snaha porazit černou magii. Povede se jim kletbu zlomit? Ale za jakou cenu?

Fantasy prostředí, dvě časové roviny, sarkastická Morana a lehce naivní Vesna. Dcera zimy vypráví dva příběhy tak odlišných sester - první je o tom, jak sestry stihla zlá kletba a druhý o tom, jak se tuto kletbu snaží porazit. Vladimíra Šebová s lehkostí rozehrává napínavý a zajímavý příběh, který dokáže upoutat nejen hlavním duem, ale i svou atmosférou, která dokonale zapadá do pochmurného podzimního času. S Moranou a Vesnou procházíte temným lesem, starou vesnicí nebo rozpadající se pevností. Potkáváte magické bytosti a poznáváte tajemnou Jadwigu.

Příběh je přímočarý a nehraje si na nic, co není. Jednoduchý námět, ale zpracovaný s viditelnou láskou v textu. O něco víc pak zaujme vztah dvou sester. Jasnozřivá Vesna totiž často může svých chováním lézt čtenáři krkem, naopak nemilosrdná a lehce krutá Morana si získává svou pozornost díky nehynoucí a ochranitelské lásce k Vesně. Jedna sestra nechá tu druhou pykat za těžký zločin, druhá je schopná pro tu druhou obětovat svůj život. Celá staletí trvající kletba je ale v něčem změnila...

Dcera zimy není obsáhlý příběh, řekne ale vše podstatné a vývoj se posouvá uvěřitelně a jasně. Autorka má navíc velmi příjemný styl vyprávění a skvěle svým textem vyvolá v čtenáři nejen tu pochmurnou ale i lehce pohádkovou atmosféru, která se ke knize tak hodí. Obě časové roviny jsou snaze poznatelné, stejně jako i viditelný vývoj a posun obou sester, především u Morany. Kniha neobsahuje žádné šokující zvraty, ani velké bitvy, i přesto ale dokáže zaujmout a rozhodně bude vyčnívat mezi podzimními novinkami.

Začátkem října vyšla nová kniha Leigh Bardugo - Zjizvený král. Kniha patří do jejího Grišha světa a odehrává se po Šesti vranách. V rámci Humbooku byla blogerům nabídnuta možnost dostat knihu dříve a pomocí knižní štafety ji vyslat mezi další čtenáře. A já byla mezi vybranými. Společně se mnou pak knihu četly další tři čtenářky: @zuzana_alam, @veronika_endless_wonder a @_omoikane_. 😊

Zjizvený král se mi po měsíci a půl vrátil v krásném lehce zničeného stavu - pomalovaný, olepíkovaný, pokreslený. Znamení, že se holky činily. Kniha je plná poznámek, ať už samostatných nebo na sebe navazujících, plná podtržených citátů. Našla jsem srdíčka, kresbu Nikolaje, zdobení jednotlivých kapitol. Názory na knihu už byly ale lehce různé, převažovalo ale bohužel zklamání.

Já sama osobně jsem měla se čtením velký problém. Nedokázala jsem se začíst, do kapitol jsem se nutila a i když byl děj takový nemastný, neslaný, ani postavy to nezachránili. Celkově mě tato kniha jen utvrdila v tom, že Bardugo nebude má vyhledávaná autorka. Četla jsem od ní první díly Griši, Šesti vran a pak sbírku pohádek a bohužel, ani jedna kniha u mě nezaznamenala velkou pozornost nebo obdiv. Dala jsem Bardugo tak hned několik šancí, ale asi to není autorka pro mě. 😂

Jsem ale ráda, že jsem dostala tu možnost, zúčastnit se další štafety, navíc ji i pořádat. Je to sranda a navíc je člověk i zvědavý, jak si s knihou poradí ostatní. Díky tedy Humbooku! Zbytek článku věnuji fotkám a výstupům holkám z Instagramu a Youtube.

Čtvrtý ročník Humbook festivalu je za námi.

Je fuč.

Vypařil se.

A já jsem si ho skvěle užila. 😊

Okolo dalšího ročníku populárního festivalu letos kolovalo spousta řečí a každý byl zvědavý, s čím se letošní ročník vytasí. Jako co si budem, vždycky je pořád co zlepšovat a pokud tak nějak sledujete tuhle akci od začátku, tak ten posun vidět musíte. Ne každý rok se ale zadaří. Letos to bylo slabé na množství zahraničních autorů, myslím ale, že tito dva (u mě především Jay Kristoff) byli skvělou (a dostatečnou) volbou.

Program sám o sobě byl také podařený. Sice jsem z počátku remcala, že je to docela nuda a zaujalo mě toho málo, nakonec jsem sotva stíhala to, co jsem opravdu chtěla vidět. (Loni jsem stihla úplný prd.) Ono se to totiž nezdá, ale nejen že taková akce uteče hrozně rychle, ale tím, jak máte okolo sebe spoustu lidí a spoustu možností, kam se podívat, tak si pak člověk posteskne, že nemá Hermionin posouvač času. 😂

Se čtvrtým ročníkem jsem tedy spokojená. Sice jsem docela trpěla hlady (nestíhala jsem a taky ne všude člověk narazí na vegetariánské jídlo) a nedostatkem kofeinu, ale přežít se to dalo. Stihla jsem besedy se zahraničními autory, které byly nabité k prasknutí. Dalo se to ale čekat, když to byli hlavní hvězdy dne, takže když člověk přišel zavčas, ukořistil dobré místo. Omrkla jsem letmo workshopy, odpočinula si v zóně s 3D focením a prošla si i stánky s knihami. Já osobně na takových akcích většinou nic nekupuji, protože nesnáším fronty a stejně je pak možné si knihy nebo merch objednat online.

Co mě ale nadchlo nejvíce, byli cosplayeři. Loni se s tím na Humbooku začínalo a letos se to rozjelo ve velkém. Řekla bych, že minimálně třetina návštěvníků měla kostým. Nádhera prostě. 😊 Já jsem loni šla za Rey ze Star Wars, letos jsem si vybrala Hinatu z Naruta. Anime mělo na Humbooku maličké zastoupení, fakt prťavé, ale byla jsem nadšená, když někdo došel a ptal se, zda jsem "ta z Naruta" nebo prostě jen prohodil "jéé Hinata". V duchu jsem pak kapku umírala, když chtěl někdo i fotku. Lidi, vážně, fakt moc děkuji.

Nebudu to už zbytečně okecávat, Humbook je dobrá akce a já se těším na další ročník. Věřte nebo ne, ale na těchto akcích je to hlavně o lidech. Navštívila jsem minulé ročníky a vlastně až letos poprvé mě zajímal zahraniční autor. Vždycky jsem na Humbook šla s tím, že bude sranda, potkám lidi, které vidím jednou za rok, poznám někoho nového a nebo se něco nového naučím/dozvím. A tohle se mi vždycky dostalo. A myslím, že to tak bude vždycky. Takže snad se s vámi uvidím i příští rok a já už pomalu vymýšlím nový cosplay. Jo, bude to zase někdo z Naruta. 😂

Fotek nemám letos moc, takže něco málo sem hodím a zbytek je od vás. Ještě jednou díky moc!

Než se vrhnu na podrobnější report o třetím ročníku Humbooku, tak tu pro vás mám foto ukázky z celého dne - besedy, autogramiády, cosplaye, blogeři, booktubeři, zkrátka knihomolové všude kam se podíváš.