Okej, všechno to tam víceméně je. Ale...

Proč jsem celou dobu měla pocit že čtu fanfikci, která skoro doslova kopírovala zmíněné série? Do toho ještě zamíchala pořádnou dávku věcí ze Selekce a Popelky a myslím, že jsem tam našla i něco z Hunger games. 🤯

Upřímně mi nevadí, když někdo píše "v podobném duchu", ale tady. Tady to bylo moc. A jelikož jsem všechny zmíněné knihy, které jsem v tom viděla, četla, tak o to víc mě to praštilo do oči. 😬

Kniha samotná se čte skoro sama, hlavně první půlka. V té druhé se pak začne objevovat jedna nejasnost a nelogičnost za druhou a autorka nic moc nevysvětluje. Píše, jak se ji to hodí, hlavní hrdince všechno ulehčuje a její status "jsem výjimečná" se stránkou od stránky prohlubuje. O to víc se ale prohlubuje, jak směšné a hloupé některé situace jsou, jak nepropracované jsou hlavní zvraty a překvapení pro hlavní postavy i pro samotného čtenáře. 

O Brie jsem si celou dobu víceméně myslela, že je to dost velká trubka, která hodně přehlíží a hlavně se, s ohledem na situaci, neumí pořádně o něčem rozhodnout. Sebastian je pak naprostá kopie Tamlina (meh meh) a Finn, nejzajímavější část tohoto trojlístku, nedostal moc prostoru. Svět víl nemůžu ani moc komentovat, protože o něm dostanete minimum informací.

Když to shrnu, tak Prázdné sliby je hlavně kniha pro ty čtenáře, kteří nečetli Dvory, Selekci a další podobné tituly. 😄😅

Na knihu jsem se těšila hodně, ale asi to zatím bylo největší zklamání roku.