Proč zrovna fantasy literatura

By TerraDV - října 21, 2013

Fantasy. V posledních pár letech stále oblíbenější a oblíbenější žánr. A to nejen u knih, ale i ve filmech a seriálech. Je ale rozdíl mezi kvalitní fantasy a slátaninou, ale o tom až později. Rozhodla jsem se napsat článek o tom, jak jsem k fantasy knihám přišla. Byla to dlouhá cesta, ale určitě stála za to, protože jsem prošla velkým knižním vývojem. 

Přiznám se, že knihy jsem do ruky brala ještě před tím, než jsem se vůbec naučila číst. Bavilo mě v nich listovat a hledat v nich obrázky. Když jsem ale nastoupila na základku a naučila se číst, objevila jsem úplně nový svět. Dodnes můžu marně hledat v paměti, ale nepamatuji si, jakou knihu jsem přečetla jako první. Ze začátku mě hodně bavili české komiksy, jako byl například Čtyřlístek. Postupně jsem se ale začetla do dětských knih - Kocour Mikeš, Ferda Mravenec a další podobné knihy. U nás v rodině máme hodně obsáhlou knihovnu a dětských knih nepočítaně.

Jak jsem ale rostla, začal se měnit i můj knižní vkus. Velký vliv na to měla i škola, kde jsem měli první hromadné čtení. Jednalo se o knihu Hoši od Bobří řeky. Touto knihou u mě začalo doslova Foglarovské období, a tak jsem přečetla všechny Foglarovky, co jsem našla doma nebo v knihovně. Dobrodružné knihy se mě držely hodně dlouho a bavili mě. Dneska se nad tímto obdobím jen usmívám, ale nelituji.

Pak přišel druhý stupeň základní školy a já podlehla těm typickým holčičím románům. V knihovně jsem hltala jednu knihu za druhou, i když většina těch románků byla na jedno brďo, prostě stejný scénář, jen změněné jména postav a město. Nejvíce mě bavila, doslova královna těchto knih, Lenka Lanczová. Přiznám se, že jsem přečetla minimálně půlku její tvorby a některé knihy dokonce i vícekrát. 

Druhý stupeň se ale nenesl jen v duchu romantických příběhů. Právě toto období nastartovalo mou lásku k fantasy knihám. Začalo to typicky Harry Potterem. Dlouho dopředu se totiž mluvilo o filmovém zpracování. Já ale vůbec netušila o co jde, až jeden den mi mamka vrazila knihu do ruky. Řekla jen: "Čti, je to prý dobré." Knihu jsem zvládla přečíst ještě ten den a další 3 díly během následujícího týdne. Chtěla jsem ale více takových příběhů. A pak to přišlo. Povinná školní návštěva kina a Pán prstenů. Z kina jsem odcházela úplně mimo, film byl totiž naprosto úžasný a na svou dobu nezvyklý a navíc originální. Do tý doby jsem moc povedených fantasy filmů neviděla a vždycky jsem podvědomě nejvíc žrala Star Wars. Tímto ale začalo moje Tolkienovské období, ale o tom se rozepíšu v jiném článku, přímo věnovaném tomuto autorovi. 

Za svůj život jsem přečetla hodně knih a když říkám hodně, tak opravdu hodně a docela se tím i chlubím. V současnosti, kdy píšu tento článek, mám na účtě 846 přečtených knih nejrůznějších žánrů. Fantasy knihy ale jednoznačně převládají. V tomto světě jsem se našla. Miluju ty vymyšlený světy, jejich dopodrobna propracovanou mytologii. Je to můj únik od reality. Fantasy žánr je ale hodně obsáhlý. Dodnes nejvíce zastávám epické fantasy typu Pán prstenů, Meč pravdy, Píseň ledu a ohně nebo Démonskou sérii. Ale i další podžánry jako urban fantasy, knihy o upírech, elfech či jiných nadpřirozených bytostech, to všechno mám ráda. Občas ale zabrousím i jinam. V posledních letech jsou to převážně dystopie a romány ze života. Ze střední jsem si třeba oblíbila klasické knihy z období realismu a romantismu, především Rusko. 

Můj knižní vkus se pořád vyvíjí a je možné, že za pár let budu číst něco úplně jiného. Zatím jsem ale věrná tomu svému a objevuju další a další knihy, které si chci přečíst. Chci poznat nové země, nové národy a zvyky, chci si najít nové hrdiny a začíst se do jejich boje se zlem. Je ještě tolik pro mě neobjevených světů, které chci poznat. 

  • Share:

Čti dále

0 komentářů