Štěstí. Kdo by ho nechtěl mít. Člověku ke štěstí někdy stačí jen obyčejný pocit, někdo ale potřebuje hmotnou věc. Někteří lidé třeba neví, jak takové štěstí hledat a kde. O Dánech se často mluví jako o nejšťastnějším národu na světě. Proč to tak je? Jaký je jejich klíč ke štěstí? Kde Dánové ukrývají své lykke?

Meik Wiking je ředitel institutu pro výzkum štěstí v Kodani a zároveň je i autor knihy Hygge - prostě šťastný způsob života. Z Hygge se v poslední době stal fenomén a lidé zjišťují, že zapálená svíčka, vůně čerstvé kávy nebo nohy zabalené huňatou dekou dokážou opravdu navodit pocit štěstí a pohody. Hygge v sobě ukrývá ale mnohem více. Lykke je dánské slovo pro štěstí a tato kniha je malý průvodce o tom, jak to své pravé štěstí najít.

Kniha je rozdělena na devět kapitol, v které autor řeší jednu konkrétní věc, například peníze, zdraví, laskavost nebo důvěra. Každé téma autor dopodrobna rozebírá, uvádí nejrůznější příklady, historky ze života, porovnává Dánský život s životy v jiných zemích, čím je dané téma výjimečné, na co by si lidé měli dát pozor, na co se zaměřit a v závěru vybízí čtenáře k nejrůznějším úkolům. Uvádí také různé tipy na štěstí nebo případové studie. Celá kniha je, stejně jako Hygge, obohacena o typicky instagramové fotografie nebo barevné ilustrace, které při čtení navozují správnou pohodovou atmosféru.

Lykke jako celek nepřináší čtenářům nic co by zásadně změnilo jejich pohled na svět. Spíše dává do popředí a upozorňuje na to, čeho by si člověk měl všímat více, čeho by si měl vážit a že štěstí není o jen materialitě. Štěstí můžeme najít v každodenní projížďce na kole, v povídání si s přáteli, v pomoci druhému nebo i v obyčejném tichu. Štěstí nemá být o penězích a když už, máme si kupovat zážitky.


Najít tu správnou cestu ke spokojenému životu je i není lehké, záleží hodně na lidských preferencích. Autor v knize uvádí nejrůznější inspirativní příběhy o životě šťastných lidí, nejvíce ale dává do kontrastu život Dánů s ostatními. A to je možná jediné negativum knihy, protože Dánsko je naprosto odlišná země s jinými typy lidí, jinými zvyky, společenským uspořádáním i politikou. Lidé v Dánsku mají jiné možnosti a je trochu obtížné jít po stejné cestě za štěstím. I přes to si ale lze z Lykke něco vzít, naučit se něčemu novému nebo si uvědomit něco, co nás dosud míjelo, co jsme přehlíželi.

Lykke se, stejně jako Hygge, řadí mezi populárně naučné knihy, která má svým čtenářům ukázat, jak žít více šťastně. Není nutné ji brát doslova nebo aktivně plnit jeden úkol za druhým, spíše jde o pochopení hlavní myšlenky. Být šťastný znamená hledat dobro nejen okolo sebe, ale i sami v sobě. Koukat se na svět pozitivně a projevovat více vřelosti. Osvobodit se od strachu a nebát se snít. Být pesimistou totiž nikdy nikomu nepomohlo.

Co vás dělá šťastným? Je to hmotná věc, dobré jídlo nebo jen samotný pocit? Najít ten správný moment, který vás zahřeje na duši a vykouzlí vám úsměv na tváři není vůbec nic složitého. Stačí i maličkosti. V Dánsku mají Institut pro výzkum štěstí a o Dánech se mluví jako o nejšťastnějších lidech na světě. Proč? Protože mají hygge. A ředitel Institutu štěstí Meik Wiking vám prozradí, jak na to.

"Hyg? Hýge? Hygé? Není důležité, jak budete "hygge" vyslovovat, či dokonce hláskovat. Na otázku, jak se vyslovuje nějaká emoce, by jeden z největších filozofů naší doby - Medvídek Pú - odpověděl: "Emoci nepíšete, emoci cítíte.""

Meik Wiking je prezident Institutu štěstí v Kodani a studiu dánského způsobu života se věnuje už několik let. Ano, je to rozhodně zvláštní povolání a stejně tak je i zvláštní číst o tom, jak má člověk žít, aby byl šťastný. Hygge se řadí mezi motivační nebo inspirativní knihy, osobně si ale myslím, že se jedná spíše o takového průvodce, který vám jen ukáže, že hygge je vlastně celou dobu okolo nás a možná to ani nevíte, neuvědomujete si, že hygge žijete.


Zapálené svíčky, vypnutý mobil, teplý čaj nebo káva, chlupaté ponožky, útulné místo nebo společnost blízkých lidí a dobrého jídla. Zní vám to povědomě? Tohle jsou jedny z částí Hygge manifestu. Dánové totiž našli šťastný způsob života v maličkostech, ve všudypřítomných věcech a momentech, které máme okolo sebe a jsou zadarmo. Kdo z vás nemá rád ten moment, kdy se zabalí do deky, vezme si oblíbenou knihu a jen si čte, odpočívá. Hygge jsou i víkendy strávené s přáteli na chatě, obklopeni přírodou a tichem. Hygge je nadšenost z dobře uvařené večeře nebo pohled na zapálenou svíčku. A čím víc svíček, tím líp.

Meik Wiking svou knihu rozdělil na několik částí. Poukazuje třeba na to, jak je důležité osvětlení a s tím je spojená i dánská posedlost po svíčkách. Zdůrazňuje jak je pro lidi důležitá pospolitost, rodinné tradice a společné chvíle plné vzpomínek a her. Ve svých kapitolách dává do popředí například i to, že dát si dobrou kávu a k tomu dortík není vůbec nic špatného, právě naopak. Hygge si ale netvoříte jen doma, ale i mimo domov - v práci, v každém ročním období. Důležité je vytvořit si takové prostředí, obléknout na sebe takové šaty, které ve vás vyvolají právě ten pocit pohody, štěstí a uvolněnosti.

"Konzumace velkého množství masa, sladkostí a kávy je přímo spojená s hygge. To totiž znamená být k sobě laskavý, dopřát si potěšení a s požadavky zdravého života to moc nepřehánět."


Hygge je psána velice odlehčeným způsobem. Hodně kamarádským, kdy máte až pocit, že autor sedí naproti vám a všechno vám vypráví osobně. Co je na této knize ale krásné, je její lidskost a schopnost vystihnout ty správné pocity. Obléknout si chlupaté ponožky nebo jen tak se projet na kole vypadá jako naprosto běžná věc, ale v podání Meika Wikinga a jeho popisu si uvědomíte, že je to něco víc. Vychutnáváte si ten prostý okamžik a radost, cítíte vděčnost a uvědomujete si, že žijete právě teď v tomto okamžiku. Když si dokážete vážit života jako takového, tak pro vás nebude těžké najít to správné štěstí.

"Hygge znamená cítit se v bezpečí. Hygge je proto ukazatel důvěry k těm, se kterými jste, a k místu, kde se nacházíte."

Pro mě byla kniha Hygge něco jako pohlazení na duši. A po přečtení jsem měla pocit, že žiji ve špatné zemi, že patřím do Dánska. Tolik jsem se v hygge viděla, tolik mi to připomínalo mé vlastní zvyklosti a každodenní věci. A stále na ni myslím, pročítám si označené pasáže a více a více si uvědomuji, že jsem hygge začala žít už dávno. A vy by jste měli taky. A pokud nevíte jak, tato kniha vám v tom pomůže. Pomůže vám hledat radosti v maličkostech, užívat si naprosto běžné okamžiky života, vážit si dobrých přátel a rodiny. Manifest hygge si pak můžete vylepit na lednici a v případě nouze vám vždycky poslouží krabička hygge záchrany.


Hygge - Prostě šťastný způsob života je do detailů propracovaná a po grafické stránce nádherná kniha, která vám ukáže, jak je skvělé žít přítomným okamžikem. Budete se bavit jednotlivými kapitolami, které jsou psány lehce, ale chytnou za srdce a donutí vás zapřemýšlet nad sebou samým. Minimalistický design a instagramové fotky pak ve vás vyvolají tu správnou hygge atmosféru a při pročítání receptů budete mít hned chuť některý vyzkoušet. O touze navštívit Kodaň se už ani nezmiňuji.

"V takových chvílích si bytostně uvědomujeme přítomnost. Hygge je doslova nabité silným prožitkem přítomného okamžiku. Vychutnat si jej je životním uměním."

Káva. Existují lidé, kteří ji nepijí vůbec. Pro někoho je káva naprosto obyčejný doplněk k jídlu. Někteří jedinci ale považují kávu za téměř posvátnou pochutinu, která dokáže rozjasnit celý den energií a pozitivní náladou. Do jaké skupiny by jste se řadili vy? A věděli jste, že pití a i samotný vznik kávy není nic jednoduchého?

Už v úvodu samotné publikace autor zmiňuje dnešní dobu. Uspěchanou dobu. Lidé se pořád za něčím honí, stresují se a nemají dostatek času na to, aby na chvíli "vypnuli." Slovo relaxovat se v dnešním hektickém období považuje skoro za sprosté slovo. Proč tomu tak ale je? Je až neuvěřitelné, co dokáže s dnešním člověkem udělat chvíle pohody a klidu. Posedět s přáteli nebo dobrou knihou. A dát si k tomu šálek kvalitní a vynikající kávy. 

U kávy o kávě a kávovinách je jedinečná kniha, která vás lehce zábavnou, ale poučnou formou seznámí s kávovinami od začátku do konce. Slovo káva je arabského původu a znamená vzrušení a sílu. A čtení této knihy bude pro mnohé čtenáře opravdovým rozprouděním krve. Než se ale dozvíte něco o samotném vzniku této oblíbené pochutiny, tak vás autor zavede do daleké historie. Seznámí vás se zeměmi, kde se pití kávy rozšířilo jako první, kdo se považuje za největší kávové milovníky nebo jak se tato pochutina začala objevovat po celém světě. 

Následuje pak část o kavárnách a jejich vzniku, dělení a podrobný popis jednotlivých kavárenských zařízení. Autor zde dosti vyzdvihuje tzv. zlaté pravidlo, které hlásá, že káva se má pít v klidu a nikdy ne o samotě. Založení kavárny není nic jednoduchého, nezáleží jen na financích, ale kde si danou kavárnu chcete zbudovat. V knize najdete nejrůznější rady, pokyny nebo doporučení. Jako doplněk slouží i výčet nejslavnějších a nejoblíbenějších kaváren po celém světě, které rády navštěvují i slavné osobnosti.

Velice obsáhlá a detailní část knihy je pak samotný vznik obyčejného kávového zrnka. Celý proces je nejen zdlouhavý, složitý a klade důraz na kvalitu, má ale i několik způsobů a variant. Je nejen důležité znát půdu, ve které chcete kávovník pěstovat. Podstatné je i zvolit si správný a vhodný způsob technologie zpracování, pražení nebo mletí kávovníkových zrn. A to není zdaleka všechno. I když je tato část dosti odborná a technická, pořád se jedná o poutavé a zajímavé čtení. Autor pak text občas doplňuje i o své vlastní zkušenosti nebo poznatky.

Jozef Augustín patří mezi mistry ve svém oboru a svou lásku ke kávě rád šíří dál. Jeho vyprávění o historii nebo současném pěstování kávovníku a jeho zpracování otevře obzory nejednomu čtenáři. Pití a vznik samotné pití povyšuje na úroveň umění a pokud hledáte nejrůznější způsoby domácí přípravy kávy, najdete v publikaci zajímavé a prověřené recepty.

Kniha U kávy o kávě a kávovinách vyšla poprvé už před šestnácti lety a za tu dobu se stala biblí pro mnohé baristy a milovníky dobré kávy. A nové rozšířené vydání přináší mnohem více. Mnohem více kávy a zajímavostí. Věděli jste třeba, že se průměrně vypije 400 miliard šálků ročně? Nebo že počátek v kavárnictví leží v Mekce? A že kromě známých způsobů tepelného zpracování kávy existuje i příprava kávy "za studena"? Tohle a mnohem více se dozvíte v této publikaci, která by měla patřit mezi povinnou výbavu všem, kteří podlehli tomuto černému moku.

Když se upíšete ďáblu, je jasné, jak to nakonec skončí. Dětské přání a touha vyniknout je ale kolikrát silnější než chuť žít desítky let. Grafický román Scotta McClouda patřil mezi velmi očekávané. Slavný autor na něm pracoval přes pět let a vzniklo téměř pět set stran příběhu o smolaři, který hledal cestu ke slávě a našel nakonec něco úplně jiného. Pravou hodnotu života.

David Smith pochází z umělecké rodiny a po škole se z něho stal velice talentovaný sochař. Sochař, který je ale dosti nedoceněný. V umělecké branži totiž už je jeden David Smith a tento David, hrdina našeho příběhu, žije v jeho stínu. Je to především ale smolař. Nikdo nechce vystavovat jeho tvorbu, nikdo s ním nechce navázat spolupráci, a co se týče společenských styků mezi přáteli, už to není, co bývalo. David tak upadá do větší a větší samoty, uvězněn ve své vlastní hlavě. Pak ale dostane nabídku, která se neodmítá. Tedy pokud nemáte v životě co ztratit a to David nemá. Tedy zatím neměl.

Má dva vysokoškolské tituly, ale nikdy neskládala maturitní zkoušku. Jako dítě neměla prakticky žádné kamarády a učila se pouze doma se svým bratrem. Co ale milovala z celého srdce a u čeho vydržela sedět hodiny a hodiny a klidně i celé noci, byly počítačové hry. Internet se pro ni stal novým náboženstvím. Stala se z ní herečka, scénáristka a především průkopnice online zábavy. Felicia Day.

V knize Jak (ne)být divný na netu zachytila nejen své neobvyklé dětství nebo studia na vysoké, ale také ohromnou popularitu ve světě sociálních sítí, pokusy stát se herečkou nebo boj s předsudky. Vzpomínky začínají domácí výchovou, která měla velký vliv na její život. Se svým bratrem se učili doma a jak to tak bývá, učili se jen to, co je bavilo. A rodiče tento netradiční vzdělávací plán náležitě podporovali. Právě v tomto období objevila kouzlo virtuálního světa, kde nejen mohla žít ve světě plném draků a neohrožených bojovníků, ale hledala tu i spřízněné duše.

Způsob, jakým byla vychována a jakým si krátila dlouhé chvíle, se odrazil i na jejím dospělém životě. Na vysoké vystudovala hru na housle a matematiku s těmi nejlepšími známkami. Jejím snem ale bylo stát se herečkou. Avšak místo toho, aby hledala pořádné role, střídala jeden reklamní štěk za druhým a stala se závislou na hře World of Warcraft. Pak ale přišel zlom v podobě web seriálu The Guild a svět herních šílenců a geeků jí ležel u nohou.

Zdá se to jako pohádka a ono to částečně i pohádka je. Ve svém memoriálu Felicia zachytila s humorem své dětství, svou touhu dostat tu nejlepší známku z nejtěžšího předmětu nebo těžkou závislost na hrách, která se nakonec stala klíčem k úspěchu. V jejím podání totiž není vůbec nic špatného na tom, když strávíte deset hodin v kuse děláním něčeho, co vás baví. A je jedno, jak divné to je.

Felicia do svých veselých i (překvapivě) neveselých vzpomínek zahrnula též jakési poselství či vzkaz současné a budoucí generaci. Lidé mají stát za svými sny a plnit si je. Mají se oddat tomu, co je baví, co je naplňuje a dělá šťastnými. Je jedno, jestli jste závislí na hraní her nebo na sledování seriálů. Baví vás to? Tak to dělejte a je jedno jak divné či neobvyklé to je. Nejste v tom sami. I když to občas vypadá, že jste jediní podivíni v širém okolí, nikdo vám nerozumí a cítíte se díky tomu osamělí, mýlíte se. Jsme tu všude. Stačí se jen pořádně rozhlédnout.

Je jedno jestli znáte Felicii Day nebo ne. Díky knize Jak (ne)být divný na netu se rychle spřátelíte. Felicia vás nakazí svou pozitivní energií a po dočtení budete mít pocit, jako byste absolvovali dlouhý pokec s dobrou kamarádkou. Sociální sítě a YouTube patří v současné době mezi mainstream a pokud hledáte něco, co vás nejen pobaví, ale donutí se i zamyslet nad současným světem a nad sebou samými, tak jste našli to pravé.

Seriál Doctor Who (česky Pán času) je ve světě i u nás neuvěřitelný fenomén. Tento kultovní britský seriál se už dočkal nespočet řad a hlavního představitele si k dnešnímu dni zahrálo už 13 herců. K padesátému výročí odvysílání první epizody vznikl soubor jedenácti povídek, který mapuje nejrůznější eskapády prvních jedenácti Doktorů.

Neil Gaiman, Patrick Ness nebo také i Alex Scarrow a spousta dalších slavných i méně slavných spisovatelů se sešlo a dalo dohromady soubor krátkých povídek. Jedenáct povídek tak představuje jedenáct reinkarnací Pána času. Povídky jsou krátké, ale o to víc v nich vynikne Doktorův humor nebo schopnost rychle vycouvat z nebezpečí. 

"Přečetla jsem mnohem víc knih než vy. A je úplně jedno, kolik jste toho přečetli. Já jich přečetla víc. Věřte mi. Měla jsem čas."

A ten opravdu měla. Madeline totiž celý život nikdy nevyšla z domu. Už od dětství totiž trpí velmi ojedinělou nemocí zvanou SCID, což je jednoduše řešeno něco jako alergie na celý svět. Nesmí vykročit z domu, nesmí dýchat venkovní vzduch, nesmí skoro vůbec nic. Skoro osmnáct let nepoložila nohy do trávy ani nepoznala osobně žádné své vrstevníky. Její život se tak točí jen okolo knih, domácí výuky a jediné společníky, které má, jsou její máma a ošetřovatelka. A jednoho dne se do sousedního domu nastěhuje nová rodina a s ní i kluk jménem Olly.

Všechno, úplně všechno je debutový román spisovatelky Nicoly Yoonové. Kniha na sebe v době vydání strhla velkou pozornost a ještě před samotným vydáním byla prodána práva na překlad do patnácti zemí. Všechno, úplně všechno se řadí mezi další romantické young - adult příběhy, které se, jako obvykle, snaží přijít s něčím novým a neotřelým. Téma vážné nemoci už tu bylo sice několikrát, ale autorka do své knihy zakomponovala i víc než je samotný příběh.


Kniha se točí okolo Madeline a jejího vyprávění. Vypráví o svém životě za zdmi, jak se učí online, jak ji baví číst některé knihy pořád dokola a jak ráda se večer s mamkou kouká na oblíbené filmy. Každý rok se ale objeví den, kdy si víc než kdy jindy uvědomuje, že je nemocná a o co přichází. Den, kdy má narozeniny. Madeline díky nim ví, jak ten čas letí a jak moc je odlišná. Nikdy neměla kamarády, nikdy nechodila do školy, nikdy nebyla v kině ani na koupališti. A podle všeho ani nikdy nepozná, co je to první polibek, první láska nebo jaký pocit to je, držet někoho za ruku. V hloubi svého srdce ví, že pro ni máma dělá první poslední a snaží se ji tento život "ve vězení" dělat co nejlepší. Sama ale ví, že to nestačí.

Postava Madeline je ze začátku dobře sympatická a zajímavá. Jen málokdy se můžeme osobně setkat s někým, kdo nepoznal "reálný" svět. I když sice vyrostla jinak než normální dospívající, je to naprosto obyčejná holka, která se hledá. A hledá taky něco, co by ji vytrhlo z její monotónnosti. A tím se pro ni stane Olly, nový soused. S Ollym si nejdříve dopisuje online a postupem času zjistí, že si s ním dobře rozumí. Madeline tak začne pociťovat to, o čem si myslela, že nikdy nepocítí. A v tu chvíli je schopná zapomenout nejen na svoji nemoc, ale i na své okolí, na své zákazy i povinnosti. Život mezi zdmi ji už nestačí, cítí se jako pták v kleci a jediné, po čem touží, je vylítnout a objevovat svět. A také milovat.


Příběh je velmi čtivý a je vyprávěn z pohledu Madeline. Kromě toho obsahuje i několik zajímavých věcí, např. různé poznámky, seznamy, tabulky, Madeliiny ilustrace, její osobní slovník, internetové konverzace s Ollym nebo denní rozvrhy. Pro knihu je to znatelné zpestření, protože samotné vyprávění hlavní hrdinky občas sklouzne do zbytečné nudy. Asi v půlce knihy ale dojde k většímu obratu v ději a příběh se zase rozběhne dál.

Všechno, úplně všechno vybočuje z young adult knih, ale ne moc. Romantická linka je hezká, milá, občas i vtipná, ale nic nového. On poznal ji, ona jeho a zamilovali se. Jejich lásce ale nebylo přáno. A dopadne to tedy tak, že se oba vzbouří a pak je z toho velký průšvih. Co se ale autorce povedlo zachytit dobře jsou následky nemoci. Při čtení si tak čtenář uvědomuje, o co hlavní hrdinka vlastně přichází. Nám přijde normální jít do obchodu nakoupit nebo se jen tak projít venku se psem. Ona tyto běžné věci nikdy nepoznala a když dostane tu možnost, poznat nepoznané, tak to nezahodí, ale vrhne se na to po hlavě.

Etta nikdy neviděla moře a ve svých tři a osmdesáti letech se rozhodla, že to změní. Prostě si sbalila pár věcí a šla. Pro svého milého, Ottu, zanechala na stole kartičky s recepty a nejrůznějšími radami. A šla, šla a šla. V průběhu své cesty potkávala nespočet lidí, posílala Ottovi dopisy a postupem času se stala slavnou. Její pouť a touha po tom, spatřit moře, uhranula všem. A mezitím, doma, na ni trpělivě čeká Otto, který se podle jejích kartiček naučil péct a ve svém volném čase vyrábí sochy. A během těchto dní nejen Etta a Otto, ale i jejich společný kamarád Russell vzpomínají na svou minulost.

Etta a Otto a Russell a James je na první pohled obyčejná kniha o pár starých lidech. Příběh je ale naopak velmi zvláštní a pokud jste se už někdy setkali s pojmem magický realismus, budete vědět, co tím myslím. Kniha vypráví příběh o Ettině cestě a její minulosti. Po celou dobu je ale prodchnut lehkým nadpřirozenem, který ale z knihy nedělá nic bláznivého. Všechno je spleteno dohromady lehce a hlavně přirozeně. Magický realismus totiž nemá specifikované přesné rysy, které se musí dodržovat. Autoři tak mají větší a svobodnější pole působnosti.

Kniha není ale zvláštní jen svým příběhem, ale i stylem, jakým je psána. V příběhu totiž najdete jen minimum dialogů, které jsou dány do uvozovek. Pro některé čtenáře to může být docela obtížné, pro některé zase příjemné z toho důvodu, že čtou něco jinak, než bývá zvykem. Není ale na škodu vymanit se z zažitého řádu a zkusit občas něco nového a zajímavého. Člověk pak může objevit něco, o čem si dříve myslel, že by ho nikdy nebavilo a nakonec je opak pravdou.

Celý příběh je vyprávěn nejen z několika pohledů, ale také i ve dvou časových rovinách. Můžeme tak sledovat osudy Otta, který vyrostl ve velmi početné rovině nebo Etty, která žila se svou sestrou ve městě a vyučila se učitelkou ve vesnické škole. A pak tu je ještě Russell, chlapec, který žil v osamění a většinu svého času tak trávil ve společnosti Otty a jeho sourozenců. Hrdinové si ve svých vzpomínkách připomínají nejen to dobré, ale i špatné. Strach z války, smutek nebo neopětované lásky.

Jen v málokteré knize se setkáte s hrdinkou, která má přes osmdesát let. Na svůj věk je ale Etta obdivuhodná postava. Jde si za svým snem a je jedno, kolik let ji je a jaké překážky ji na cestě čekají. Člověk pak musí obdivovat její odhodlání a nadšenost. Její cesta ale není nic lehkého. Občas se objeví i smutné věci. Zapomnění nebo také i velká únava. Etta není nejmladší a občas se jí realita plete se snem. Přes to všechno ale ví, že musí jít dál, najít svůj cíl, protože jinak by mohla ztratit víru v sama sebe.

Etta a Otto a Russell a James není kniha pro každého, ale pokud se na ni správně naladíte, tak v ní objevíte spoustu zajímavých postřehů ze života a nejen to. Je to lehké čtení, které ale v sobě nese ukryté hluboké myšlenky o lásce a přátelství. Z toho důvodu je důležité knihu vnímat naplno a s největší pozorností. Není tu žádné klišé, ani dramatické nebo vypjaté scény. Příběh sice je více komplexní, ale všechno má svůj důvod.

Nejrychleji prodávaná britská kniha roku 2014. Tímto titulem se může pyšnit prvotina mladičké spisovatelky Zoe Sugg. Zoe je ale ve světě známá jako Zoella, populární vlogerka, kterou sleduje miliony odběratelů. Ve svých videích se zaměřuje nejen na kosmetiku a životní styl, ale nebojí se mluvit i o problémech dnešních mladých lidí. A něco z toho se promítlo i do její první knihy Girl Online.

Penny je obyčejná teenagerka. Nenápadná, nevýrazná. Její kamarádka je pěkná potvora. Její nejlepší kamarád je gay. A jejím největším koníčkem je focení. Kromě toho je taky pěkný nemehlo a ztrapní se kdekoliv, kde to jde. A píše si blog. Píše o svém životě, o svých problémech, o svém strachu. Když pak s rodiči na pár dní odjede do New Yorku, pozná Noela...

Girl Online je kniha, která vzbudila velkou pozornost. A zaslouženě? Jak se to vezme. Fanoušci Zoellina kanálu nadšení určitě byli, ale pro ostatní se kniha může zdát příliš romantická, příliš klišé a příliš taková dokonalá. Prostě nereálná. Penny sice o sobě mluví, že je obyčejná a že v životě neměla pořádně štěstí, ale dosti si protiřečí. Má totiž hodné rodiče, cool bráchu nebo blog, který čte tisíce čtenářů. Jen ty mezilidské vztahy ji moc nejdou. To je ale úplně jedno, protože se chystá strávit Vánoce v centru New Yorku s dokonalým klukem muzikantem. 

Příběh knihy tedy není nic nového. Podobných témat se najde v tisíci jiných knihách. Zoella ale do svého příběhu zakomponovala dnešní dobu. Dobu, kdy jsou teenageři posedlí focením selfie, kdy sociální sítě stojí na prvním místě zájmů a kde se děti nebojí publikovat své problémy na síti, místo toho, aby se svěřili svým rodičům. Hlavním pointa a nad čím by se dnešní mladí lidé měli zamyslet je vymyšlená dobře, ale zpracování už tomu bohužel tolik neodpovídá. Všechno je totiž představeno až moc jednoduše a přeslazeně. Realita by totiž byla úplně jiná.

Hlavní hrdinka Penny je pak, stejně jako její příběh, milá a naivní. Její ale jen patnáct, tak se ta naivita dá i překousnout. S životními změnami, které ji potkají, se snaží poprat a v průběhu celého příběhu pak objeví i pud sebezáchovy, kdy se rozhodne konečně čelit tomu, čeho se tak bála. Vedlejší postavy, které se v knize objeví, už tak propracované nejsou, kolikrát ale zaujmou někdy více, než samotná Penny. Příkladem je třeba její kamarád Eliott, který se musí vyrovnat s tím, že jeho otec nechce přijmout jeho orientaci.

Girl Online je svěží, nenáročná a doslova roztomiloučká kniha, u které se budete culit už jen z toho důvodu, jak je všechno takové pěkné a dokonalé. Od příběhu proto raději nic nečekejte a nechte se jen unést krásnou vánoční atmosférou nebo prostředím New Yorku. 

Český název: Girl Online

Hodnocení: 3/5
Děkuji knihkupectví Neoluxor za poskytnutí recenzního ebooku.

Originální název: House of Bathory
Autor: Linda Lafferty

Počet stran: 366

Nakladatelství: Jota
Žánr: Fiction, Historical, Horror, Paranormal
Goodreads | CBDB

Český název: Eon - Znovuzrození dračího oka

Originální název: The Two Pearls of Wisdom

Série: Eon 1

Počet stran: 344

Nakladatelství: Jota
Žánr: Fantasy, Young Adult, Dragons, Magic, Mythology
Goodreads | CBDB

Český název: Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti

Originální název: Miss Peregrine's Home for Peculiar Children

Série: Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti 1

Počet stran: 358

Nakladatelství: Jota
Žánr: Young Adult, Time Travel, Paranormal, Mystery
Goodreads | CBDB

Originální název: Losing It

Autor: Cora Carmack
Série: Losing it 1

Počet stran: 248

Nakladatelství: Jota
Žánr: Contemporary, New adult, Chick lit
Goodreads | CBDB

Anotace: „Jak to, že jsem pořád ještě panna?“ ztrápeně si opakuje každý den při pohledu do zrcadla Bliss Edwardsová, na první pohled úspěšná a bezproblémová studentka herectví obklopená množstvím přátel, kteří však absolutně netuší, čím se jejich pohledná a inteligentní kamarádka užírá. Hodlá skoncovat s panenstvím – jenže ten pravý stále ne a ne přijít.

V okamžiku, kdy se její sexem protřelá kamarádka Kelsey dozví, že Bliss není přes svůj „handicap“ ani lesbička, ani nehodlá odejít do kláštera, navleče ji do úzkých šortek a trička s tak velkým výstřihem, jaké by si samotná Bliss nikdy neoblékla. A potom ji s prohlášením „konečně si vrzneš“ odtáhne do blízkého baru, kde ji po konzumaci několika panáků na kuráž vybízí, aby si našla kvalitního milence na jedno použití. Bliss prchá zbaběle na záchod, ale cestou narazí na zajímavého mladíka jménem Garrick, zabraného do čtení Shakespeara. Neplánovaně přeskočí jiskra a Bliss má tu noc skutečně šanci prožít pohádkový sex…, ze kterého však na poslední chvíli s mnoha nepodařenými výmluvami vycouvá.

Další den ráno, první hodinu posledního semestru, Bliss málem omdlí: zjišťuje, že Garrick, který před necelými osmi hodinami ležel nahý v její posteli, je jejím novým profesorem!

Originální název: Tell the Wolves I’m Home

Autor: Carol Rifka Brunt

Počet stran: 424

Nakladatelství: Jota
Žánr: Young Adult, Contemporary
Goodreads | CBDB

Anotace: Píše se rok 1987 a June Elbusová má čtrnáct let. Je uzavřená a nedůvěřivá, těžko se jen tak s někým spřátelí, nedokáže vyjít ani se svou starší sestrou. Na celém světě existuje pouze jediný člověk, který jí opravdu rozumí – strýc Finn, uznávaný malíř, její důvěrník a nejlepší kamarád. Jenomže Finn zemře na záhadnou nemoc, jejíž jméno Juneina matka dokáže vyslovit jen šeptem, a dívčin svět se převrátí vzhůru nohama.
Román je především příběhem o tom, jak dospět, najít vlastní identitu a vyrovnat se nejen s nejrůznějšími nečekanými situacemi, ale i bolestí a ztrátami, které přináší život. Přečtěte si, co se stane, když se zamilujete do někoho, do koho byste se zamilovat neměli. Pochopíte, že žárlivost a pocity viny dokáží zničit i to nejpevnější přátelství a někdy mají ty nejtragičtější následky.

Originální název: Faefever
Autor: Karen Marie Moning
Série: Horečka 3
Počet stran: 428
Nakladatelství: Jota

Anotace: MacKayly Laneová, dívka z malého jižanského města, jejíž bezstarostný život končí ve chvíli, kdy v Dublinu najdou tělo její mrtvé sestry a ona se rozhodne vypátrat jejího vraha. Vyráží do Irska, kde chce mimo jiné najít záhadnou knihu, o níž se zmínila sestra v poslední zprávě. Setkává se s tajemným Jerichem Barronsem a záhadnými bytostmi z tisíce let staré říše Dananů, která dlouho existovala vedle světa lidí, ale nyní jej začíná ohrožovat. Zabředá do složitého přediva vztahů a postupně si stále jasněji uvědomuje svou zodpovědnost v boji za zachování lidského rodu. Se střídavými úspěchy odolává nástrahám sil zla a snaží se najít nové spojence, neboť si uvědomuje, že sama nemá naději na úspěch.


Horečka Dananů byla u fanoušků hodně očekávaná a myslím, že splnila očekávání. Všechno co nás bavilo na předchozích dílech, tu je a ještě víc. Kniha plná keltské mytologie a irského prostředí je plná akce a napětí. A taky může někoho stát pěknou řádku nervů. Po dočtení se totiž čtenáři může zdát, že pár stránek chybí. A ono ne. Kniha končí hodně otevřeně a hodně zajímavě. Při dočítání jsem u knihy doslova nadskakovala a pak jsem jen pobouřeně koukala na poslední stránku: "To si snad dělají pr...?"

Vidoucí Mac, která toho má na krku čím dál víc, si dělá největší starost s tím, komu věřit. Nejen Barrons, ale i dananský princ V'lan toho skrývají stále moc a ani jeden se nemá k tomu, se Mac se vším svěřit. Proto ani jednomu neříká všechno a hledá si informace jinýma cestama. Naneštěstí zná Barrons způsob, jak z Mac dostat všechno, co ví. O to víc o něm pak Mac pochybuje, že je lidská bytost a snaží se zjistit, kdo ve skutečnosti je, všude, kde se dá. Její schopnosti vidoucí se postupně začínají více a více zlepšovat a není už tak závislá na pomoci ostatních.

Třetí díl Horečky je stejně strhující a zábavný jako předchozí díly. Možná je i krapet lepší a to se mi na této urban fantasy líbí, že její kvalita spíše roste, než klesá. Nechybí ani ta trochu romantiky a jiskření mezi Mac, Barronsem a V'lanem. Pokud vás stejně jako mě tato série baví, určitě každého potěší zprává, že čtvrtého dílu se dočkáme ještě letos - v listopadu pod názvem Snová horečka.

Děkuji nakladatelství Jota za poskytnutí recenzního ebooku.
Knihu můžete koupit na jejich stránkách.

Originální název: Bloodfever
Autor: Karen Marie Moning
Série: Horečka 2
Počet stran: 360
Nakladatelství: Jota

Anotace: „Bývala jsem obyčejná holka, jakých na ulici potkáváte tucty, ale to se jedné noci v Dublinu změnilo, když jsem uviděla svého prvního Danana a dostala se do smrtelně nebezpečného světa Nesmrtelných a dávných tajemství…,“ říká hlavní hrdinka knihy Krvavá HOREČKA, jež je pokračováním nedávno vydaného prvního dílu Temná HOREČKA.

MacKayle Laneové zabíjí sestru a ona se rozhodne vypátrat jejího vraha. Netuší ale, že se tím současně vydává na dlouhou cestu plnou záhad, nebezpečí a také nelehkého sebepoznání. Seznamuje se s dvěma tajemnými muži, bohatým a nepřístupným knihkupcem Jerichem Barronsem a pro pozemské ženy neodolatelným dananským princem V’lanem, jenž jí nabízí pomoc. Chce-li přežít a dobrat se pravdy o sestřině smrti, musí dovedně využívat oba průvodce, jimž sama nedokáže věřit, a především najít Sinsar Dubh – milion let starou knihu černé magie ovládající svět nesmrtelných i smrtelných bytostí. Stínová říše Dananů dlouhá tisíciletí nerušeně existovala vedle světa lidí. Nyní ale zeď, která je dělila, mizí a Mac zůstává osamoceným bojovníkem za záchranu svého druhu.

Z Temné horečky jsme se přesunuli do Krvavé a osudy MacKayly Laneové se ještě více přiostřují. Mac už tuší, kdo stojí za vraždou její sestry, ale tajemnou knihu Sinsar Dubh stále najít nedokáže. Už jednou se dostala do její blízkosti, ale okamžitě ztratila vědomí. Až takovou mocí kniha vládne. Spolu se svým šéfém Barronsem proto dál pátrájí po dalších dananských věcech a cestu jim čím dál častěji kříží i dananský princ V'lan, který se nebezpečnou knihu snaží získat pro svou královnu. Co Mac děsí nejvíce, je čím dál více objevujících se Stínů ve světě lidí.

Krvavá horečka je povedené a podle mě ještě lepší pokračování celé série. V Temné horečce jsem se se vším seznamovala a zvykala jsem si na někdy delší popisy a komentáře hlavní postavy. Teď už mi tolik nevadili a díl jsem si užívala. Děj plyne dál a dál, přímo navazuje na ukončení v první knize. Oproti prvnímu dílu se ale v tomto stane poměrně méně zajímavých událostí.

MacKayla prošla už během prvního dílu výraznou změnou. Její naivitu a občasnou sobeckost už byste marně hledali. Stala se z ní dospělá žena, která se žene za svým cílem a to pomstít svou sestru. Sice občas zavzpomíná na starou Mac a její nehtíky, ale to ji každý promine. Změna, kterou prodělala, je na tak krátkou dobu drastická. Kdo mě štval po celý díl, byl její spolupachatel Barrons. A to jen z jednoho důvodu - po celou knihu se o něm nic nového nedozvíte! Pořád je zajímavý, tajemný a na první pohled se zdá necitelný. Ale i tak mu na Mac záleží, ale kdo to sakra je??

Příběh je tentokrát méně akční a nejvíce dramatických chvil si užijete až v samotném závěru. Přesto je kniha čtivější a mě osobně bavila více, jak první díl. V tomto dílu si ale užijete i pár překvapení a dostane se více prostoru mezi Mac a Barronse. Nejvíce mě pobavila jejich oční komunikace. Kniha nepostrádá i zdlouhavé popisy a myšlenky hlavní postavy, ale tentokrát jich je v menším množství, což knize hodně přidalo na kvalitě. A jak to tak u několika dílných sériích bývá, na nezodpovězené otázky nedostanete odpověď, na ty si budete muset ještě počkat. Spíše se vyrojí nové a nové otázky, zapeklitosti a nejasnosti.

Krvavá horečka je povedená a přečetla jsem ji během necelých dvou dnů. Svět plný nadpřirozených Stínů zasazený do Irska značně sekunduje podobným urban fantasy jako je například série o Kate Daniels. Třetí díl pod názvem Horečka Dananů vyšel nedávno u nakladatelství Jota.

„Bývala jsem obyčejná holka, jakých na ulici potkáváte tucty, ale to se jedné noci v Dublinu změnilo, když jsem uviděla svého prvního Danana a dostala se do smrtelně nebezpečného světa Nesmrtelných a dávných tajemství…"