Recenze: Klub rváčů

února 13, 2014

Český název: Klub rváčů
Originální název: Fight Club
Autor: Chuck Palahniuk
Počet stran: 196
Nakladatelství: Odeon


Anotace: Když nemůžete půl roku usnout, okolní svět vám začne připadat jako nekonečný sen. Takových lidí moc není, ale mladý úspěšný úředník, který si říká Jack, je jedním z nich. Jeho život se změní, když potká Tylera Durdena – spolu založí první klub rváčů, místo, kde si může každý „vyměnit názor“ s druhým. Nejznámější román Chucka Palahniuka, zfilmovaný r. 1999 Davidem Fincherem, vychází v novém překladu. 

Představte si, že nemůžete spát. Ale nejen jeden den, ale více dní a týdnů. Půl roku. To pak každému začne všechno splývat a člověk ani neví, jestli bdí nebo sní. Úředník Jack trpí nespavostí. Jinak je ale jeho život tak dokonalý, jak jen dokonalý může být. Má krásný byt, nábytek od Ikei, žije zdravě a má dobrou práci. Pořád ale trpí nespavostí a když si u svého lékaře začne stěžovat, s ironickým úšklebkem mu doktor doporučí, ať si zajde do jednoho z center pro lidi s rakovinou, že tam uvidí tu pravou bolest.

V centru pro rakovinu prostaty najde Jack ten pravý lék. A nejen tam. Postupně začne navštěvovat všechna centra věnující se lidem, kteří trpí na nějakou nemoc nebo umírají. Mezi těmito lidmi nachází Jack ten správný pocit, tam nachází lék na svou bolest. Tedy až do chvíle, kdy se objeví Marla. A stejně jako on, tak i ona je podvodnice. A Jack tak zase nemůže spát. Když pak dojde k sobě domů a ke svému překvapení najde celý svůj byt vyhořelý, napadne ho jedna věc. Zavolat tomu divného chlápkovi z letadla. Zavolat Tylerovi. A spolu založí klub rváčů.

První pravidlo klubu rváčů je nemluvit o klubu rváčů.

Když se mě někdo zeptá, jaké jsou moje nejoblíbenější filmy, tak kromě Pána prstenů a Star Wars jmenuju Klub rváčů. Většinou se setkávám s překvapivým výrazem nebo tím chápajícím. Ti co měli to štěstí a viděli filmové zpracování této knihy, mi dají určitě za pravdu, že je to velmi ojedinělé a pro někoho i geniální dílo. A taky že je. Ke knize jsem se dostala právě díky filmu, který mě stále nepřestává překvapovat. Nejen ve filmu, ale i v knize vidím něco neskutečného a přitom tak zasahujícího. Někomu přijde kniha otravná, někomu zvrácená a plná hovadin, někomu se ale zdá propracovaná a nadčasová.

"Kdybys měl dost mejdla," vykládá Tyler, "moh bys vyhodit do vzduchu celej svět. A teď si vzpomeň, cos mi slíbil." 
A Tyler mi nasype louh na ruku.

Anarchie, terorismus, kult osobnosti, naprostá oddanost víře. Tohle a spoustu dalších najdete v útlé knížečce od amerického spisovatele Chucka Palahniuka. Jeho styl je hodně originální a svý. Pro někoho tak může být čtení trochu obtížné a náročné. Vyznačuje se hlavně krátkými větami a hláškami, které se vám zažerou do hlavy. Autor použivá hodně humoru, sarkasmu a cynismu. Kromě vlastního děje se také často setkáte s náboženskými i filosofickými úvahami.

Teď půjdu pryč, takže se neotáčej.
Tohle po mně Tyler chtěl.
Z mých úst mluví Tyler.
Jsem Tylerova ústa.
Jsem Tylerovi ruce.

Kniha byla a i stále je na svou dobu velmi neobvyklá a má v sobě něco, co člověka až fascinuje. Atmosféra knihy je velmi ponurá a jaksi až špinavá. Realistické popisy a věty, které bývají často na zamyšlení, dělají ze čtení doslova kultovní záležitost. A i když to není četba pro každého a navíc je spíše pro náročnější čtenáře, tak i tak stojí za pozornost a když už ne kniha, tak film. Musím se totiž přiznat, že film mám v tomto případě raději a že je opravdu hodně skvělý. Nejen herecké výkony, ale celkové zpracování je opravdu úžasné.

You Might Also Like

1 komentářů

  1. Ještě jsem od Palahniuka nic nečetla, ale podle recenze vypadá kniha vážně zajímavě. Určitě se po ní poohlédnu, díky za tip! :)

    OdpovědětVymazat