Český název: Cinder

Originální název: Cinder

Autor: Marissa Meyer
Série: Měsíční kroniky 1 

Počet stran: 400

Nakladatelství: Egmont
Goodreads | CBDB

Anotace: Šestnáctiletou Cinder považuje většina lidské společnosti za nepovedenou hříčku techniky a její macecha za neúnosné břemeno. Být kyborg ale má i své výhody - mozkové rozhraní poskytuje Cinder nevšední schopnost opravovat věci, díky čemuž se stane nejvyhlášenější mechaničkou ve městě. Právě tato pověst přivede k jejímu stánku prince Kaie, který potřebuje před výročním bálem opravit porouchaného androida. Princ opravu v legraci nazve otázkou národní bezpečnosti, ale Cinder má podezření, že věc je mnohem vážnější, než jí je princ ochoten prozradit.
Cinder touží udělat na prince co nejlepší dojem, ale se všemi plány je konec, když se její mladší nevlastní sestra a jediná lidská přítelkyně nakazí smrtelným morem, který sužuje Zemi už celé desetiletí. Macecha obviní z dceřiny nemoci Cinder a nabídne její tělo pro výzkum moru, což je „pocta", kterou dosud nikdo nepřežil.
Ale netrvá dlouho a lékaři zjistí, že jejich nové pokusné morče je zvláštní. Chirurgové, kteří proměnili Cinder v kyborga, něco skrývali. Něco cenného.
Něco, kvůli čemu jsou někteří lidé ochotní zabíjet...

Příběh o Popelce zná určitě každý a to buď v knižní nebo filmové podobě. Většinou ale v té takové tradiční verzi. Co si ale představit Popelku moderního světa? A co jako kyborga? Cinder je sice teprve šestnáct, ale nikdy to neměla moc jednoduché. Přežila vážnou autonehodu a její poškozené části těla byli nahrazeny robotickými. Často se proto setkává s odsuzujícími a nenávistnými pohledy.  Musí pracovat jako mechanička, aby uživila svoji adoptivní matku Adri a dvě sestry - Perlu a Pivoňku. Naštěstí ji společnost dělá androidka Ilka a chvílemi i mladší sestra Pivoňka.

Svět v jakém Cinder žije je jiný a zbytek lidstva se bojí nejvíce dvou věcí - války s Měsíčňany a zatím nevyléčitelné smrtící nemoci, která sužuje svět už několik let. Když do Cindeřinýho stánku jednou zavítá princ Kai a požádá ji o opravu svého porouchaného androida, semele se hned několik událostí, které nikdo nepředvídal. Zákeřná nemoc si totiž vybere další daň a to v podobě malé Pivoňky a samotného krále. V záchvatu žalu a nenávisti pak nechá Adri odvést Cinder doslova na popraviště - nechá z ní udělat pokusného králíka v boji proti smrtelnému viru. Ošetřující lékař pak najde něco, co změní celý koloběh událostí.


Upřímně příznávám, že chvíli trvalo, než jsem se donutila Cinder přečíst. Věděla jsem, že je kniha docela oblíbená. Proč mi ale nikdo neřekl, že je tak super! Dějově sice není moc náročná, příběh se dá dobře předvídat, ale to, jak se tato kniha četla, bylo úžasné. Ještě nikdy jsem snad tak rychle nepřečetla čtyřista stran. Cinder se četla snad úplně sama a stránky utíkaly jedna za druhou. Příběh mě neskutečně bavil a i když hlavní rozuzlení jsem odhadla tak v půlce, vůbec to na knize neubralo. Prostě mě bavila a kdyby měla i o pár stovek více stran, nevadilo by mi to. Je to oddechovka, ale taková jiná a svěží.

Autorka dokázala jednu věc - spojit klasickou pohádku s budoucím světem tak, že se z příběhu stal originál. Nepřepisuje totiž pohádku doslova, ale lehce naťukla její příběh a pak ho doplnila vlastním vymyšleným a originálním námětem. Navíc se kniha čte opravdu jedním dechem a styl vypravování je strhující. Postava Cinder je sympatická prakticky od první strany, kdy si stěžuje na své kybernické části těla. Od začátku jste vtrženi do příběhu, kde se pořád něco děje. Cinder se doslova nezastaví a přechází z jedné situace do druhé. Vše umocňuje i zajímavě vytvořený svět budoucnosti, plný androidů, kyborgů a létání na Měsíc.

Od Cinder jsem moc nečekala a dostalo se mi opravdu skvělého čtení. Ještě teď, když po týdnu píšu recenzi, tak cítím nadšení z knihy a opravdu moc se těším, až si přečtu druhý díl Scarlet. I tady se totiž setkáme s tradiční převyprávěnou pohádkou. Cinder opravdu stojí za to a myslím že ve vlně young adult je to jedna z těch lepších knih, anebo mám říci pohádek?

Top týdne je pondělní meme, které pořádá Luu. Hlavní cílem je zveřejnit seznam něčeho, co souvisí s knihami. Každé téma by mělo obsahovat 10 bodů, ale může jich být i méně. Celkově je 52 témat, takže to krásně vychází na celý rok. 

Doporučené knihy. Doporučené knihy čtu sem tam. Někdy mě zaujmou samotnou obálkou nebo nadšením čtenáře. Někdy je ale kniha tak moc doporučená, že se mi do ní pak vůbec nechce. Nejvíce knih, které mi kdo doporučil a stali se pak z nich jedny z nejlepších knih, co jsem pak četla, mám od přítelovi sestry. Je to taky takový knihomol a knihy, o kterých se většinou zmiňuje jsou naprosto skvělé.

- doporučeno od: sestra přítele

- doporučeno od: sestra přítele

- doporučeno od: máma

- doporučeno od: sestra přítele

- doporučeno od: sestra přítele

- doporučeno od: Rodaw

- doporučeno od: blogeři

- doporučeno od: blogeři

Top týdne je pondělní meme, které pořádá Luu. Hlavní cílem je zveřejnit seznam něčeho, co souvisí s knihami. Každé téma by mělo obsahovat 10 bodů, ale může jich být i méně. Celkově je 52 témat, takže to krásně vychází na celý rok. 

Knihy z dětství. Jako malá jsem četla docela dost na svůj věk, ale většinou jsem četla pořád něco dokola. V úplně malém věku mě hodně bavil Josef Lada, pak jsem přesídlila k Foglarovi, od kterého jsem přečetla opravdu spoustu knih. A pak jsem to završila Harry Potterem. Sepsala sem proto seznam asi těch nejčtenějších knih, které si pamatuju.

1. Harry Potter
2. Záhada hlavolamu
3. Kocour Mikeš
4. Hoši od Bobří řeky
5. Veselé Vánoce (Walt Disney)
6. Ferda Mravenec
7. Krkonošské pohádky

Můj autor roku je každoroční projekt Syki a hlavní pointou je představit autora, který nás v daném roce nejvíce oslovil a zároveň kterého jsme v tom roce objevili. Za rok 2013 jsem přečetla něco přes sto knih a objevila se velká spousta autorů, kteří mě bavili nebo nějak zaujali. Z těch autorů, které jsem četla poprvé, mě ale nejvíce bavil jeden. A je jím....

Peter V. Brett

O Peteru V. Brettovi jsem už ledacos slyšela a stoprocentně to byla jen samá chvále. Pořád jsem se ale k jeho knihám neměla. Rok 2013 byl ale zlom a někdy ke konci jara jsem konečně začala číst Tetovaného. 

Peter V. Brett pochází z Ameriky a svůj vůbec první román dokončil už v roce 1990 pod názvem  An Unlikety Champion. Naštěstí nebo k jeho smůle román ztratil a v roce 1999 podstoupil kurz psaní zaměřující se na fantasy literaturu. Právě tam napsal první kapitolu svého debutu. Než ale román spatřil světlo světa, tak byl několikrát přepracován a přepisován. V roce 2007 se pak na pultech knihkupectví objevila pozoruhodná kniha s názvem Painted Man (Tetovaný).

V současnosti si můžeme přečíst první tři díly plánované pětidílné série Démonský cyklus. Třetí díl Válka za bílého dne vyšla právě v roce 2013 a to mě donutilo konečně tuhle sérii začít číst. A dostalo se mi naprosto originálního a strhujícího fantasy příběhu, který je spletený z osudů hlavních hrdinů. Všechny tři dosud vydané knihy jsou pěkné bichličky (456, 624, 664 stran), takže si čtení užijete po několika dnů či týdnů. 

Svět Petera V. Bretta je v první řadě originální. Ještě jsem se v žádné fantasy literatuře nesetkala s něčím takovým. Vymyslel velmi propracovaný a komplikovaný svět plný krutosti, zla a násilí. Hlavní postavy jsou navíc víceméně všechny sympatické a procházejí výraznými změnami, které bývají hodně překvapivé. Tento svět, který v noci ovládají smrtelně nebezpeční jadrci, ale nemá jen dvě strany - černou a bílou. Všechno je mnohem více složitější a komplikovanější a to dělá z této série naprosto unikátní čtení. 

Naprosto jasně bych každému, kdo má aspoň trochu rád fantasy, bych tuhle sérii doporučovala. Je to nezapomenutelné čtení a pokud stejně jako já dojdete ke konci třetího dílu, budete se cítit určitě stejně - frustrovaně, protože takový WTF konec jsem ještě dlouho neviděla. 

Český název: Strach moudrého muže

Originální název: The Wise Man's Fear

Autor: Patrick Rothfuss

Série: Kronika Královraha 2

Počet stran: 1000

Nakladatelství: Triton

Anotace: Ve druhém svazku série stupňující soupeření s vlivným členem šlechty donutí Kvotha opustit Univerzitu a hledat štěstí jinde. Osamocen a bez prostředků cestuje do Vintu, kde se velmi rychle zaplétá do složitých sítí místní dvorské politiky. Ve snaze zavděčit se mocnému šlechtici odkrývá pokus o vraždu, dostává se do sporu s nebezpečným arkanikem a vede skupinu žoldnéřů do divočiny, aby zjistil, kdo přepadává cestující na Králově cestě. Kvothe pátrá po odpovědích, pokouší se odhalit pravdu o tajemných Amyrech, Čandrínech a smrti svých rodičů. Mezitím je zkoušen legendárními Ademskými žoldnéři, nucen obhajovat čest své rodiny a setkává se i s mytickou Felurian, okouzlující ženou, které žádný muž neodolá a žádný z nich setkání s ní dosud nepřežil… Pod jejím vedením se dozvídá mnohem víc nejen o ženách, ale také o pravé povaze magie. Ve Strachu moudrého muže dělá Kvothe první kroky na hrdinské cestě a poznává, jak složitý může být život, když se člověk stane legendou za svého života.

Je den druhý a hostinský Kvothe pokračuje ve vyprávění svého životního příběhu. Jako mladý učedník na Univerzitě se snaží ze všech sil zůstat a odolat stupňujícímu se soupeření mezi ostatními. Proto když dostane nabídku od zámožného šlechtice Maera, rozhodne se na čas Univerzitu opustit a poznat jiný svět. Toto rozhodnutí mu pak ukáže úplně jiný pohled na svět. Jeho nový sponzor Maer ho seznamuje s úplně jiným způsobem života. Na oplátku pak Kvothe objeví pokus o vraždu a zachrání svému svěřenci život a pomůže mu dosáhnout ženy svých snů. Když pak dojde k několika loupežím, je to právě Kvothe, koho se Maer rozhodne poslat do divočiny a pátrat po ztracených penězích. Tato výprava ho pak stojí téměř všechny síly. Kromě pátrání po zlodějích, hledá Kvothe všude informace o Amyrech a Čandrínech, dostane se mu výcviku od domorodého kmene a na konci své cesty se setká s Felurian, okouzlující a mystickou vílou, které žádný muž neodolal. A právě díky ní najde pravou podstatu a povahu magie.

Patrick Rothfuss je opravdu borec. Kdo jiný by se mohl na tisíci stránkách vyhnat nudě a zbytečností. Sekundovat by mu mohl jedině tak George R.R. Martin se svou Písní ledu a ohně. Strach moudrého muže má opravdu tisíc stran, ale není se čeho bát. Kniha se čte opravdu dobře, lehce a stránky rychle utíkají. Při prvním rozečtení jsem si to ani neuvědomovala a byla jsem v půlce knihy. Styl vyprávění je opravdu strhující a i když se vlastně v celé knize neděje nic závažného, vůbec to není na škodu. I když možná... No jsem zvědavá, co si autor vymyslel v posledním díle, který by snad měl vyjít v originále v letošním roku. Doufám jen, že to bude ještě větší bomba než předchozí dva díly.

Celý příběh stojí na hlavní postavě a zároveň vypravěči. Kvothe vypráví svůj příběh kronikáři a mladému Bastovi. Rozdíl od prvního dílu není téměř žádný, autor jede na stejně vlně a stylu. Příběh navazuje na poslední událostí první knihy a ani to není poznat, že čtete další knihu. Nic není přehnané a všechno se vším souvisí. A to co nás bavilo na Jméně větru, je tady ve větším množství. Je tu přiměřené množství poklidu, dramatu, dobrodružství, napětí a i překvapení.

Stejně jako u Jména větru, i tady autor hojně využil svých zkušeností z chemického inženýrství, psychologie, filosofie a středověké historii. Oblíbené vypravování příběhů a neustálá přítomnost hudby patří mezi hlavní prvky knihy a chvílemi se zdá, že kniha není ani tak druhým dílem, jako příprava na vrcholné finále.

Strach moudrého muže je i přes svou tloušťku skvělé počtení. A když už jsem zmiňovala George R.R. Martina, samotný autor knihu svým čtenářům doporučuje. Někomu se může zdát obsah knihy moc zdlouhavý a rozvleklý, mě bavil od začátku do konce a navíc mě ukončení příběhu docela rozčarovalo. I tady je konec takový zajímavý a pozoruhodný a člověk po dočtení myslí na jedno - chci pokračování! Toho se snad brzo dočkáme. Předběžný název posledního (snad) dílu je zatím Dveře z kamene.

První díl Jméno větru můžete zakoupit na stránkách www.arara.cz

Český název: Alenka v říši divů

Originální název: Alice in Wonderland

Autor: Lewis Carroll

Počet stran: 72

Nakladatelství: Grada

Anotace: Vydejte se v Alenčiných stopách na fantastickou cestu, na niž nikdy nezapomenete. Alenka je obyčejná zvídavá holčička s velkou představivostí, která touží po dobrodružství. Vlastně - byla obyčejnou holčičkou, dokud se neocitla na místě, jež má do obyčejnosti opravdu daleko. Poté, co následuje Bílého Králíka a pustí se za ním králičí norou, vstoupí malá Alenka do kouzelného světa ovládaného zlou Královnou. Je to svět, v němž se může stát skutečně cokoliv, svět plný mluvících Houseňáků, štěňat velkých jako dům, kde rovněž naleznete Kočku Šklíbu, která se umí zjevovat i mizet v okamžení. Jsou tyto úžasné postavy skutečné? 

Alenka v říši divů je slavný příběh Lewise Carrola o dívce, která se vydala na dobrodružnou cestu. Alenka je totiž na svůj věk velice chytrá a zvídavá malá slečna, která leží v knihách a má obrovskou představivost. Když se jednou prochází po zahradě a spatří bílého králika s hodinkami, přijde ji to ihned podivné a rozhodne se Králíka sledovat. Prostřednictvím králičí nory se pak dostane do podivného světa, kde je všechno jiné. Na své cestě se setkává s podivuhodnými mluvícími tvory a také se zlou královnou. Alenka chvílema neví, jestli to co vidí, je skutečné nebo je to jen sen. A pokud je to skutečné, tak jak se dostane zpátky domů?

Alenčin příběh je už prakticky nesmrtelný a najde se jen málokdo, kdo její příběh nezná. Tenoučká kniha se dočkala už několika filmových a televizních zpracování a překladu do několik desítek jazyků. Knížka je opravdu hodně oblíbená a proto mě její čtení dosti překvapilo. Ne tou tloušťkou, je to pohádka, ale hlavně tím, jakým stylem byla napsaná. Kolikrát jsem se totiž musela v textu vracet, protože se mi zdál zmatený a nepřehledný. Celkově celá kniha sama o sobě je dosti taková pomatená a myslím, že kdybych ji četla jako dítě, tak se mi vůbec nebude líbit.

Hlavní postavu příběhu, Alenku, jsem si ani nestihla moc oblíbit. Někdy mě přišla moc dětská, někdy zase moc chytrá na svůj věk a panovačná. Neustále taky někomu skákala do řeči a to je vlastnost, kterou nemám ráda sama na sobě. Z podivných tvorů v říši divů mě asi nejvíce pobavila Kočka Šklíba, která se dokáže zjevit a zmizet, kdy chce.

Jelikož jsem asi vyrostla na typických českých pohádkách, přijde mi Alenka taková těžkopádná a pro děti moc složitá. Chápu, že v ní mnozí vidí něco jiného, ale pro mě to byla jen průměrná, chvílemi až nudná četba. Myslím, že filmová zpracování jsou na tom o něco lépe a dokáží z příběhu udělat zábavnou podívanou.

Český název: Letní zahrada

Originální název: The Summer Garden

Autor: Paullina Simons

Série: Měděný jezdec 3

Počet stran: 632

Nakladatelství: Ikar

Anotace: Závěrečný díl legendární romantické ságy, sledující osudy Taťány a Alexandra. Po letech odloučení se oba shledávají v Americe – zemi, o níž věřili, že se stane jejich novým domovem a ve které budou žít svůj společný sen a vychovávat syna Anthonyho. V ovzduší strachu a nedůvěry uprostřed studené války však na každém kroku cítí, že jsou zde „jen“ cizinci a že musí o své štěstí neustále bojovat. Jinak je dostihnou duchové minulosti...

Letní zahrada je poslední díl světoznámé a oblíbené trilogie Měděný jezdec. Paullina Simons zasadila svůj příběh nejen do rodného Ruska, ale i do Ameriky, kde pak strávila celý život. Kromě slavné trilogie napsala i několik dalších románů a kuchařku, která obsahuje recepty na jídla, která připravovala hlavní postava Měděného jezdce Taťána. Zajímavostí je, že Paullina Simons pojmenovala jedno ze svých dětí právě podle své oblíbené hrdince.

Válka skončila. Taťána a Alexandr se po dlouhém odloučení konečně setkali a mohou spolu začít vychovávat svého malého synka. Nic a nikdo je nemůže rozdělit. Konec krásné pohádky. Tak to u většiny románů bývá a co se dělo pak, to se můžeme jen domýšlet. Ale osud Taťány a Alexandra vůbec nekončí a jejich společný život můžeme sledovat nadále.

Po válečných hrůzách, které oba prožili, se rozhodnou Taťána a Alexandr neusadit, ale cestovat po celé Americe. Někde zůstanou měsíc, někde déle. Alexandr bere příležitostné práce a Taťána vychovává jejich čtyřletého synka. Oba dva se snaží zapomenout na minulost, která jim rozbila duši na kousky. Snaží se znovu objevit sami sebe, vzájemně si pomoci, více se poznat a dát do pořádku jejich rozbitá srdce. Válka v nich ale zanechala cosi, co ani čas nespraví. A tak ani jeden neví, kdy se minulost znovu ukáže a zničí všechno, co se snažili vybudovat.

Jak už to bylo u druhého dílu i Letní zahrada je oproti Měděnému jezdci jiná. Někdo by mohl říci, že je to i zbytečná kniha, protože druhý díl byl ukončen společným shledáním hlavních hrdinů. Autorka se ale rozhodla ukázat jejich život i po válce, jak se vyrovnávali se vším co prožili a co všechno museli obětovat proto, aby byl jejich život takový jaký je. Další rozdíl je v tom, že oproti předchozím dílům, kdy v průběhu děje uběhlo jen několik let, se autorka rozhodla popsat v Letní zahradě takřka půl století.

Taťána i Alexandr si válku prožili doslova se vším všudy. Viděli umírat svou rodinu, blízké, sami neměli daleko ke smrti, museli bojovat o holý život a museli životy i brát. Viděli největší zvěrstva, jakých se lidstvo mohlo dopustit. A teď mohou být konečně spolu, jako rodina. Zážitky z Leningradu je ale nenechávají spát a zbavit se jizev na těle i na duši je stojí všechny síly. V jednu chvíli se zdá, že je vše dokonalé a jako z růžové knihovny - jejich milostný život, výchova synka, užívání si americké přírody, večírky. Pak se ale zničehonic objeví stín minulosti a všechno zboří. A poprvé v životě si oba uvědomují, že trpět hlady nebo zimou je lehčí než bojovat proti vnitřním démonům.


Celá trilogie Měděný jezdec je něco výjimečného. I když někteří zatracují poslední díl, pořád to funguje jako celek a bez Letní zahrady by to nebylo ono. Protože každý, kdo miluje tuhle sérii, by chtěl vědět, jak to s Taťánou a Alexandrem bude po zbytek jejich života. Paullina Simons píše velmi realisticky a při čtení najdete i pasáže, kdy skoro nemůžete dýchat nebo se cítíte zrazeně, smutně nebo neskutečně šťastně a dojatě. Série Měděný jezdec je hotová smršť emocí.

Letní zahrada ale ukončuje tento příběh. Příběh jedné velké lásky, která doslova a dopísmene překonala všechno. A pokud jste si přáli, abych jejich příběh měl happyend, tak budete spokojeni. Závěrečná scéna, kdy oba, už věkem pokročilí, vzpomínají na své první setkání, kdy Taťána seděla ve svých krásných šatech na lavečce a Alexandr stál naproti ní, už je jen takovou emocionální perličkou na konec.

Děkuju knihkupectví Dobrovský za poskytnutí knihy na recenzi.

Top týdne je pondělní meme, které pořádá Luu. Hlavní cílem je zveřejnit seznam něčeho, co souvisí s knihami. Každé téma by mělo obsahovat 10 bodů, ale může jich být i méně. Celkově je 52 témat, takže to krásně vychází na celý rok. 

Filmová zpracování. Jako správný filmový fanoušek mám docela dosti přehled o filmech, natočených na motivy knih a že jich opravdu je. Ono se to nezdá, ale téměř každá třetí kniha je podle knihy nebo je knihou inspirována. Těch povedených je ale opravdu pomálu a tohle je moje desítka. Myslím ale, že letos možná přibude i něco nového.

- Tady není asi o čem moc diskutovat. Pokud je nějaká nejlepší fantasy, tak je to Pán prstenů a řadím k tomu i Hobita, protože to patří do jednoho universa. Ač není Pán prstenů natočený slovo od slova, pořád je to neuvěřitelná trilogie, která oslovila miliony fanoušků. Přiznám se, že byli doby, kdy jsem filmy znala doslova zpaměti a dokázala citovat z knih.

- Pro někoho asi neobvyklá volba, pro mě jeden z nejlepších a nejgeniálnějších filmů vůbec. Klub rváčů je hodně drsný a násilnický film, který v sobě nese ale tolik, že je to až neskutečný, co se do takové úzké knihy vešlo. Filmové zpracování a hlavně geniální herecké výkony pak udělali z příběhu kultovní záležitost. Osobně závidím všem, co film uvidím poprvé. Protože napoprvé je to největší masakr. Doporučuji!

- Nad druhým filmem jsem se rozplývala už dosti. Ono je to ale opravdu skvělé. Oproti jedničce, která sice byla dobrá, ale nebyla tak dokonalá, je Vražedná pomsta opravdu povedená. Myslím, že hlavní vinou je změna režiséra, který se asi zaměřil na to, co bylo jedničce vytýkáno a tak to udělal jinak a dovedl film k dokonalosti. Jsem ráda, že bude mít na starosti i poslední díl.

- Constantine je jediný zástupce z řad komiksů. Oproti jiným a profláknutějším komiksům je Constantine takový jiný, temný a drsný. Filmové zpracování bylo sice odlišné od předlohy, ale mnohem lepší. Skvěle vybraní herci, hudební doprovody a taky zpracovaný svět mrtvých. A asi nejoriginálnější ztvárnění Satana, jaké jsem kdy viděla.

- Z celé série zfilmovaných Potterů je trojka podle mě nejlepší. Jiný režisér a jiný pohled na kouzelnický svět udělal z Vězně skvělou podívanou. Navíc je to i moje nejoblíbenější Potterovská kniha.

- Kniha o Facebooku? Ano, je. Četla jsem ji v prváku na výšce a o filmovým zpracování jsem neměla vůbec ponětí. Po roce se pak objevili první ukázky a musím přiznat, že tady se jedná o případ, kdy je film lepší jako kniha. Opět skvělé výkony a doslova syrové zpracování.

- Příběh o dospívání mladé holky, kterou potkala nemilá a pro dívky velmi bolestivá záležitost. Navíc se musí potýkat se šikanou ve škole a s osamělostí, protože se jí ani vlastní kamarádky nezastanou. Velmi pozoruhodný příběh, kterých je sice všude plno, ale každý má nějaký ten svůj oblíbený a tenhle je ten můj.

- Philadelphia asi nebude pro každého. Je to o člověku, který umírá na HIV a snaží se dostat svých práv jakožto homosexuál a zároveň nositel smrtelného viru. Je to opravdu hodně dojemný a emotivní film, který ještě umocnili herci svým výkonem a hudba v pozadí. Zároveň je to ale o nevzdání se naděje a o boji za lidská práva. Záverečné scéna je pak něco, na co se nezapomíná.

- Tohle je film o drogách. Tohle je film o fetu a sexu a sprostých slovech a kultovních hláškách a anglickém prostředí a naprosto skvělém a mladém Ewanu McGregorovi. Pokud chcete vidět či si přečíst něco ulítlého, ale naprosto skvělého, tak tohle je ono.

- Film hodně podobný Philadelphii. Tedy hlavně tím, že hlavní postava umírá. Tohle je ale příběh dospívající dívky s leukémií, která se rozhodla využít poslední dny svého života a dělat vše naplno. Hlavní postavu si zahrála Dakosta Fanning, moje oblíbená herečka a opravdu potvrzuje pravidlo, že je jednou z nejtalentovanějších mladých hereček, protože celý film stojí na jejím výkonu. Je docela škoda, že je tento film docela opomíjený.

Před pár dnama jsem poprvé psala o seriálu Outlander, který se točí na motivy knih Diany Gabaldon. O víkendu byl pak zveřejněn i první trailer a vypadá dosti zajímavě a snad přitáhne dosti diváků, myslím teda hlavně neznalce knižní série, protože si to tahle série zaslouží.

Český název: První hrob napravo

Originální název: First Grave on the Right

Autor: Darynda Jones

Série: Charley Davidson 1

Počet stran: 352

Nakladatelství: BETA Dobrovský

Anotace: Originální „paranormální thriller“ plný humoru, napětí a neuvěřitelných zvratů. Charley Davidsonová je soukromá detektivka, moderní žena s běžnými starostmi a problémy. To ovšem jenom na první pohled … Ve skutečnosti se narodila jako bytost s nadpřirozenými schopnostmi, která dokáže vstoupit do světa zesnulých. Zemřelé vidí všude kolem, může se jich dotýkat a oni jí pomáhají s řešením případů. Všechno je o to složitější, že vyšetřovatelku sleduje tajuplný muž, „syn Satanův“, jehož šarmu Charley nedokáže odolat. Kdo je ten záhadný hrdina, o kterém se jí zdají sny plné vášně? Je vůbec živý, nebo je mrtvý? A co by se stalo, kdyby mu podlehla?

V žánru urban fantasy se můžeme setkat už s čímkoliv. Například se smrtkou. Charley Davidsonová totiž není jen obyčejná detektivka. Narodila se se schopností vidět zemřelé lidi a díky nim řeší jeden případ za druhý. Kromě toho má dosti prořízlou pusu, takže se z paranormální fantasy První hrob napravo stává vtipný a originální thriller, který pobaví opravdu každého.

Charley Davidsonová, detektivka a smrtka v jedné osobě, pomáhá svému strýci s řešením zapeklitých případů. V poslední době se ji ale každou noc zjevuje ve snu tajuplný muž, na pohled velmi sympatický a plný vášně. Charley ale nemá čas řešit, kdo neznámý je, protože je potřeba jejích nadpřirozených schopností, které její strýc hojně využívá. Ve městě došlo během jedné noci ke třem vraždám. Když Charley důkladně vyslechne všechny tři mrtvé právníky, zjistí jistou spojitost. A tak se nechá naplno strhnout vyšetřování. Neznámý ji ale i tak nenechává spát a spolu se svou nejlepší kamarádkou mu pomalu začínají přicházet na stopu.

V dnešní době se u každého žánru dá najít nepřeberné množství knih. Knih, které jsou si ale dosti podobné. První hrob napravo má takovou tu typickou dějovou linku, kterou má spousta urban fantasy, ale co je na této knize překvapivé, tak originalita a sarkasmus. Příběh baví už od první stránky a to díky hlavní hrdince, která ze sebe háže jednu hlášku za druhou, jeden ironický komentář za druhým. Charley, která si v životě prožila už dost, včetně smrti vlastní matky a nepříliš dobrého sžití s macechou a otravnou sestrou, má nejen schopnost promlouvat s mrtvými a posílat je na onu cestu. Má také neuvěřitelný dar řešit věci tak, že je to právě ona, kdo odchází s rozbitou pusou.

Příběh je dějově hodně rozvětvený. Kromě řešení smrti tří právníků a vyslýchání tří mrtvých duchů,  Charley hledá totožnost tajemného muže ze snů. Ve svých vzpomínkách se taky vrací ke své rodině a těžkému žití s nevlastní matkou, soupeření se svou sestrou, setkání se svou nejlepší kamarádkou a taky k podivným událostem, kdy málem přišla o život. Protože ať byla kdekoliv, vždycky ji zachránila život maskovaná postava. Charley neví proč, ale zastává názor, že maskovaný a muž ze snů mají něco společného.

Kniha se čte opravdu dobře a rychle. Stránky utíkají a na začátku každé kapitoly je krátký a vtipný citát. I když není kriminální zápletka nijak složitá a komplikovaná, tak se čtenář při čtení pobaví a kolikrát se pozastavíte nad tím, co hlavní hrdinka provedla a jak vyřešila danou situaci. Nejvýraznější jsou slovní výměny mezi Charley a policejním vyšetřovatelem. Je mezi nimi patrná určitá chemie, ale jelikož se ani jeden moc nemusí, tak o to víc jsou tyhle situace plné černého humoru.

První hrob napravo je skvělý start nové paranormální fantasy, kde nechybí romantika, břitký humor a originální zvraty. Autorka vymyslela neobvyklou hrdinku s prořízlým jazykem a schopností vytočit všechny okolo sebe. Otevřený a opravdu nečekaný konec pak dobře navnazuje na druhý díl. Pokud si autorka udrží styl, tak bude knižní trh obohacen o další originální sérii.

Děkuji knihkupectví Fantasya.cz za poskytnutí knihy na recenzi.
Recenzi najdete také na jejich stránkách.