Anotace: Attiku O'Sullivanovi, poslednímu druidovi, jsou čarodějnice celkem ukradené. Přesto se chce k místnímu konventu zachovat hezky a podepsat vzájemně výhodnou dohodu o neútočení, ale v tom se počet čarodějnic v arizonském Tempe přes noc zčtyřnásobí. A nové přírůstky nejsou jen špatné, jsou to pořádné mrchy s temnou nacistickou minulostí.
Na místních středoškolácích si pochutnává padlý anděl, z Vegas táhne tlupa Bakchantek se zvláštním druhem smrtící dekadence a o Attikovu pozornost se pokouší rajcovní keltská bohyně ohně, takže na lovení čarodějnic si hledá čas jen horko těžko. I tak ale hodlá s pomocí upířího právníka, kouzelného meče a sousedova ručního protitankového granátometu vyčistit celé město a dát ježibabám jasně najevo, že s tímhle druidem se do křížku pouštět neměly.

---

Attic O'Sullivan by rád žil v poklidu, ale tohle přání mu není přislíbeno. Nikdy neměl rád čarodějnice, ale slíbí místnímu konventu, že jim podepíše smlouvu o neútočení a to rovnou vlastní krví. No ale aby toho nebylo málo, přes noc se v Tempe objeví jiná parta čarodějnic. Nejsou ale jako ty místní, pocházejí z Německa a mají na svém kontě pletky s nacisty. Kromě otravných čarodějnic se do města chystá i hříšná a smrtící parta tzv. Bakchantek, dvojice divných kabalistů a padlý anděl, který dělá neplechy na místní střední škole. Prostě na jednoho druida docela dost práce.

Proklatý je druhý díl série o železném druidovi. Navazuje volně na první, ale kdo začne tímhle dílem, tak to vůbec nevadí. V průběhu čtení se to nejdůležitější z prvního dílu zopakuje. Druhý díl je ale oproti prvnímu mnohem víc akčnější a děje se poměrně hodně věcí naráz. Tenhle díl je taky mnohem víc vtipnější a Attik hází jednu hlášku za druhou, hlavně ty filmové narážky mě pobavili nejvíce.

Děj tu plyne hodně rychle, čímž napomáhají i kratší kapitoly. Akce se střídají jedna za druhou. V jedné kapitole Attic bojuje s oživlým kaktusem, pak najednou musí na střední školu zachraňovat studenty od padlého anděla. Když už si říká, že toho má plný zuby a chce se vyspat, tak ho začne otravovat bohyně smrti Mórrígan a po ní hned přijde bohyně Brighid s nabídkou k sňatku.

Knížka není dlouhá a přečtená je za chvíli. Ale dobře se u ní pobavíte. Spisovatel  Kevin Hearne má dobrý styl psaní a ten vás strhne tak, že čtete do té doby, dokud knihu nedočtete. Dobře smixoval dnešní dobu s prvky fantasy, irskou mytologií i druhou světovou válku.

Vrhl jsem se do dveří, švihl pravačkou a máchl ručníkem ve výšce hlavy. Uslyšel jsem příjemné plesknutí a hned potom blonďatá čarodějnice pronikavě zaječela. Douglas Adams měl pravdu: nic ve vesmíru nemá tak široké uplatnění jako ručník.