Elantris | Brandon Sanderson
září 26, 2017
Elantris bývalo nádherné město. Božské město. Bylo plné nádherných paláců, monumentálních staveb a obyvatel, které měli magické schopnosti. Nadpozemsky krásní Elantriané pomocí svých kouzel pomáhali nejen sobě, ale i lidem z blízkého a dalekého okolí. Vše se ale změnilo ze dne na den. Město zasáhl Reod, kletba, která nádherné místo proměnila v prohnilé a páchnoucí doupě, kde místo ušlechtilých lidí žijí nemrtví.
Brandon Sanderson patří v současné době mezi nejoblíbenější autory klasické fantasy literatury. Známý je především díky dvou rozsáhlým sériím - Mistborn a Archiv bouřné záře. Na svém kontě má ale mnohem více příběhů. Tím úplně prvním bylo Elantris. Autorův debut nedávno oslavil desáté výročí a k této malé oslavě Sanderson rozšířil knihu o pár bonusových kapitol. Čeští čtenáři se naopak dočkali vymodleného druhého vydání, protože to původní bylo už delší dobu beznadějně vyprodané.
Příběh se odehrává deset let poté, co město Elantris postihla kletba Reod. Stát se Elantrianem bylo dříve tím nejzbožnějším přáním, dnes se ale lidé budí se strachem, že je postihne Shaod, tedy proměna v tolik nenáviděnou bytost. Každý postižený se pak odebírá na zbytek svého zmařeného života do centra zničeného města. Shaod si nevybírá a tím prokletým se může stát kdokoliv. Třeba korunní princ Raoden, který čeká na příchod své budoucí manželky, princezny Sarene. Princezna tak do Arelonu přijíždí ve chvíli, kdy celý národ oplakává "smrt" svého oblíbeného prince. Sarene je ale žena, která vyrůstala na dvoře svého otce, mezi politiky a intrikáři a podivné princovo zmizení je ji podezřelé.
Elantris vypráví tři hrdinové - princ Raoden, princezna Sarene a kněz Hrathen. Jejich prostřednictvím se postupně seznamujeme s celým světem a to jak v samotné Elantris, tak i za jejími hranicemi. Raoden nám více přibližuje život v prokletém městě, kde lidé živoří, potácejí se na hranici šílenství, shání potravu, kterou v závěru vlastně ani nepotřebují nebo se utápí v nekonečném přívalu bolesti. Raoden je ale člověkem činu, který se nevzdá jen proto, že ho postihl Shaod. Právě naopak, snaží se lidi vyburcovat k tomu, aby něco dělali, aby využili i toho mála, co mají. A hlavně se snaží najít příčinu všech věcí.
Princezna Sarene je s ohledem na své postavení hodně neobvyklá postava. Neobvyklá na princeznu. Oproti jiným ženám je hodně vysoká, umí šermovat a dovede bravurně zahrát roli naivní slečinky. Ve skutečnosti se ale jedná o ženu velmi chytrou, odhodlanou a odvážnou, která ctí ty správné hodnoty a podá pomocnou ruku když je potřeba. Sareniny linie jsou oproti Raodenovým naopak více politické, dostáváme se hlouběji k samotnému jádru intrik, přetvářek a náboženské moci. A právě díky své povaze, smyslu pro spravedlnost Sarene nedokáže jen tak sedět v pozadí, nechává se občas strhnout emocemi a koná. Každý její čin a vlastně i činy jiných postav jsou něčím motivovány, něčím poháněny, zároveň jsou ale logicky a jednoduše odůvodněny. A v tom tkví jedno z mála kouzel Sandersonova příběhu. I když jsou některé situace bláznivé nebo překvapující, pořád je možné najít originální a jasný důvod.
Třetím vypravěčem je pak rozporuplný kněz Hrathen. Hrathenovi je sice v knize věnováno nejméně prostoru, o to víc je ale zajímavý vývoj jeho charakteru. Až do samotného konce čtenář skoro neví, zda je tato postava kladná nebo záporná. Hrathen totiž jedná na základě své víry a svého náboženství, které má za úkol šířit dál. Můžeme sledovat jeho vnitřní konflikt, který se střetává s jeho přesvědčením, jeho povinnostmi a s vírou ostatních lidí. Celá kniha a příběh je vlastně jeden velký boj. Nejen boj za svobodu, ale boj víry, boj jedince proti mase, boj s vlastním vnitřním já.
Elantris je Sandersonův debut a pokud patříte mezi čtenáře, kteří mají jeho tvorbu načtenou, všimnete si drobných nedostatků. První půlka knihy je hodně pomalá až rozvleklá. Autor postupně rozvíjí svou hlavní dějovou linii, do které ale dobře zakomponovává historii Elantris, magii a celkově celé své univerzum. Kniha má od začátku lehce pohádkový až filozofický nádech a věnuje se široké škále problémů od tajemství Elantris po náboženství, mocenství a teror. Nechybí ale ani tématika lásky, vytrvalosti nebo zajímavé dějové obraty. Pomalejší start je pak vykompenzován napínavým a přesto značně odlehčeným koncem. Na Elantris je opravdu poznat, že se jedná o debut, o autorův velmi prudký start, který se za těch deset let nezpomalil. Spíše nabírá větší a větší tempo a nechává za sebou jen omámené a často otřesené čtenáře.
Elantris je fantasy pohádka s krásnou myšlenkou, originálním světem a magickým systémem. Máme tu téměř vzorovou ukázku dobra a zla, boj za ty správné hodnoty a nečekané obraty. A i když se pohybujeme ve světě nadpřirozena, tak samotné rozuzlení toho největšího tajemství je jednoduché a logické. Pokud tedy stále přemýšlíte, zda se začíst do Sandersonových příběhů, možná nastal ten pravý čas. Není nic lepšího, než začít prvním románem, protože pak už dostanete jen lepší a lepší příběhy.
"Elantris bývala krásná. Přezdívali jí "město bohů" - bylo to magické město síly, záře, kouzel."
Brandon Sanderson patří v současné době mezi nejoblíbenější autory klasické fantasy literatury. Známý je především díky dvou rozsáhlým sériím - Mistborn a Archiv bouřné záře. Na svém kontě má ale mnohem více příběhů. Tím úplně prvním bylo Elantris. Autorův debut nedávno oslavil desáté výročí a k této malé oslavě Sanderson rozšířil knihu o pár bonusových kapitol. Čeští čtenáři se naopak dočkali vymodleného druhého vydání, protože to původní bylo už delší dobu beznadějně vyprodané.
Příběh se odehrává deset let poté, co město Elantris postihla kletba Reod. Stát se Elantrianem bylo dříve tím nejzbožnějším přáním, dnes se ale lidé budí se strachem, že je postihne Shaod, tedy proměna v tolik nenáviděnou bytost. Každý postižený se pak odebírá na zbytek svého zmařeného života do centra zničeného města. Shaod si nevybírá a tím prokletým se může stát kdokoliv. Třeba korunní princ Raoden, který čeká na příchod své budoucí manželky, princezny Sarene. Princezna tak do Arelonu přijíždí ve chvíli, kdy celý národ oplakává "smrt" svého oblíbeného prince. Sarene je ale žena, která vyrůstala na dvoře svého otce, mezi politiky a intrikáři a podivné princovo zmizení je ji podezřelé.
Elantris vypráví tři hrdinové - princ Raoden, princezna Sarene a kněz Hrathen. Jejich prostřednictvím se postupně seznamujeme s celým světem a to jak v samotné Elantris, tak i za jejími hranicemi. Raoden nám více přibližuje život v prokletém městě, kde lidé živoří, potácejí se na hranici šílenství, shání potravu, kterou v závěru vlastně ani nepotřebují nebo se utápí v nekonečném přívalu bolesti. Raoden je ale člověkem činu, který se nevzdá jen proto, že ho postihl Shaod. Právě naopak, snaží se lidi vyburcovat k tomu, aby něco dělali, aby využili i toho mála, co mají. A hlavně se snaží najít příčinu všech věcí.
Princezna Sarene je s ohledem na své postavení hodně neobvyklá postava. Neobvyklá na princeznu. Oproti jiným ženám je hodně vysoká, umí šermovat a dovede bravurně zahrát roli naivní slečinky. Ve skutečnosti se ale jedná o ženu velmi chytrou, odhodlanou a odvážnou, která ctí ty správné hodnoty a podá pomocnou ruku když je potřeba. Sareniny linie jsou oproti Raodenovým naopak více politické, dostáváme se hlouběji k samotnému jádru intrik, přetvářek a náboženské moci. A právě díky své povaze, smyslu pro spravedlnost Sarene nedokáže jen tak sedět v pozadí, nechává se občas strhnout emocemi a koná. Každý její čin a vlastně i činy jiných postav jsou něčím motivovány, něčím poháněny, zároveň jsou ale logicky a jednoduše odůvodněny. A v tom tkví jedno z mála kouzel Sandersonova příběhu. I když jsou některé situace bláznivé nebo překvapující, pořád je možné najít originální a jasný důvod.
Třetím vypravěčem je pak rozporuplný kněz Hrathen. Hrathenovi je sice v knize věnováno nejméně prostoru, o to víc je ale zajímavý vývoj jeho charakteru. Až do samotného konce čtenář skoro neví, zda je tato postava kladná nebo záporná. Hrathen totiž jedná na základě své víry a svého náboženství, které má za úkol šířit dál. Můžeme sledovat jeho vnitřní konflikt, který se střetává s jeho přesvědčením, jeho povinnostmi a s vírou ostatních lidí. Celá kniha a příběh je vlastně jeden velký boj. Nejen boj za svobodu, ale boj víry, boj jedince proti mase, boj s vlastním vnitřním já.
Elantris je Sandersonův debut a pokud patříte mezi čtenáře, kteří mají jeho tvorbu načtenou, všimnete si drobných nedostatků. První půlka knihy je hodně pomalá až rozvleklá. Autor postupně rozvíjí svou hlavní dějovou linii, do které ale dobře zakomponovává historii Elantris, magii a celkově celé své univerzum. Kniha má od začátku lehce pohádkový až filozofický nádech a věnuje se široké škále problémů od tajemství Elantris po náboženství, mocenství a teror. Nechybí ale ani tématika lásky, vytrvalosti nebo zajímavé dějové obraty. Pomalejší start je pak vykompenzován napínavým a přesto značně odlehčeným koncem. Na Elantris je opravdu poznat, že se jedná o debut, o autorův velmi prudký start, který se za těch deset let nezpomalil. Spíše nabírá větší a větší tempo a nechává za sebou jen omámené a často otřesené čtenáře.
Elantris je fantasy pohádka s krásnou myšlenkou, originálním světem a magickým systémem. Máme tu téměř vzorovou ukázku dobra a zla, boj za ty správné hodnoty a nečekané obraty. A i když se pohybujeme ve světě nadpřirozena, tak samotné rozuzlení toho největšího tajemství je jednoduché a logické. Pokud tedy stále přemýšlíte, zda se začíst do Sandersonových příběhů, možná nastal ten pravý čas. Není nic lepšího, než začít prvním románem, protože pak už dostanete jen lepší a lepší příběhy.
Český název: Elantris | Originální název: Elantris | Autor: Brandon Sanderson | Série: Elantris 1 | Počet stran: 624 | Nakladatelství: Talpress
Hodnocení: 4,5/5
4 komentářů
ty mě tak lákáš, ta knížka vypadá naprosto skvěle a ta obálka ♥
OdpovědětVymazatTak to jsem moc ráda XD
VymazatTohle je jedna z mých nejoblíbenějších knížek vůbec <3 (a jediná, kterou jsem od Sandersona četla, asi to budu muset napravit)
OdpovědětVymazatNo to určitěěě :)
VymazatMistborn a Archiv bouřné záře jsou úplně mega moc dobré. :)