Svět knihy 2017

By TerraDV - května 16, 2017

Jsem unavená, nevyspaná, bolí mě nohy, záda a nejraději bych se teď na týden zahrabala do postele a spala. Na druhou stranu jsem ale plná pozitiv, radosti a zážitků. A takový byl letošní Svět knihy. Můj čtvrtý Svět knihy. Ten čas plyne opravdu rychle. Nejen že si pamatuji každý ročník, který jsem navštívila, ale takový Harry Potter letos slaví 20 let! A tak je, co oslavovat.


Společně se svou věrnou parťačkou Verunkou (blog tu) a kamarádkami Kristýnkou a další Verunkou jsme v pátek a v sobotu zavítaly na největší knihomolskou akci roku. Naštěstí jsme byly řádně připravené. Dva dny jsou dva dny a program byl nacpaný k prasknutí. Všude proudily davy lidí a knih byly tuny. Upřímně jsem kolikrát nevěděla, kam dříve. Tohle byl pro mě ale už čtvrtý ročník, takže jsem věděla do čeho jdu. 

Než se vrhnu na popis toho, co mě ty dva dny bavilo nejvíce, přiznám se, že si každým rokem na veletrhu kupuji méně a méně knih. Ano, máme sice slevy na každém kroku, ale tahle akce už pro mě není jen o zběsilém nakupování. Svět knihy se pro mě stal synonymem skvělé zábavy, velkého horka, a té nejlepší společnosti. A tak by to mělo být. Aspoň podle mě. Tento ročník nebyl po programové stránce tak nadupaný jako ten loňský, ale i tak jsme měly kolikrát co dělat, aby jsme všechno stihly. Besedy, autorská čtení, podpisové akce, setkání s nakladateli, srazy s blogery nebo poznávání nových tváří. A taky spousta smíchu, dobrého jídla, vynikající kávy a nekonečné množství selfiček. A to chcete!


Páteční vstávání bylo tak trochu peklíčko. Budík na 3:50 není moc příjemný, ale cesta z Brna uběhla rychle. Celou jsem ji prospala. Z nádraží pak naše malá skupinka vyrazila směr antikvariát na Národní třídě. Už jsem o něm hodně slyšela mezi booktubery. Z antiku jsme pak už celé natěšené vyrazily na výstaviště. Náš plán byl jasný - koupit lístky, udělat selfie před vchodem, hodit věci do úschovny, navštívit toaletu a hurá za knihami. A ještě kafe, to nemůžu zapomenout.

Náš páteční program začal besedou se spisovatelem Johnem Boynem (autor Chlapce na vrcholu hory), který nám pověděl něco málo o psaní (Chlapce v pruhovaném pyžamu napsal za 2,5 dne!), o knihách pro děti a celkově o tom, co si myslí o věkových hranicích. Dále jsme si zaskočily na debatu o vzniku dětské knihy Justýnka a asistenční jednorožec, jejíž ilustrace má na svědomí talentovaná ilustrátorka Léna Brauner. Objevily jsme se i na křtu sborníku českých fantasy povídek Bájná stvoření a také na debatě o kuchařce Kublanka vaří doma. Tuto knihu plnou krásných fotek a ještě zajímavějších receptů mají na svědomí manželé a blogeři Kardovi a určitě stojí za pozornost. Páteční, téměř jedenácti hodinový maraton jsme pak zakončily severským literárním večerem, kde jsme slyšely ukázky z knih a debatu několika zajímavých autorů. Můj a Verunčin favorit se jasně stal Tuomas Kyrö a jeho Mrzout.

Pátek ale nebyl jen o besedách. Celý veletrh jsme několikrát prošly sem a tam, zastavily se u oblíbených nakladatelů, Host měl jako vždy nejkrásnější stánek a ochutnaly jsme kávu od mama coffee. Tradičně jsme poobědvaly venku na trávě a na svačinky jsme utíkaly do chladného prostředí šaten. Zbytek večera se pak nesl v duchu dlouhého povídání, dobrého jídla, čtení tarotu a instagramování.



A pak tu máme sobotu a ta se nesla v duchu Harryho Pottera. Harry letos slaví 20 let od původního vydání. Dvacet let! Taky si připadáte tak staří? V dopoledních hodinách jsme tedy zavítaly na besedu o tomto fenoménu a jako správné fanynky jsme se nejen oháněly hůlkou, ale pofotily všechno, co se dalo. Opravdu všechno. Následovala pak mudlovská verze Famfrpálu, dobrá káva a oběd. Po obědě jsme se pak s Verunkou sešly s dalšími blogery a vecpaly se na sraz Albatros média. Jako ambasador literárního festivalu Humbook jsem konečně poznala Olgu a Vendy, které nás vedou, dostala jsem pár knih a dosti se zakecala s lidmi okolo. Bylo nás tam opravdu hodně, zahlédla jsem i pár svých oblíbených booktuberů, ale asi se ve mě projevil kapku stydlín, protože jsem neměla odvahu je oslovit. Nevadí, třeba příště. Sobota tím ale zdaleka nekončila.

Jako další bod programu byla beseda o dětské sérii Tappi, pořádané nakladatelstvím Host. Přijel i samotný autor a ilustrátorka a celá beseda byla opravdu příjemná a zajímavá. Následovalo pak další povídání o severské literatuře, tentokrát se zaměřením na humor. Nechyběl náš oblíbenec Tuomas Kyrö, který všechny pobavil tím, že mezi své hrdiny řadí jak Krtečka, tak i Emila Zátopka. Sobotní den jsme pak zakončily velice humornou besedou o Františkovi Kotletovi. Beseda to byla... asi by jste museli být přítomni, aby jste to pochopili. Trochu sarkasmu a ironie, hodně srandy a hlavně utajená přítomnost samotného Kotlety. Poté jsme se s veletrhem rozloučily.


Z Prahy jsem odjížděla až v neděli, unavená, trochu ztrhaná, ale plná zážitků. Po čtyřech letech jezdění na tento veletrh se moc věcí nezměnilo, ale já tohle ani moc neřeším. Pořád je stejné horko, nakladatelství najdete každý rok na stejném místě a vždycky se musíte tlačit se stovkami lidí. Přibyly ale stánky plné dobrého jídla a kávy. Tuhle akci si prostě dokáži užít na plno a mám pocit, že je to každým rokem větší a větší sranda. A to hlavně díky společnosti, kterou mám okolo sebe. Díky Verunce. Nezbývá než na konec napsat: "Tak zase za rok knihomolové."

  • Share:

Čti dále

6 komentářů

  1. Tvoje fotky jsem průběžně sledovala už na insta... Takže ještě jednou, užila sis to naprosto skvěle a příště zase :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Super článek, letos mi návštěva veletrhu bohužel nevyšla kvůli zkouškám ve škole, ale moc jsi mě navnadila, abych se o to víc těšila na příští rok :)))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je škoda, ale chápu, občas to nejde. Ale příští rok ti to určitě vyjde ;)

      Vymazat
  3. Terezko, to je nádherný článek! Jsem z toho úplně dojatá. Měly jsme se tam opravdu nejlíp. Byla to nádhera. To nejde ani popsat. Pořád na to ještě myslím a raduju se. Krásné dva dny s tebou. Příští rok zase! :-*

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Příští rok a ten další a další a další. Doufám, že tam budeme jezdit vždycky spolu, bez tebe by to nebylo ono! :*

      Vymazat