Tři dny s Chuckem
října 16, 2016
Dostat příležitost vidět svého oblíbeného autora je skvělé. A co když se vám to poštěstí rovnou třikrát? A já to štěstí opravdu měla, především na vstupenky a dobrá místa. Do Prahy zavítal americký spisovatel Chuck Palahniuk, který napsal například Klub rváčů. Přiznám se, že jsem nečetla celou jeho tvorbu a pořád toho mám před sebou opravdu hodně. Klub rváčů jsem ale četla a viděla několikrát a i když se tato kniha dosti vymyká z mého oblíbeného žánru (fantasy), patří mezi to nejlepší, co jsem kdy četla.
Jako další přiznání tu můžu napsat, že nebýt jeho návštěvy, vůbec nevím, že nějaký Festival spisovatelů, kam Chuck zavítal, v Praze existuje. Je to mezinárodní festival, který se koná každý rok na podzim a letos měl i zajímavé téma - Zločin a trest, což je i název mé další oblíbené knihy. Jako správný aktivista jsem si zavčas koupila vstupenku na Chuckovu autorskou besedu a naplánovala jsem si i návštěvu jeho autogramiádu v Luxoru. A víte jaké pro mě bylo překvapení, když potom oznámili i jeho návštěvu v Brně? A jelikož bydlím v Brně... Proto je název tohoto článku Tři dny s Chuckem.
Je docela těžké mluvit a psát o tom, jaké to bylo. Moje pocity jsou různorodé, převládá ale dokonalé nadšení a takový ten pocit, že tohle stálo opravdu za to. Chuck Palahniuk se představil jako výjimečný autor a to nejen svými knihami, které často vybočují, šokují nebo jsou silně realistické, drsné a sprosté. On sám jako osobnost je těžko popsatelný. Je prostě jiný a zajímavý. Vydržela bych na jeho besedě sedět hodiny a hodiny. Jeho vyprávění o tvorbě knih, inspiraci nebo názorech na současnou dobu bylo trefné a úderné. Velmi se mi líbila část, kdy zodpovídal dotazy čtenářů a na svých odpovědích si dával záležet. Klidně jen tak minutu seděl, koukal do dálky a přemýšlel. A pak nás často svou odpovědí pobavil nebo odrovnal.
Předčítání jeho povídek pak byl opravdový zážitek, protože on to jen nečetl. On to prožíval, skvěle intonoval nebo u toho i vykřikoval. Kdyby každá jeho kniha byla namluvena samotných Chuckem, budu poslouchat jen audioknihy. Musím zmínit i jeho angličtinu, která byla naprosto srozumitelná a i když nejsem v cizím jazyku žádný přeborník, rozuměla jsem dobře. Chuck totiž mluví pomalu, jakoby s rozvahou a klidem.
Závěrem už jen asi napíšu, že pondělní autogramiáda v Luxoru byla hodně zmatená, plná předbíhajících lidí nebo fanoušků, kteří si přitáhli všechny Chuckovi knihy. A on je podepsal. Všechny. A já mám teď tu správnou náladu někam si zalézt a pokračovat ve čtení Klubu rváčů 2.
A než se kouknete na můj fotoreport, sdílím i odkaz na velmi zajímavý rozhovor s Chuckem Palahniukem a video, které pobaví:
Fotoreport - autorská beseda na Festivalu spisovatelů v Praze, autogramiáda v Luxoru a autorské čtení v Brně:
Předčítání jeho povídek pak byl opravdový zážitek, protože on to jen nečetl. On to prožíval, skvěle intonoval nebo u toho i vykřikoval. Kdyby každá jeho kniha byla namluvena samotných Chuckem, budu poslouchat jen audioknihy. Musím zmínit i jeho angličtinu, která byla naprosto srozumitelná a i když nejsem v cizím jazyku žádný přeborník, rozuměla jsem dobře. Chuck totiž mluví pomalu, jakoby s rozvahou a klidem.
Závěrem už jen asi napíšu, že pondělní autogramiáda v Luxoru byla hodně zmatená, plná předbíhajících lidí nebo fanoušků, kteří si přitáhli všechny Chuckovi knihy. A on je podepsal. Všechny. A já mám teď tu správnou náladu někam si zalézt a pokračovat ve čtení Klubu rváčů 2.
A než se kouknete na můj fotoreport, sdílím i odkaz na velmi zajímavý rozhovor s Chuckem Palahniukem a video, které pobaví:
Článek zde
0 komentářů