Recenze: Trnité údolí
března 17, 2015
Český název: Trnité údolí
Originální název: Beyond The Valley of Thorns
Autor: Patrick Carman
Série: Elyonova země 2
Série: Elyonova země 2
Počet stran: 181
××××××××××××××××××××××××××××
Uběhl jeden rok. Rok co byli strženy zdi a kdy Alexa prožila své první dobrodružství. Po roce se se svým otcem vrátila do Bridewallu. Shodou okolností pak objevila dopis, který ji zanechal její starý přítel Warvold. Podle jeho pokynů se pak Alexa vydává na další dobrodružnou pouť plnou magie a nadpřirozených bytostí.
Série Elyonova země patří mezi dětskou fantasy literaturu. Vyznačuje se jednoduchým a nekomplikovaným dějem, vykreslení postav není nijak detailní a celková zápletka je také dosti předvídatelná. I přes to je kniha psána takovým odlehčeným, až uvolněným způsobem, že zaujme i dospělejší čtenáře. Každý má občas takovou tu náladu, kdy se chce oprostit od problémů dnešní doby a jen tak se unést na vlnách milého příběhu.
Hlavní postava příběhu, Alexa, je sice o rok starší, ale pořád je to mladá dívka. Dívka, která dostane úkol hodný dospělého člověka. Se svou dětskou vírou se mu ale dokáže postavit čelem a bojovat za dobro. Stejně jako v předchozím díle, i tady ji pomáhá skupinka zvířecích přátel. Tentokrát se ale musí postavit opravdu velkému zlu, které se obklopilo nejen krvežíznivým netopýry, ale i zkázonosnými obry.
Hlavní dějová linie je velmi jednoduchá. Patrick Carman ji ale zpracoval svým osobitým stylem. Jako autor dětské literatury ale nezachází do zbytečných detailů a zaměřuje se na podstatné věci. Jeho vykreslení postav se ale od minulého dílu o něco zlepšilo. Z Alexi se po roce stala více uvědomělá dívka. Už to není tak ustrašená slečna, je více sebevědomá a nehrne se do všeho po hlavě. Nad problémy více přemýšlí a nechá si poradit od zkušenějších.
Stejně jako spousta jiných spisovatelů tak i Patrick Carman svůj příběh vyprávěl dětem před spaním. Trnité údolí je proto velmi milé a odpočinkové čtení. Jako fanoušek fantasy literatury mám ráda i tyto lehké a nenáročné příběhy. Příběh Alexy je totiž plný odvahy, dobrodružství a boje za dobro. A pokud máte i vy rádi takové příběhy, ať už jste mladí nebo dospělí, stojí Trnité údolí za pozornost.
Děkuji nakladatelství Fragment za poskytnutí knihy na recenzi.
Zdroj: obálka
Série Elyonova země patří mezi dětskou fantasy literaturu. Vyznačuje se jednoduchým a nekomplikovaným dějem, vykreslení postav není nijak detailní a celková zápletka je také dosti předvídatelná. I přes to je kniha psána takovým odlehčeným, až uvolněným způsobem, že zaujme i dospělejší čtenáře. Každý má občas takovou tu náladu, kdy se chce oprostit od problémů dnešní doby a jen tak se unést na vlnách milého příběhu.
Hlavní postava příběhu, Alexa, je sice o rok starší, ale pořád je to mladá dívka. Dívka, která dostane úkol hodný dospělého člověka. Se svou dětskou vírou se mu ale dokáže postavit čelem a bojovat za dobro. Stejně jako v předchozím díle, i tady ji pomáhá skupinka zvířecích přátel. Tentokrát se ale musí postavit opravdu velkému zlu, které se obklopilo nejen krvežíznivým netopýry, ale i zkázonosnými obry.
Hlavní dějová linie je velmi jednoduchá. Patrick Carman ji ale zpracoval svým osobitým stylem. Jako autor dětské literatury ale nezachází do zbytečných detailů a zaměřuje se na podstatné věci. Jeho vykreslení postav se ale od minulého dílu o něco zlepšilo. Z Alexi se po roce stala více uvědomělá dívka. Už to není tak ustrašená slečna, je více sebevědomá a nehrne se do všeho po hlavě. Nad problémy více přemýšlí a nechá si poradit od zkušenějších.
Stejně jako spousta jiných spisovatelů tak i Patrick Carman svůj příběh vyprávěl dětem před spaním. Trnité údolí je proto velmi milé a odpočinkové čtení. Jako fanoušek fantasy literatury mám ráda i tyto lehké a nenáročné příběhy. Příběh Alexy je totiž plný odvahy, dobrodružství a boje za dobro. A pokud máte i vy rádi takové příběhy, ať už jste mladí nebo dospělí, stojí Trnité údolí za pozornost.
Děkuji nakladatelství Fragment za poskytnutí knihy na recenzi.
Zdroj: obálka
2 komentářů
Elyonova země je moc krásná série :) Taky mám občas ráda tyto lehké až dětské příběhy. Dneska jsem zrovna začala číst poslední díl Hvězdný poutník a vypadá to opět hodně slibně. A jestli si dobře vzpomínám, tak Trnité údolí mě hodně bavilo.
OdpovědětVymazatTak nevím, mě tahle série hrozně zklamala :D Četla jsem před lety tři knihy, i když už nevím proč, asi jsem zrovna neměla nic lepšího. Každopádně mi to přišlo hodně ploché, Alexa mě štvala (vůbec jsem se s ní neztotožňovala!), styl podle mě nevýrazný...
OdpovědětVymazatAle je možné, že jsem si tuhle sérii prostě přečetla moc pozdě, že by se mi třeba ve třinácti líbila. Bohužel už tenhle typ literatury nedokážu číst. Na to je podle mě až moc jiných dobrých knih, které stojí za přečtení :)