Přemýšleli jste někdy nad tím, co všechno se vám může stát během jednoho jediného dne? Někdy čas utíká tak rychle, že ani nestačíme vnímat samotné dny i týdny. Někdy nám ale život hodí do cesty takové překážky, že i jeden den dokáže být nekonečně dlouhý. A jeden takový čeká i Adama.


Adamův den začínal a měl končit tak nějak normálně. Plánoval si jít zaběhat, odpracovat si pár hodin na brigádě, strávit pěknou chvíli u svého přítele a pak společně s dalšími spolužáky se měl vydat na rozlučkovou oslavu. Tak jednoduché to ale nakonec nebylo. Nejprve se objevil jeho starší bratr s nečekanou zprávou, pak prožil dosti nepříjemnou epizodku v práci a hlavně měl dát večer sbohem své první velké lásce. A to pořád ještě není všechno. Jako syn evangelického faráře to neměl nikdy jednoduché, protože vyrůstal ve stínu vzorového bratra a už od mala si nesl status podivína.

Nejdelší den Adama T. je další pozoruhodný román Patricka Nesse, autora dystopické trilogie Chaos nebo Volání netvora, který se dočkal kvalitního filmového zpracování. Patrick Ness ve svých knihách často experimentuje s žánry. V jeho tvorbě tak čtenář najde nejen příběh s tématikou nadpřirozena, ale i dystopii nebo klasický young adult román. A i v tom young adult románu můžeme najít něco navíc, co Nesse odlišuje od tradičního pojetí daného žánru.

Nessova nová kniha vypráví příběh Adama, dospívajícího gaye, který se nejen potýká s problémy točící se okolo lásky, ale také s problémy své rodiny a sebe samotného. Adamův nejdelší den tak není jen o čistém vyprávění toho, co se mu ten osudný den přihodilo, je to zároveň i náhled do minulosti. Adam tak vzpomíná na to, jak poznal svou nejlepší kamarádku, která ho naučila užívat si života a nestydět se za to, kým je. Adam vzpomíná i na své dětství, kdy byl často přehlížen nebo naopak byl středem pozornosti díky tomu, že byl jiný. Být jiný ale neznamená být špatný a Adam musel ujít dlouhou cestu, aby si uvědomil co chce a kým chce být.

Nejdůležitějším prvkem v knize ale není jen samotná tématika homosexuality, ale hlavně především uvědomění, nahlédnutí do vlastní duše. Adam je mladý a ve spoustě věcí se teprve hledá. Ano, díky své orientaci a nábožensky založené rodině to má o něco těžší než jeho vrstevníci, ale dnešní doba mu zase naopak silně přihrává. Na homosexuály se už dneska nepohlíží tak, jako dříve, výjimky sice jsou a vždycky budou, společnost ale udělala v této záležitosti obrovský krok dopředu. Adam je typický teenager a snaží se objevovat nejen sám sebe ale i své touhy a cíle. Jako každý ale i on zažívá hořkost zklamání, osamělost, pocit nesvobody nebo útlak. Adam se dlouho drží určité představy a nechce se ji vzdát, nechce se posunout dopředu a to ho ve spoustě věcech brzdí. V jeho nejdelší den tak nejen zavzpomíná na to co bylo a v co věřil, ale také si začíná uvědomovat své chyby a postoje.

Kniha nevypráví ale jen Adamův příběh. Mezi jednotlivými kapitolami se objevují střípky dalšího a to příběhu mrtvé dívky, která se snaží najít svého vraha. Tyto vsuvky jsou hodně krátké a poměrně nepřehledné, protože se v dívčině části střídají vypravěči. Oni sami jsou často zmatení a jejich vyprávění je jakoby mlhavé nebo snové. Celá tato část o mrtvé dívce se tak stává "trnem v oku" a kdyby v knize nebyla, asi by čtenáři o nic důležitého nepřišli.

Nejdelší den Adama T. je hlavně kniha o pocitech, o vyrovnávání se s různými situacemi a skutečnostmi. Není to žádná akční jízda, žádné melodrama a ani v ní nenajdete žádné šokující zvraty. Pokud čtenář hledá příběh obyčejného kluka, reálný příběh o dospívání se všemi jeho klady i zápory, tak je Nejdelší den Adama T. dobrou volbou. Patrick Ness i zde ukazuje další stránku svého umění, zaměřuje se na detailní popis situací a nebojí se nechat některé otázky nezodpovězené. A takový je Adamův příběh, plný otázek a hledání těch správných odpovědí.

Přemýšleli jste někdy nad tím, zda neexistuje něco víc? Něco za hranicí vašich myšlenek nebo všech možností? Jiná realita, jiný svět. Co se vlastně s námi stane, když zemřeme? Šestnáctiletý Seth bojuje o svůj život v rozbouřeném moři. Bojovat s přírodní silou je ale nemožné a Seth umírá. Propadá se do temnoty. Najednou ale procitá. Úplně sám, v městě kde jako dítě vyrůstal. Tohle místo je ale teď jiné, zdevastované, bez známek života. Je to Sethovo osobní peklo?

Něco víc je čerstvou novinkou od spisovatele Patricka Nesse. Americký spisovatel žijící v Londýně se zaměřuje především na literaturu pro dospívající čtenáře. Mezi jeho nejznámější patří Volání netvora nebo dystopická trilogie Chaos. Tento spisovatel je výjimečný hlavně tím, že každá jeho kniha je naprosto jiná a to jak tématem, tak i samotným zpracováním a pojetím daného příběhu. Něco víc je jedna z nejzvláštnějších knih, které dosud napsal.

Příběh se skládá ze čtyř částí a prakticky každá je úplně jiná. Především rozdíl mezi první a dalšími třemi je opravdu velký. To co ze začátku vypadalo jako velmi osobní monolog dospívajícího kluka se záhy otočilo do úplně jiné podoby. Kniha svým pojetím zapadá do lehké dystopie až sci-fi, zpracovaná je ale úplně jinak, než je na tyto žánry zvyklé. Patrick Ness už má ale za sebou několik knih a tak svou odlišnost, často až bizarnost, dokáže dovést do dokonalosti.

V knize nečekejte jednu akční a strhující scénu za druhou, těch je tu opravdu pomálu. Celý příběh je spíše vyprávěním o tom, co se Sethovi stalo a proč se dostal na místo, kde je. Kniha disponuje velkým množstvím vnitřních monologů, rozepří a zamýšlení se nad nejrůznějšími otázkami o životě, lásce a vině. Něco víc je hodně osobní příběh, který nejspíš i trochu vychází z autorových životních zkušeností. Nese v sobě několik hlubokých myšlenek i poslání a tempo, jakým je vyprávěna, pomáhá čtenáři všechno vstřebat a pochopit.

Něco víc je zvláštní především v tom, jak je psaná. Neotřele a především odlišně. Během první části skoro nevíte, co se děje a proč se to děje. Střídají se Sethovi současné myšlenky se vzpomínkami na nejrůznější, ale významné události v jeho životě. Je to chvílemi až smutné a melancholické čtení. V Sethově životě se totiž odehráli určité věci a ty měli vliv na jeho současný charakter. Je více citlivý, hloubavý a až agresivně nedůvěřivý. Je to takový ten typ hrdiny, který nečeká nic dobrého, je smířený se svým osudem, protože má pocit, že si to zaslouží. Patrick Ness je mistr ve vykreslení svých postav. Díky jeho vypravěčskému stylu vidíte svým hrdinu až do hlavy a tohle je hodně niterný, emocionální a především intimní pohled do Sethovi duše.

Zajímavostí na knize je i to, jak autor svůj příběh podal a jaká slova použil. Často se v young adult knihách lze setkat s postavami, se kterými se nedá ztotožnit. Jsou až moc idealistické. Středoškoláci tak mluví o důležitých věcech s pohledem vyspělého člověka, který už má něco za sebou. Jsou až moc slušní a o běžných věcech, tak typických pro dospívající lidi, se baví zkresleně. Realita je ale jiná a Nessovi se ji povedlo do svého příběhu krásně zakomponovat. Nebojí se používat sprostá slova, nebojí se otevřeně mluvit o sexu, nebojí se mluvit od srdce.

Patrick Ness píše knihy, které jsou často až experimentální. A opravdu, každá jeho kniha je úplně jiná, nedají se srovnat. Něco víc je svým způsobem originální příběh, ze začátku trochu těžší na čtení, protože svým čtenářům nedá hned všechno. Musíte se tou knihou prokousat, dostat se do ni až na úplné dno a ojedinělé na ni je to, že každý ten konec, to něco víc, může pochopit jinak. Svým vlastním způsobem. Zdá se to jako obyčejný příběh jednoho teenagera, přitom v sobě má hloubku a je jen na vás, zda otevřete ty pomyslné dveře a nahlédnete za ně.

Ponořte se do příběhu, který je krásný a smutný zároveň. Je plný strachu a obavy, plný hněvu a čisté lidské lásky. Je o jednom z nás, malém chlapci, který se musí postavit své noční můře a říci konečně pravdu.


Volání netvora je příběhem třináctiletého Conora, který žije se svou nemocnou mámou. Otec je před lety opustil a má svou novou rodinu. Stejně jako každý z nás, i Conor má své vlastní problémy a musí se s nimi vyrovnat. Snaží se ignorovat otravnou a kritizující babičku nebo se snaží nevidět zhoršující se stav jeho mámy. Jedné noci najde pod svým oknem obrovský strašidelný strom, který nejen že chodí, ale i mluví. Netvor v podobě stromu Conora navštíví hned několikrát a během těchto setkání mu vypráví tři příběhy, Poslední, čtvrtý příběh, je ale na Conorovi.

Původní námět na Volání netvora patřil spisovatelce Siobhan Dowdové, bohužel ho ale už nestihla realizovat. Tento úkol byl tak svěřen Patrickovi Nessovi, autorovi dystopické trilogie Chaos nebo knihy pro dospívající My ostatní tu prostě žijem. Čím kniha zaujme na první pohled jsou ale černobílé skicy, které dotvářejí celý příběh. Jsou lehce depresivní, občas nečitelné, ale skvěle vyjadřují atmosféru příběhu. Každý nakreslený detail tak není jen doplňkem knihy, ale i on sám vypráví citlivý Conorův příběh, je jeho nedílnou součástí.

Siobhan Dowdová psala knihy pro mládež, stejně i Patrick Ness se ve své tvorbě zaměřuje na dospívající čtenáře. Volání netvora je tak jednoduchý a prostý příběh, který v sobě ukrývá hluboké myšlenky. Pomocí tří příběhů, které Netvor Conorovi vypráví, mu ukazuje nejrůznější lidské povahy, jejich jednání a důsledky. Příběhy jsou různé, ale ukazují, že není jen čistě dobro a zlo. Každá mince má dvě strany a dvě strany mají i naše činy a rozhodnutí.

Hlavním tématem této knihy je ale rodina, láska matky a syna, láska otce i babičky. Příběh sám o sobě je hodně citlivý a nastiňuje jeden z možných problémů, kterým si můžeme projít i my sami. V této knize je ale ukázán z pohledu malého chlapce, který ještě pořádně nedospěl a který se cítí být na všechno sám. Conor má strach a bojí se říci nahlas to, co ho dusí, co v sobě uzavírá.

Patrick Ness patří rozhodně mezi výjimečné a talentované spisovatele, kteří umí napsat každou svou knihu jiným způsobem. Ve Volání netvora dokázal krásně spojit a zachytit skutečnost s fantazií a na první pohled dětský příběh udělat poutavý pro jakoukoliv generaci. Je jedno jestli je čtenář dítě, dospívající nebo už člověk v důchodu. V této knize si každý něco najde nebo se s některou z postav ztotožní a prožije s ní ten příběh. A v tom je síla tohoto díla, v jeho lidskosti, porozumění a schopnosti jednoduše a přitom hluboce zachytit sílu slov.

Kniha Adaptácia od slovenské autorky Miroslavy Varáčkové vzbudila jak na Slovensku, tak i u nás značnou pozornost. Napsala totiž velmi zajímavou dystopickou knihu o dívce, která se snaží najít ukryté útočiště. Celý svět je totiž díky válce a nemocem vyhaslá poušť plná nebezpečí a smrti.

Hrdinové přijdou... jen jim budeme muset trochu pomoci.

Před několika lety otřásla svět Katastrofa*, která měla za následek, že se ve světě začali objevovat lidé s nadpřirozenými schopnostmi neboli Epici. Bohužel je ale nevyužívají k dobru lidstva, ale jen ke svému prospěchu. Jednoho dne se osmiletý David se svým otcem vydá do banky, kde se stane svědkem totálního masakru. Shodou všech okolností zemře i Davidův otec a to rukou samotného Metalurga, který je podle všeho neporazitelný.

O deset let později, kdy Metalurg vládne světu, je David rozhodnutý stát se Pomstitelem. Tato skupina je proslulá tím, že hledá slabiny a odstraňuje Epiky ze světa. Jeho cíl je jasný od prvních chvil. Chce zabít Metalurga. Poslední roky totiž nedělal nic jiného než zkoumal a hledal všechny dostupné informace o všech nadpřirozených. David totiž ukrývá jedno tajemství. Viděl Metalurga krvácet.

Trvalo mi to opravdu hodně dlouho, než jsem konečně vzala do ruky knihu od Brandona Sandersona. Tento autor je u nás i ve světě velice, ale opravdu velice oblíbený a to především díky své fantasy sérii Mistborn. Kromě Mistbornu je ale autorem velmi rozsáhlého Archivu bouřné záře, Metalurga (u nás kniha vyjde pod názvem Ocelové srdce) a spousta dalších knih.

Metalurg se řadí mezi dystopie pro mládež. Jedná se o svět, kde vládnou lidé s nejrůznějšími nadpřirozenými schopnostmi. Tohle ale nejsou superhrdinové, ale superpadouchové. Svým představením můžou Epici dosti připomínat hrdiny například z X-menů nebo seriálu Heroes. Ale jak už bylo zmíněno, jsou to padouši a Metalurg je ten nejhorší. Každý se ho bojí. Ať už člověk nebo Epik.

Zápletka knihy je opravdu jednoduchá a předvídatelná od prvních stránek. Nenápadný a obyčejný kluk se rozhodne pomstít svého tátu. Dobře ale ví, že to sám nezvládne a proto se rozhodne najít odbojovou skupinu, která v poslední době znepříjemňuje Epikům život. Dějově tedy kniha není nijak originální. Vynahradí jí to ale zpracování, protože po celých 400 stran se něco děje a čtenář se nenudí. Akce střídá akci, jedna výbušnější linie střídá ještě výbušnější atd a pořád dokola. Je to napsané svižně a hlavně zábavně.

Stejné je to i s postavami. Kromě Davida je tu i skupina Pomstitelů. Většinou se jedná o různé a tím pádem i zapamatovatelné charaktery. Každý má na starost něco jiného, každý se jinak chová i vyjadřuje a celkově je to dosti veselá kopa. Která ale naštěstí ví, kdy je všeho dost a tak nedochází k trapným a klišoidním situacím. Sanderson prostě umí psát a ví jak má pracovat se svými hrdiny.

Metalurg je kniha, která stojí za pozornost. Je zábavná, je akční, je promyšlená i plná zvratů. Je to ten typ knihy, kterou otevřete a nepřestanete číst, dokud ji nedočtete. Pro mě osobně to bylo první setkání s Brandonem Sandersonem a i když to není (podle dostupných informací) jeho nejlepší kniha, představil se jako autor, který má co ukázat a kterého je dobré sledovat.

Zdroj: obálka | obrázek | úryvek z knihy

* Prosím, berte v potaz, že jsem knihu četla ve slovenštině. Názvy či pojmenování můžou být, a nejspíš i budou, v českém překladu jiné. Příkladem je už název knihy v češtině - Ocelové srdce.