Jako vždy meškám, ale jsem konečně zpátky a dneska si rozebereme druhou epizodu z nové řady Outlander. Zjistila jsem, že psát tyto články má svou výhodu. Tedy pro mě. Vidím totiž každý díl rovnou dvakrát. Poprvé se divám pěkně v klidu, zachumlaná do peřin, po ruce čaj a krabici kapesníků. (I když jsem četla knižní předlohu, člověk nikdy neví, tak musím být připravená.) A podruhé se dívám při psaní tohoto článku.

_______________________

Not in Scotland Anymore

Ve druhém díle s názvem Not in Scotland Anymore je nám dopodrobna ukázán francouzský život. Setkávám se často s názorem, že druhý díl knižní série Vážka v jantaru je nudný, moc politický, nezáživný. A hlavně, neodehrává se ve Skotsku. Když si ale uvědomíte, kam směřují další díly, toho Skotska si už moc neužijeme. Já jsem byla naopak ráda za tu Paříž. Tohle město je pro mě takovým symbolem umění, krásy a historie. Jak už jsem ale psala v minulém článku, Francie je doslova a do písmene jiná, než Skotsko.

Paříž je plná barev, plná ozdob, plná třásní, plná nařasených a bohatých šatů. Upnuté korzety, hluboké výstřihy a obrovské náhrdelníky. V této sérii se tvůrci seriálu museli asi trochu zapotit, aby bylo vše nejen krásné na pohled, ale aby vše přesně odpovídalo dochované historii. Hned v úvodu se Jamie vzpamatovává z nočních můr a právě proto se Clare rozhodne navštívit městské ulice a najít pro Jamieho něco, co by mu pomohlo spát. Slovní přestřelka mezi Claire a její služkou je neskutečně vtipná. Claire totiž žije v domnění, že by si po sobě měla ustlat a sama si obléci šaty nebo se učesat. Paříž je ale v tomto naprosto jiná a šlechta nechává své služebnictvo dělat za ně téměř všechno. A oni jsou za to ještě vděční.

Scény z Paříže a Claire procházející se po městě je pak pro některé velice povědomá a plná vzpomínek. Tyto scény se totiž natáčely v samotném centru Prahy a některé fanynky se dostaly nejen mezi komparz, ale dokonce se potkaly i s herci. Osobně jsem plánovala výlet do Prahy, ale celé natáčení se odehrávalo v době, kdy jsem pomáhala chystat svatbu nejlepší kamarádky, takže zábava musela stranou. Je to ale až povznášející pocit vidět pražské uličky v tomto seriálu. Před více jak třemi lety jsem znala sotva pět lidí, kteří měli rádi tuto knižní sérii a najednou se druhá řada natáčela v Praze.


Zpátky ale k dílu. Následuje pak scéna, kdy Jamie trénuje společně s Murtaghem. Nevím jestli je to jen můj pocit, ale od začátku série se mi zdá, že Murtagh má větší prostor a kdykoliv se objeví, celý příběh jakoby oživí. Třeba taková scéna s rudými šaty. Na ty šaty jsem se hrozně těšila. Z promo fotek vypadaly nádherně a když je pak měla Claire na sobě... Společně s holením je tato scéna vůbec nejvtipnější z celého dílu. Těch vtipných scén je v tomto díle opravdu hodně a kolikrát k tomu stačí, aby se někdo z hrdinů zatvářil jinak než obvykle. Takový výraz Claire, když viděla Jamieho starou kamarádku... O tom, jak Jamie s Murtaghem navštívili krále ve chvíli, kdy seděl na toaletě a museli tomu společně s desítkou dalších šlechticů přihlížet, se radši už nerozepisuji.

Z první série jsme byli zvyklí na daleká putování, spaní pod noční oblohou nebo vesnické příbytky. Byl to život mezi normálními lidmi, kteří pro své přežití museli tvrdě pracovat a platit. Francie nám tentokrát ukazuje trochu jinou stránku. Tu bohatou a mocnou. Máme tu třeba prince Karla Stuarta, který tak rád obdivuje francouzskou vulgaritu. Na pohled ňouma a podivín, který si neumí ani utřít pusu. Úplný hlupák to zase není. ale umanutost a vlastní zaslepenost jsou mu velice blízké.

Druhý díl se v příběhu posunul jen nepatrně. Jamie a Claire navázali několik zajímavých známostí a v závěru se jeden z nich dozvěděl i velice nepříjemnou věc. Celkově tuto epizodu ale vidím jako takovou seznamovací. Je ukázkou toho, co čekat od Paříže, města plné neřesti, nespoutanosti a lehkovážnosti. A brzo to začne být určitě zajímavé.

Duben je ve znamení velkých seriálových návratů a to už tradičních Game of Thrones a nově Outlander. Seriál Outlander neboli Cizinka patří mezi mé velké oblíbence, stejně jako knižní předloha. Kdo četl, tak ví, kdo ne, měl by začít číst nebo aspoň koukat. Pro mě byla tato knižní série naprostý objev roku 2013. A v roce 2014 a 2015 pak první řada na motivy první knihy patřila mezi to nejlepší, co jsem viděla. 

Druhá řada seriálu začala 9. dubna a já se rozhodla, že o tom budu psát. O tom, jak se mi (ne)líbil některý díl, jak moc se seriál drží předlohy, jak dobře herci hrají apod. Každý týden tak můžete čekat jeden článek věnovaný aktuálnímu dílu. Nebudu je ale zveřejňovat hned po dokoukání. Vidím to spíše na pátek či sobotu následujícího týdne, aby jste i vy, kdo sledujete, měli čas. A pak se společně můžeme vrhnout do případné diskuze. Předem upozorňuji, že tu možná najdete i nějaké spoilery, takže čtení jen na vlastní nebezpečí a hlavně po dokoukání dané epizody. 

_______________________

Through a Glass, Darkly

První řada seriálu končila ve chvíli, kdy Jamie a Claire odpluli lodí do Francie. Claire oznámila, že čeká miminko a Jamie se pomalu dostával z událostí, které ho budou dlouho pronásledovat v nočních můrách. Začátek druhé řady je jiný a kdo četl knihu, tak tuší, co ho čeká. Když jsem knihu četla, bylo to pro mě docela velké překvapení. 

První půl hodinu seriálu bych hodnotila asi tak, že byla nesmírně emotivní. A mě, jako čtenáři, stačila už první věta, kterou Claire pronesla: "Kéž bych byla mrtvá." Začátek prvního dílu ale není tak o Claire, jako o Frankovi. Jeho představitel, Tobias Menzies (který kromě postavy manžela Claire hraje i svého předka z 18.století), už v minulých dílech ukázal, že umí hrát a to jak roli hodného muže, tak i roli sadistického velitele. A v tomto díle ukázal i jinou stránku svého talentu. Jeho Frank z 20. století je oddaný, milující a hlavně důvěřivý a chápavý. Téměř bez mrknutí oka dokázal uvěřit příběhu, který mu Claire vyprávěla celou noc. Protože to nejdůležitější pro něj je to, že je jeho žena zpátky. A mě ho bylo tak nesmírně líto, už od začátku, protože vím, kam se bude celý příběh ubírat. Tobias dokázal až neskutečně vyjádřit pomocí slov a mimiky, jaká pro něj byla ztráta manželky a ta nevědomost, především ta nevědomost a zoufalství. "Claire, jednou jsem ti řekl, že neexistuje nic, co bys řekla nebo udělala, co by změnilo moje city k tobě. Myslel jsem to vážně tehdy a myslím to vážně i teď. Miluju tě, Claire. Bezpodmínečně, bez ohledu na cokoliv. A tady, teď, v tomto čase..." A pak ho zlomí jedna věc. Scéna, kdy nechá svůj vztek vyplout na povrch pak byla jedna z nejsilnějších z celé epizody. Přiznám se, brečela jsem hodně. Frankův osud je na jednu stranu totiž hrozně nespravedlivý a smutný a je to trochu jiný, číst to a pak to vidět v "živější" podobě. Člověk si to více uvědomí a více ho to zasáhne.


Posledních asi dvacet minut tohoto dílu se pak vrací zpět do 18.tého století, kdy se Jamie a Claire rozhodnou infiltrovat do Jakobitského hnutí a pomocí znalostí, které Claire má z budoucnosti, zabránit válce s Brity a zachránit tisíce nevinných životů. Tato část už se nese ve stylu tak známém z předchozí řady. Úžasná hudba v pozadí a nové prostředí. Prostředí Francie. Já miluju Paříž a proto mám ráda, když se kniha, film nebo seriál dotýká tohoto města či země, takže jsem byla obzvlášť zvědavá. A zvědavá jsem byla i díky vědomí, že se několik částí natáčelo v samotné Praze.

Francie je už od prvního pohledu totiž jiná. Je to nejen jiná země s jiným jazykem, je to jiná kultura, jiná móda, jiné zvyky. A já se těším až si ji v dalších dílech užijeme dosytosti. Claire a Jamie jsou totiž teprve na začátku svého plánu a čeká je ještě dlouhá cesta. Nejvíce bych tu asi vyzdvihla scénu, kdy se Jamie a Claire snaží přesvědčit Murtagha o tom, že to co dělají, je správné a i když by chtěli, nemohou mu říci všechny podrobnosti. Murtagh přitom patří mezi nejbližší přátele, který by za ně položil život. A jako správný přítel i pochopí, že existují věci, které se musí držet v tajnosti. Jedná se o moment, kdy se cítí být trochu zrazen a odstrčen. Mezi nimi ale panuje velká důvěra a až dojde k té pravé chvíli, dozví se Murtagh vše, co potřebuje. Tuto krátkou scénu vyzdvihuji právě kvůli té ukázce, jak silné přátelství dokáže být. "Jednoho dne... Ti řeknu důvod. Přísahám. Řeknu ti všechno, co se stalo a proč. Až nastane vhodný čas."

Celkově jsem se začátkem nové řady velice spokojená. Ano, začátek byl docela jiný, než v knize. Svým vlastním způsobem. Vůbec to ale nevadilo, protože lepší úvod si ani nedokáži představit. Po herecké stránce musím vyzdvihnout už zmíněného Tobiase, protože tento herec ve své dvou roli předvedl už téměř nemožné a i teď mě dokázal překvapit. Nové postavy se zatím ukázali jen lehce, ale i za tu krátkou chvíli dokázali zaujmout. Tento seriál se dosti vyznačuje tím, že vybírá do svých rolí neokoukané a často i prakticky neznámé herce, kteří se ale ukážou jako ta nejlepší volba.

Poznámka k úvodní znělce: Líbí se mi, že téměř ponechali původní song, ale prodchnuly ho typickou francouzskou melodií a francouzštinou s malými ukázkami, co ve druhé řadě brzo uvidíme. Osobně hodnotím tento seriálový úvod jako jeden z nejpovedenějších a ten song si broukám se stejným nadšením jako song při úvodu Game of Thrones.