Proč teď čtu méně beletrie

května 19, 2019

Spousta čtenářů se s ní často setkává. Čtecí krize. Osobně bych neřekla, že jsem někdy čtecí krizi měla, čtu pořád. Někdy více, někdy méně, ale pořád. Od začátku roku se ale potýkám s problémem číst klasickou beletrii. Přijde mi totiž, že nečtu nic pořádného, nic přínosného, nic originálního. Nehltám jednu stránku za druhou. Nedostavuje se u mě ten wau moment, kdy si doslova sednu na zadek z toho, co ten autor zase vymyslel. 


A tak jsem se ještě víc uvrtala do mangy, kterou čtu už několik let, ale nikdy jsem to moc veřejně neventilovala. Teď je to naopak. Můj instagram účet se plní fotkami s doporučeními, má instastories jsou často plná citátů z anime, která sleduji. A taky více kreslím a ráda doporučuji ostatním, co by mohli číst. V českém jazyce toho sice tolik nevychází, ale protože nemám problém číst mangy v angličtině, čtu v tomto jazyce. A je to super pocit, nebýt tak omezená. Mít tu možnost zkusit něco jiného a hlavně objevit něco pořádného. Třeba Berserka, manga kterou se snažím (nenápadně) protlačit (vnutit) mezi české čtenáře.

Na klasickou beletrii jsem ale nezanevřela, čtu ji stále. Jen si ale více vybírám, co budu číst. Nehrnu se do všeho, co kde vychází a je okolo toho hype. Radši si počkám na první reakce čtenářů, protože ne každý bestseller je fakt bomba. Chci totiž opravdové příběhy, které mě nejen pobaví, ale něco mi dají. Ukážou mi něco nového nebo mi připomenou něco, na co je dobré nezapomenout. Chci postavy, za které bych klidně i dýchala. Chci aby mi srdce divoce bušilo, když čtu o tom, jak bojují za své sny a cíle. A to bohužel nenajdu v každé knize.

V tomto hektickém světě je důležité umět si organizovat čas a věnovat se nejen tomu, co je důležité, ale i tomu, co nás baví. Umět si odpočinout, vypnout hlavu. V poslední době vidím na sobě i svém okolí, že právě tohle moc neumíme. A proto nechci číst každou young adult fantasy, která vyjde. Proč? Vychází toho tolik, že bych musela přestat spát, abych to stihla všechno přečíst. Když čtu moc rychle, tak si pak z knihy za měsíc skoro nic nepamatuji. A to není správné. Proto si pečlivě vybírám a radši toho přečtu méně než své okolí. A zkouším nové věci. Třeba čtení mangy v angličtině.

A jak to máte vy? Padne na vás občas čtecí krize? Jak s ní bojujete? 

You Might Also Like

3 komentářů

  1. Taky už začínám zpomalovat. Dneska jsem ukončila dvě spolupráce a ještě uvažuji nad jednou. Chci číst svoje knihy, chci se vracet k oblíbeným příběhům, chci mít radost ze čtení a ne se pořád za něčím honit. Náš knižní trh je totálně přecpaný, vydává se toho tolik a skoro polovina za to ani nestojí. Není v lidských silách všechno stíhat...

    OdpovědětVymazat
  2. Určitě souhlasím s tím, že poslední dobou se knížek vydává hodně a nedá se říct, že zrovna kvalitních. Zárukou dobré kvality je pro mě nakladatelství Domino, ostatní nakladatelství jak kdy.
    Teď při přípravy na maturitu jsem zjistila, že klasika nemusí být vůbec nudná a chci se teď alespoň trochu věnovat i jí. Dokonce jsem založila na blogu knižní výzvu týkající se právě čtení starších knížek.
    Fandom Before Blood

    OdpovědětVymazat
  3. Ahoj, tvůj článek se mi líbí, závidím Ti, nezvládám číst v angličtině, každopádně jsem též zjistila, že jsem mnohem náročnější při výběru knihy, nyní se orientuji spíš na detektivky, než na sci-fi z vesmíru, už mi přišli příběhy jeden jako druhé a potřebovala jsem si odpočinout. Věřím ale že se k nim určitě vrátím. Třeba nyní mám po krk i vrahů a začetla jsem se do školy noci, čtu už 3. díl a znovu pociťuji, že po dočtení budu hledat jiný žánr, trochu mi tu vadí věčné opakování předchozích dílů.

    OdpovědětVymazat