Čteme Esej o tragédii | Ukázka

července 29, 2014

Tak jsem se i já rozhodla přidat do společného čtení Eseje o tragédii. Nalákalo mě na ni už dosti lidí a pozitivních komentářů, navíc obálka knihy je opravdu krásná a doslova láká k přečtení. V první části čtení máme uveřejnit jakoukoliv ukázku z knihy. A tady je ta moje:

"Později s Daisy budu mluvit," řekla. "Chceš, abych jí něco vyřídila?"
Duncan se zamyslel. Chtěl jí říct tolik věcí. Že ho mrzí, že si s ní tak dlouho nepromluvil. Že je mu líto, že jí ráno nepomohl, když u něj zaklepala, a doufá, že to nemá nic společného s tím převozem do nemocnice. Že mu  na žádné dívce nikdy tolik nezáleželo. A že když v létě doma usínal, často přemýšlel, co asi Daisy dělá a jestli si na něj občas vzpomene.
"Jen že doufám, že je v pořádku," řekl. Nečekal na Justininu odpověď, jednoduše se otočil, došel na konec chodby a zmizel v chodbičce, která spojovala obě křídla. Pak se rozběhl do svého pokoje. Přísahal by, že ještě zaslechl, jak se zahihňala. Jakmile došel do chlapecké části, začal mít obavy, aby nenarazil na pana Simona. Ale povedlo se mu dostat do pokoje nepozorovaně. Zavřel za sebou dveře a posadil se na postel, aby popadl dech. Chvíli mu trvalo, než si uvědomil, že až do večeře nebude mít co jíst a že stejně pořád neví, které dveře jsou její. V tu chvíli si vzpomněl na tajnou přihrádku ve skříni, o které se zmiňoval Tim ve svém dopise.

You Might Also Like

4 komentářů