Autor: Sarah J. Maas

Série: Throne of Glass 0,1

Počet stran: 70

Nakladatelství: Bloomsbury
Goodreads

Anotace: Na odlehlém ostrově v tropickém moři, si Celaena Sardothien, obávaný zabiják, přišla pro odplatu. Byla vyslána Cechem vrahů, aby získala dluh od Pána pirátů. Když ale Celaena zjistí, že dluh není v podobě peněz, ale otroků, její poslání se náhle změní.

Celaena a její společník Sam jsou poté, co byl zabit jeden z jejich blízkých, vysláni na daleký ostrov, kde sídlí samotný Pán pirátů. Jejich hlavních úkolem je dostat odškodné za jejich mrtvé. Ani jeden ale netušil, že odškodné není v podobě peněz, ale otroků. Týraných a hlady trpících otroků. Při pohledu na ně se v Celaeně cosi pohne a najednou začíná ve své mysli spřádat plán, jak je osvobodit.


The Assassin and the Pirate Lord je první z krátkých novel, které čtenáře seznamují s Celaeninou minulostí. V této první novele je vražedkyni pouhých šestnáct let a už v té době byla sebejistá, drzá a také i panovačná. Poprvé se ale setkáme s postavou Sama, která byla v krátkých útržcích zmíněna v prvním díle Throne of Glass. Celaena se Samem jsou dosti prokladnými lidmi, ale oba byli vychování k zabíjení, a tak často nastávají chvíle, kdy musí spolupracovat. Téměř pořád si lezou vzájemně na nervy, provokují se nebo hádají. Jejich spolupráce jim ale často ukazuje, jak závislí na sobě dokážou být a jejich práce je mnohem efektivnější, když pracují jako sehraná dvojice.

Zajímavým momentem pak bylo zasazení novely do úplně jiného prostředí a seznámení s obávaným pirátem. I když byl Pán pirátů nebezpečný a chytrý, stále nesáhá Celaeně po kolena a proto se v jeho přítomnosti chová dosti drze a neomaleně. Oproti tomu klidný a poslušný Sam se snaží více dostat do pirátovi přízně.

The Assassin and the Pirate Lord je sice krátká novelka, ale zábavná a ukazuje vražedkyni i v trochu jiném světle. Ukazuje, že i nájemný vrah dokáže soucitit a pomáhát utlačovaným. Na nějakých sedmdesáti stranách ale nečekejte, že se bude něco pořádného dít. Kromě chystaného osvobození otroků se tu spíše mluví. Konverzace je to ale zajímavá a díky Celaenině ironii a pocitu nadřazenosti je i dosti úsměvná.

Zdroje: obálka | obrázek1