Je jen málo spisovatelů, kteří dokáží zaujmout jen na pár stránkách a kteří dokáží rozvinout příběh tak, aby obsahoval všechno co má. Zvolit správná slova, dostatečně vygradovat děj a zakončit ho zajímavě a možná i překvapivě. Bezejmenný konec nám představuje úplně nový svět, který si zažil krušné časy a nejspíš ho čekají ještě krušnější. Svět se řítí do temnoty a krve. Ústřední postava, Tanečník bouře, dostane za úkol zmocnit se mocného artefaktu a zvrátit průběh války. Cesta to ale není vůbec snadná. 

Hodnotit krátké novely je vždycky docela těžké. Popravdě totiž nevím, co o nich mám napsat. Na necelých sto stránkách se těžko najde ucelený příběh se vším, co očekávám. A hle. Občas se můžu i mýlit. Bezejmenný konec mě doslova hodil do jakéhosi světa. Má svoji minulost i historii, která je tu lehce naťuknutá, ale způsobem, který mě donutil u knihy sedět a číst a číst.

Pak je tu hlavní postava - Tanečník bouře. Podle všeho je to legenda. Čestný muž, který má určitou minulost a kterého by jeho nepřátelé - démoni, rádi viděli mrtvého. Má milující ženu a taky... no nebudu prozrazovat. Jen mě to překvapilo, ale mile. Krásná ukázka toho, že vás pár stránek dokáže vykolejit a že i hlavní postava - udatný bojovník za svobodu - má svoje malé a trochu špinavé tajemství.

Hlavní dějová linka je jasná a přímočará. V průběhu děje dojde i na pár pěkně krvavých soubojů. A pak jsou tu démoni. Při první zmínce o těchto bytostech mě napadla kniha Tetovaný. Tam jsou taky démoni, ale jiní. Jsem ráda, že autor vytvořil vlastní verzi a představu těchto nepřátel. Jelikož se ale jedná o krátký příběh, který určitě bude součástí něčeho kolosálního, je tu všechno naznačeno tak jaksi lehce, ne do detailů, ale způsobem, který vás donutí nad příběhem přemýšlet. Velmi pěkné.

A pak tu máme konec. Byl překvapivý? Byl. A líbil se mi. Mám ráda, když si autor se svými postavami hraje a nedá jim nic zadarmo. Holt se musí občas i něco obětovat. Zní to asi trochu sadisticky, ale realita je krutá.

Bezejmenný konec mě opravdu bavil. Jak jsem psala v úvodu, jen málo lidí dokáže rozvinout příběh i na pár desítkách stranách. S příběhem i hlavním hrdinou jsem se dokázala sžít, takže když se stalo něco nečekaného, tak jsem si občas i pěkně zanadávala nebo jen zírala s pusou dokořán. Myslím, že tohle je a bude zajímavý start do něčeho velkého, monumentálního a pokud se poveze na stejné (nebo ještě lepší) vlně, tak se máme na co těšit.