Být učednicí a nevěstou kouzelného tvora je jedna věc. Získat díky tomu domov, pevné zázemí a možnost se konečně posunout a najít sám sebe je věc druhá. Člověk si ale klade otázku, proč to tak je? Proč zrovna já? Čím jsem výjimečná? Nebo kdo je vlastně můj učitel zač? Jakou minulost ukrývá? 

V novém svazku Čarodějovy nevěsty se Čise dostává do dračí říše, kde dostane za úkol vyrobit si kouzelnou hůl. Shodou náhod ji k jejímu získání pomáhá bytost jménem Lindel, který je blízce spjat s Eliasovou minulostí. Během procesu výroby se tak Čise dovídá jedno velké tajemství a to takové, které by většinu lidí vystrašila. Dívka ale vždycky byla jiná a beze strachu se vrací domů, ke svému učiteli a ochránci.

"Jen nezapomínej, že lidé jsou zbabělejší a krutější než kterákoliv jiná bytost."

Čtvrté pokračování Čarodějovy nevěsty se od svých předchozích částí liší. Posun děje je opět minimální a tentokrát dochází i na absenci akčních a napínavých scén. Autorka se naopak zaměřila na mezivztahové části a zamířila i hojně do minulosti jedné z hlavních postav. Pokud ale čekáte velká odhalení a odpovědi na zmíněné otázky, dostanete jen malou část. A těch tajemství bude zase o kapku více.

Tajemná Eliasova minulost už vrtá hlavou nejednomu čtenáři a to už od prvního svazku. Jako obvykle to ale nebude jednoduchá a přímá odpověď. I to málo je ale lehce překvapivé a určitě bude zajímavé sledovat budoucí vývoj děje. Posunu se ale dočkal i vztah mezi Čise a Eliasem. Jejich vzájemná chemie prošla určitým vývojem a postupně si oba dva začínají uvědomovat, co to znamená mít někoho po boku. Dvě zbloudilé osamělé duše tak nachází opěrný bod a jejich zeď osamělosti začíná dostávat velké trhliny. Celkově se v tomto svazku autorka zaměřuje nejvíce na emocionální stránku, na vnitřní vývoj postav.

"Když jsi tu nebyla, byla mi hrozná zima. Jak bys můj pocit popsala?"
"Osamělost, ne?"

Kromě samotné Eliasovy minulosti manga obsahuje i několik bonusů navíc jako vzpomínka Čise na své rodiče nebo důležitá událost v domě Joela Garlanda, která pak bude pokračovat v dalším díle. Autorka odsunula do pozadí humornou stránku a zahrála na vážnější strunu, která ale příběhu sluší a posouvá ho dál i po té vnitřní stránce. Čtvrté pokračování je tak sice jiné, ale o to víc je možná zajímavější, protože ztvárnit pocity a myšlenky pomocí obrázků a jednoduchých slov není vůbec nic lehkého. A tady se to určitě povedlo.