Můj Svět knihy 2016 | Pátek

května 19, 2016

Svět knihy je pro mnohé tou největší knihomolskou akcí roku. A něco pravdy na tom opravdu je. Na tento veletrh jsem letos jela už potřetí a jak se říká, do třetice všeho dobrého. A taky že jo. Díky nabitému a zajímavému programu jsem se rozhodla být na veletrhu nejen v sobotu, ale také i v pátek. Měla jsem toho v plánu hodně, ale od začátku mi bylo jasné, že nestihnu všechno, co chci vidět a taky určitě nepotkám všechny, které chci vidět.


---- Pátek ----

Pátek bych asi nejlépe charakterizovala pomocí několika slov - besedy, Siri Pettersen, nekonečná fronta na Glukhovskyho, Hra o trůny, horko, čtenáři a Rachel. Původně to totiž vypadalo, že v pátek budu na veletrhu sama, protože většina lidí, které znám, byla v pátek v práci nebo ve škole. Celý den mi ale dělala společnost Rachel Roo a den byl hned o několik levelů veselejší, protože jak známe "ve dvou se to lépe táhne".

První naše návštěva byla na besedě o norské dětské literatuře, kde jsme mohly vidět kromě Siri Pettersen (Ódinovo dítě) i oblíbeného Josteina Gaardera (Sofiin svět). Autoři zde mluvili o svých knihách, inspiracích i hrdinech. Po besedě pak následovala autogramiáda a upřímně, byl to zážitek. Ono číst knihu a oblíbit si ji, je jedna věc, ale vidět pak naživo samotného autora, je pak věc druhá. Siri Pettersen pro mě byla na první pohled neskutečně sympatická osoba a na její autogramiádě, kde jsme s ní prohodily pár slov, se mi jen utvrdilo, že je opravdu awesome (a podle Siri jsme awesome taky). Jsem velmi ráda, že nakladatelství Host vydalo její knihu a na druhý díl její trilogie se hrozně těším.

Zleva: Siri Pettersen, Peťa Nečková a Eva Sedláčková z Hostu, Rachel Roo,  Peťa z Schefikova blogu a moje maličkost
Po této autogramiádě jsme chtěly okouknout besedu s ruským autorem Dmitrym Glukhovskym, ale neměly jsme vůbec šanci. Ten sál byl totiž naplněn k prasknutí. A co se týče jeho autogramiády, tak ta řada fanoušků byla nekonečná. Trvala snad tři hodiny a táhla se až do dalšího křídla veletrhu. Od tohoto autora jsem ještě nic nečetla, ale upoutal moji pozornost. Chtěla jsem se na něj aspoň podívat, a tak jsem si drze stoupla ke stolu, kde podepisoval a udělala pár fotek. Autorův úsměv mým směrem byl už pak třešničkou na dortu.

Naše další cesta nás na pár minut zavedla na besedu o Fenoménu jménem manga a Temné vize budoucnosti. Moc dlouho jsme se ale nezdržely, protože hlad je hlad. Stačily jsem si ale u toho projít prakticky celý veletrh, nakoupit několik knih, potkat pár zajímavých lidí či jiných autorů. Nejlepší stánky měly jednoznačně moje milované nakladatelství Host a pak Readnordic. Celý veletrh se nesl v duchu severské literatury a organizátoři to pojaly opravdu velkolepě. U stánku Readnordic jste si mohli nejen nakoupit to nejlepší ze severské literatury, ale naučit se severským jazykům, posedět na zajímavých papírových sedačkách nebo se jen tak kochat tématickými knihami.


Tím ale den ještě nekončil. Kolem čtvrté odpolední jsem byla přemluvena k návštěvě besedy o fantastických audioknihách a osobně to beru jako jednu z nejzajímavějších besed. Přednášející vyprávěly o svých počátcích, které audioknihy vydaly a na co se můžeme těšit do budoucna. Poté následovala hodinová debata o Hře o trůny a dalších fantasy seriálech. Část o Hře o trůny byla naprosto skvělá. Na starost ji měli lidé z časopisu Pevnost a připravili si pro nás perličky a zajímavosti okolo této televizní show. Můj veletržní den pak skončil u autogramiády Yrsy Sigurdardóttir, kde jsem ale byla jen na skok. Yrsu jsem si totiž nechávala především na sobotu.

Pátek byl pro mě opravdu vydařený. Nejen že jsem byla celý den ve skvělé společnosti, ale i všechny ty besedy byly zajímavé a některé dokonce obohatily i moje znalosti. Nakoupila jsem si pár knih. umírala jsem při hrozném dusnu a taky jsem se viděla se svými čtenáři! Tohle jsem si schválně nechala nakonec. V pátek mě totiž oslovily dvě slečny s tím, že patří mezi mé čtenáře. Byl to opravdu takový ten wauuu pocit, když vidíte v reálu člověka, který čte ty vaše bláboly. A já vám za to moc děkuji. Je to krásný pocit (a samozřejmě jsem to musela všem vykecat :)

A na závěr pár fotek. Některé jsou moje, některé mám z facebooku nebo instagramu.

You Might Also Like

0 komentářů