Anotace: Je to příběh z jiného světa, ale žádný strach, dostanete k němu mapu. Podle slov autora jde o legendu o Hrdinovi, viděnou ze zákulisí, o zkoumání a odhalování světa, o hledání pravdy, skryté v pohádkách a bájích...
V první knize začíná Kvothe vyprávět, či spíš diktovat Kronikáři, o svém dětství ve společnosti kočovných umělců, o děsivé smrti svých rodičů rukou bájných Čandrínů, o všem, co zažil jako sirotek v drsném přístavním městě Tarbeanu, prolezlém zločinem, a o těžkých začátcích na Univerzitě, vyučující magická umění, kde se chce dovědět co nejvíc o tajemných vrazích, kteří pro většinu rozumných, vzdělaných lidí vůbec neexistují...
Děj knihy se rozvíjí pomalu, ale postupně strhne jako velká řeka, která slibuje moře s pořádným vlnobitím, a čtenář by chtěl hned, teď, číst dál a vědět, jak to dopadlo.

Hostinec U pocestného kamene je přívětivé a milé místo k posezení u dobrého piva a jídla. Vede ho rudovlasý hostinský, o kterém skoro nikdo nic neví, ale každý ho má rád. Kvothe, který by svoji minulost nejradši vymazal z hlavy, narazí v lese na Kronikáře a zachrání ho před bytostmi, kteří přinášejí smrt. Jsou to skraelové, zrůdy podobné obrovským černým pavoukům. Kronikář není hloupý a tak pochopí, kdo před ním stojí. Přesvědčí proto Kvotha, aby mu vyprávěl příběh svého života. Během následujících tří dnů dostane Kronikář šanci zaznamenat pravdivý příběh dosud žijící legendy.

Kvothe začne od samého začátku, kdy byl ještě malý chlapec a spolu se svojí kočovnou rodinou cestoval po celé zemi. Živili se hraním a kejklířstvím a jednou během svých cest narazili na arkanika Abenthyho. Kvothe je starým čarodějem zaujat a především ho uchvátí jedna věc. Staře dokáže ovládat vítr, protože zná jméno větru. Abenthy je přijat do společnosti a během pár let společného cestování naučí Kvotheho všechno co zná - alchymii, chemii, historii, astronomii, prostě všechny vědy světa. Když ale Abenthy společnost opustí, cítí Kvothe potřebu pořád se něco učit, zejména jméno větru. Rozhodne se proto, že až nastane správný čas, nastoupí na Univerzitu arkaniků. Během jedné zastávky je ale celá skupina napadena temnou skupinou zvanou Čandríni a všichni, kromě Kvotheho, jsou chladnokrevně zabiti.  Cesta k vysněnému cíli tedy nebude jen tak procházkou růžovým sadem.

Prvotina Patricka Rothfusse je strhující příběh, který kombinuje prvky fantasy s historií a vědou. Autor určitě hodně čerpal ze svých vlastních studií. Během svého života se věnoval chemickému inženýrství, klinické psychologii, filosofii, středověké historii, antropologii či sociologii. Než spatřilo Jméno větru světlo světa, uběhlo sedm let a i když patří román mezi nejlepší za posledních pár let, nemohl ze začátku Patrick Rofhfuss sehnat nakladatelství, které by knihu vydalo.

První díl plánované trilogie plyne pomalu, je ale čtivý, plný dramat, napětí a emocí. Zaměřuje se na Kvothův pomalý postup na Univerzitu a co všechno si musel prožít, než tam došel. Smrt rodičů, samotu a chudobu. Bez rodičů a bez peněz se musel Kvothe naučit žebrat a krást, aby přežil v drsném městském světě. Ne jednou byl zraněn nebo málem přišel o život. Kvothe ale v sobě pořád nosil touhu stát se arkanikem a rozvíjet svůj talent. A i když svého pak dosáhne a na Univerzitu se dostane, tak to není takové, jak si ze začátku myslel. I tady musí prokázat svoji odvahu a díky svému hudebnímu talentu si pak začne vydělávat na pořádné jídlo a bydlení. Konečně ale nachází společnost, se kterou si rozumí a poprvé nachází přátele. Kvothe se snad poprvé od smrti rodičů necítí být sám.

Jméno větru je hodně originální příběh, který zachází i do krajnosti a nebojí se ukázat i drnost a hrubé zacházení. S naturalitou ukazuje nejen světlé stránky, tak i ty temné. Velmi důležitým prvkem v knize je záliba ve vypravování příběhů a téměř všudypřítomná hudba. Právě hudba pomáhá hrdinovi ve chvílích, kdy si nejvíce zoufá a kdy si myslí, že ztratil všechno.

Celá kniha nese podtitul Den první a jak bylo zmíněno na začátku, Kvothe svůj příběh bude vyprávět během tří dnů. Proto se první díl může zdát jako úvod do něčeho mnohem obsáhlého a složitého. Jaký bude ale Den druhý, to si budeme muset přečíst v pokračování, které má neuvěřitelných 1000 stran.